V roce 2021 vynaložily státy EU na výzkum a vývoj celkově 328 miliard EUR, což je o 6 % více než v předchozím roce (310 miliard EUR). Ve srovnání s rokem 2011 došlo k nárůstu o 43,9 %
. Tyto míry změn jsou uvedeny v běžných cenách, což znamená, že odrážejí jak změny cen, tak reálné změny ve výši výdajů.
Výzkum a vývoj (R&D) jsou hlavní hnací silou inovací a výdaje na ně a jejich intenzita jsou dva klíčové ukazatele, které se používají ke sledování zdrojů věnovaných na vědu a technologie na celém světě.
Při pohledu na intenzitu výzkumu a vývoje V EU, resp. výdaje na výzkum a vývoj vyjádřené jako procento HDP, údaje ukazují pokles z 2,31 % v roce 2020 na 2,27 % v roce 2021. Tento pokles lze vysvětlit oživením ekonomiky v roce 2021 po výrazném poklesu v roce 2020 v důsledku pandemie COVID-19. Přesto ve srovnání s rokem 2019 (2,23 %) před pandemií vzrostla intenzita výzkumu a vývoje v roce 2021 o 0,04procentního bodu (p.b.), zatímco ve srovnání s předchozími deseti lety se zvýšila o 0,25 p.b.
Z členských států EU byla nejvyšší intenzita výzkumu a vývoje v roce 2021 zaznamenána ve Švédsku (3,35 %), následovaném Rakouskem (3,22 %) a Belgií (3,19 %). Šest členských států vykázalo v roce 2021 výdaje na R&D nižší než 1 % HDP: Rumunsko (0,48 %), Malta (0,65 %), Lotyšsko (0,71 %), Bulharsko (0,81 %), Kypr (0,89 %) a Slovensko (0,95 %).
Graf: Intenzita R&D mezi členskými státy EU
Zdroj: Eurostat
Dvě třetiny členských států EU vykázaly v roce 2021 vyšší intenzitu výzkumu a vývoje než v roce 2011. K nejvýraznějšímu poklesu intenzity R&D však došlo ve Finsku (-0,64 p. b.), Estonsku (-0,51 p. b.), Irsku (-0,49 p. b.) a Lucembursku (-0,41 p. b.).
Na opačném konci pořadí byl největší nárůst intenzity R&D mezi lety 2011 a 2021 zaznamenán v Belgii (+1,02 p.b.), Řecku (+0,76 p.b.), Polsku (+0,69 p.b.), Rakousku (+0,55 p.b.) a Chorvatsku (+0,53 p.b.).
Pokud se podíváme na výdaje na R&D podle sektorů v EU, největší podíl na R&D měl i nadále podnikatelský sektor (66,08 % z celkového objemu výdajů na R&D v roce 2021), následovaný vysokoškolským sektorem (21,58 %), vládním sektorem (11,89 %) a soukromým neziskovým sektorem (0,44 %).
Většina výzkumu a vývoje nových technologií je tedy zjevně zajišťována ze soukromých peněz, což dokazuje důležitost a také efektivnost volného trhu v oblasti vědy. Jediným správným postupem v zajištění dalších inovací proto není jen zvýšení vládních výdajů, ale také deregulace zbytečných překážek v podnikatelských odvětvích, které se na vývoji podílí nejvíce.
FILIP BLAHA, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
