Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil data o říjnové inflaci. Ta v meziročním vyjádření čítá 8,5 %, tedy o 1,6 % více než zářijových 6,9 %. Co za tímto „růstem“ míry inflace stojí?
Vývoj spotřebitelských cen v ČR
Zdroj: ČNB, ARAD
Ačkoli meziměsíční inflace několik měsíců v řadě setrvale klesá, ta meziroční v říjnu náhle značně vzrostla. Jak je to vůbec možné? Jedná se o čistě technický, statistický efekt nízké srovnávací základny loňského roku, kdy byla inflace výrazně snížena vlivem dopadu úsporného tarifu na ceny elektřiny. Jak uvádí ČSÚ, kdybychom Úsporný tarif do výpočtu míry inflace nezahrnuli, cenový růst by v září činil podstatně nižších 5,8 %. Následující obrázek srovnává vývoj míry inflace s tím, jaký by zaznamenala, kdybychom data očistili o vliv úsporného tarifu a poplatku za obnovitelné zdroje energie.
Meziroční inflace očištěná o vliv úsporného tarifu a poplatku OZE
Zdroj: ČNB, čnBlog
Říjnovou inflace tedy táhne cenový vývoj několik čtvrtletí nazpět, nikoli ten aktuální. V současné inflaci jinými slovy zcela dominuje vliv začátku letošního roku. Proto tento statistický údaj mnoho nevypovídá o skutečném vývoji cen. To ilustruje následující graf.
Příspěvky meziměsíčního vývoje k meziroční inflaci
Zdroj: ČNB, čnBlog
Tento „inflační paradox“, jak jej ve svém článku na blogu České národní banky nazvali ekonomové Jiří Schwarz ml. a Tomáš Adam, rozhodně není žádným důkazem neúspěšného boje ČNB s inflací. Stejně jako došlo v říjnu ke skokovému nárůstu meziroční míry inflace, totiž dojde na začátku příštího roku k podobně strmému propadu tempa růstu spotřebitelských cen v meziročním vyjádření. Právě lednová míra inflace pro nás bude naprosto rozhodující. Právě tou totiž budeme následně schopni posoudit úspěch dezinflačního procesu naší centrální banky.
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
