Právě zveřejněná data představovala první řádný test pro novou prognózu České národní banky.
Ta počítá pro loňské poslední čtvrtletí se zpomalením meziročního růstu HDP na 1,9 procenta, oproti předchozím 2,5 procenta.
Dle zveřejněného odhadu Českého statistického úřadu však zpomalení tempa meziročního růstu tuzemského hospodářství překonalo nejen tržní odhady, ale i výhled ČNB.
Hlavní scénář projekce centrální banky naznačuje, že bychom neměli být svědky dalšího zpomalování. Naopak by v nadcházejících čtvrtletích mělo docházet k pozvolnému oživení domácího hospodářského růstu. Během nedávného představení své prognózy si však ČNB za tento optimistický výhled, do značné míry založený na tom, že se ekonomika sousedního Německa již odrazila ode dna, vysloužila značnou kritiku. Dle zveřejněného zápisu z posledního zasedání bankovní rady byla vůči tomuto optimismu skeptická i většina jejích členů.
V lednu jsme sice byli svědky dalšího zmírňování pesimismu panujícího v rámci německého i českého průmyslu, který v obou zemích reprezentuje značnou část ekonomiky, ale tvrdá data ukázala, že propad průmyslové produkce v samém závěru loňského roku výrazně překonal tržní očekávání. Do hry navíc vstupuje čínský koronavirus, který má potenciál hlavní předpoklad prognózy ČNB, tedy křehké ekonomické oživení v západní Evropě, značně narušit.
Spotřebitelské ceny dle ČSÚ v lednu zrychlily meziroční tempo svého růstu na 3,6 procenta. Inflace tak výrazně překonala nejen očekávání trhu, který počítal s udržením růstového tempa na dosavadních 3,2 procenta, ale i odvážnější odhad ČNB. Ačkoliv se jedná pouze o poslední údaj, z kterého nemá smysl vyvozovat dalekosáhlé závěry, silně se projevující inflační tlaky mohou v očích části kritiků nedávného zvýšení úrokových sazeb tento krok ČNB částečně ospravedlnit.
Měnová politika má ambici ovlivnit cenový vývoj vzdálený zhruba 12 až 18 měsíců a poslední čísla jsou pro ČNB již prohraná bitva. Pro měnovou politiku by odpoutání inflačního očekávání od dvouprocentního cíle nicméně představovalo výrazný problém. Toto riziko neberou dle zveřejněného zápisu z posledního zasedání bankovní rady její členové na lehkou váhu.
Inflaci táhnou vzhůru zejména rostoucí ceny potravin a stoupající náklady spojené s bydlením. Ani na jednu z těchto oblastí sice nemá měnová politika přímý vliv, přesto by ČNB v případě neaktivity a rostoucích cen riskovala ztrátu důvěry, že je schopna naplnit svůj hlavní cíl, kterým je cenová stabilita.
Poslední čísla tak dále prohloubila dilema, kterému čeští centrální bankéři čelí, tedy zda riskovat utahováním měnové politiky další zpomalení hospodářského růstu, či ponechat růst cen nadále zrychlovat nad svůj dvouprocentní inflační cíl.
TOMÁŠ LÉBL, analytik skupiny AXA ČR, SR
Tomáš Lébl je analytikem skupiny AXA pro Českou republiku a Slovensko od roku 2017. Specializuje se na sledování událostí ovlivňujících dění na finančních trzích spolu s analýzou jejich dopadu na jednotlivá aktiva. Vystudoval obor hospodářská politika na Vysoké škole ekonomické v Praze s vedlejší specializací na peněžní ekonomii a bankovnictví.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
