Aktuálně:

Když zdraví potká byznys: Jak Brusel rozdal dárky farmaceutům i potravinářům

03.01.2026, Autor: Josef Neštický

1 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 5
Když zdraví potká byznys: Jak Brusel rozdal dárky farmaceutům i potravinářům

Evropa stárne, chronické nemoci přibývají a zdravotní systémy skřípou. Brusel proto na konci roku 2025 vytáhl z klobouku balík zdravotnických politik, které mají situaci zlepšit. Jenže když se podíváme pod pokličku, zjistíme, že největší dárky pod stromečkem našel průmysl – farmaceutické firmy, potravinářské giganty a výrobci nápojů. Zatímco veřejné zdravotní pojišťovny a spotřebitelské organizace odešly s prázdnou.

Patent navíc? Proč ne

Farmaceutický průmysl původně čelil hrozbě zkrácení monopolních práv na nové léky. Evropská komise totiž v prvotním návrhu chtěla snížit standardní ochranu z osmi na šest let. Nakonec se ale stalo něco jiného: 16. prosince 2025 Komise představila Biotech Act, který nabízí biotechnologickým firmám dokonce dodatečný rok patentové ochrany – ovšem jen pro vybrané inovativní léky testované a alespoň částečně vyráběné v Evropě.

Evropský farmaceutický průmysl tak nejenže neztratil, ale ještě získal. Přinejmenším v případě nejdražších léků na světě – biologických preparátů.

Co to znamená pro veřejné rozpočty? Lobby generických léků varuje, že každý rok odložené konkurence u biologických léků stojí evropské země miliardy eur. „Jsme zmateni záměry Komise,“ reagoval Yannis Natsis z Evropské platformy sociálního pojištění. Účet zaplatí daňoví poplatníci.

Ultra-zpracované potraviny? Zatím ne

Podobně dobře si vedl i potravinářský a nápojový sektor. Komisař pro zdravotnictví Olivér Várhelyi sice opakovaně vyjadřoval nechuť k ultra-zpracovaným potravinám, a rané verze Safe Hearts Planu dokonce obsahovaly konkrétní návrhy na zdanění nezdravých jídel a alcopops – slazených alkoholických nápojů. Finální verze zveřejněná v prosinci 2025 však byla výrazně mírnější.

Místo jasných cílů zavést daně v roce 2026 se objevil jen vágní závazek „pracovat směrem“ k takovému opatření. Alcopops – nápoje oblíbené u mladých – z návrhu zmizely úplně. Lobby FoodDrinkEurope si oddechla. Zdravotnické organizace naopak mluvily o „zmařené příležitosti“ v boji proti obezitě a srdečním chorobám.

„Safe Hearts Plan je bezzubý,“ konstatoval Samuele Tonello ze spotřebitelské organizace BEUC. Várhelyi sice slíbil, že se k ultra-zpracovaným potravinám vrátí „v příštích letech“, ale zatím zůstává u slov.

Konkurenceschopnost nad vším

Co všechny tyto kroky spojuje? Mantru konkurenceschopnosti, kterou nová Evropská komise opakuje jako modlitbu. Várhelyi, který nastoupil do funkce koncem roku 2024, z ní udělal svůj hlavní program. Biotech Act rozdělil na dvě části, aby stihl termín do konce roku. Farmaceutickou legislativu dotáhl bez dopadu na rozpočty – ačkoli takové posouzení by bylo standardem.

Když se magazín POLITICO zeptal Komise, kolik bude dodatečný rok patentové ochrany stát, nedostal konkrétní číslo. Mluvčí jen odkázal na posouzení dopadů u farmaceutické legislativy a zdůraznil, že jde o „cílený přístup k podpoře skutečně inovativních terapií“.

Právě tady se ukazuje, jak křehká je rovnováha mezi podporou průmyslu a ochranou veřejného zájmu. Evropa chce být konkurenceschopná vůči Číně a USA, chce lákat investice do biotechnologií, chce inovace. Zároveň ale čelí stárnoucí populaci, rostoucím nákladům na zdravotnictví a epidemii chronických nemocí.

Kdo vlastně vyhrál?

Farmaceutický průmysl získal delší monopoly, potravinářský sektor odvrátil daně. Veřejné pojišťovny budou platit víc za léky, spotřebitelé dál konzumují ultra-zpracované potraviny bez cenového omezení. A pacienti? Ti mají dostat lepší přístup k lékům a zdravější potraviny – ale zatím spíš v teorii než v praxi.

Várhelyi má jasno: „V příštích letech budeme muset mnohem více řešit problém ultra-zpracovaných potravin.“ Otázka zní, jestli to bude stejně razantní jako jeho podpora biotechnologického průmyslu. Nebo jestli zůstane jen u slov, zatímco průmysl si bude dál diktovat tempo.

Balík zdravotnických politik z konce roku 2025 ukazuje, že v Bruselu mají farmaceutické a potravinářské firmy silné spojence. Zdraví Evropanů? To je samozřejmě také důležité. Ale byznys má přednost.

Zdroj info: politico.eu

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Budanov místo Jermaka: Zelenskyj vsadil na špiona

04.01.2026, Autor: Marek Hájek

Zelenskyj udělal tah, který málokdo čekal. V pátek jmenoval šéfa vojenské rozvědky Kyryla Budanova novým vedoucím prezidentské kanceláře. Andrij Jermak, dosavadní šéf a druhý nejmocnější muž Ukrajiny, musel odejít kvůli korupčnímu skandálu. A místo dalšího politika usedl do křesla špion.

Itálie opět odkládá cukrovou daň. Evropa se přetahuje mezi zdravím a lobbisty

03.01.2026, Autor: Josef Neštický

Italská vláda znovu prokázala mistrovství v umění odkládat nepříjemné. Daň na slazené nápoje, která měla vstoupit v platnost už v roce 2020, se nyní posouvá na leden 2027. Přinejmenším na papíře. Debata o zdanění cukru přitom sílí po celé Evropě – a je vidět, jak těžké je prosadit cokoliv, co jde proti zájmům potravinářských gigantů.

Když zdraví potká byznys: Jak Brusel rozdal dárky farmaceutům i potravinářům

03.01.2026, Autor: Josef Neštický

Evropa stárne, chronické nemoci přibývají a zdravotní systémy skřípou. Brusel proto na konci roku 2025 vytáhl z klobouku balík zdravotnických politik, které mají situaci zlepšit. Jenže když se podíváme pod pokličku, zjistíme, že největší dárky pod stromečkem našel průmysl – farmaceutické firmy, potravinářské giganty a výrobci nápojů. Zatímco veřejné zdravotní pojišťovny a spotřebitelské organizace odešly s prázdnou.

Mírový plán pro Ukrajinu: Zelenskyj sází na diplomacii, zatímco armáda stále bojuje

02.01.2026, Autor: red

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil hned dva evropské summity v nadcházejících dnech. V sobotu se na Ukrajině sejdou poradci pro národní bezpečnost ze spojeneckých zemí, 6. ledna pak Emmanuel Macron svolá další schůzku evropských lídrů do Francie. Diplomatická ofenzíva sice nabírá obrátky, ale tanky zatím nikdo nezastavil.

Evropa chystá vojáky na Ukrajinu. Plán je hotový, chybí jen mír

02.01.2026, Autor: Josef Neštický

Francie a Británie mají připravený scénář na vyslání až 15 000 vojáků, kteří by po skončení války dohlíželi na příměří. Evropa se chystá převzít roli garanta bezpečnosti – otázkou zůstává, zda bude mít co garantovat.

Lotyšsko dokončilo plot na ruské hranici. Je to bezpečnost, nebo symbol strachu?

02.01.2026, Autor: Marek Hájek

Lotyšsko uzavřelo poslední úsek 280 kilometrů dlouhého plotu na hranici s Ruskem. Ostnatý drát, hlídkové cesty, kamery a senzory – to vše má chránit východní hranici Evropské unie a NATO. Ministr vnitra Rihards Kozlovski mluví o „významném příspěvku k bezpečnosti lotyšského obyvatelstva". Ale stačí plot na to, aby se lidé cítili v bezpečí?

Lavrov a rétorika síly: Když se strategická iniciativa stává diplomatickým nástrojem

01.01.2026, Autor: red

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov si v pondělním rozhovoru pro státní agenturu RIA Novosti nenechal ujít příležitost připomenout Západu, že Moskva drží na Ukrajině strategickou iniciativu. „Naše principiální stanovisko zůstává neměnné. Strategická iniciativa spočívá výhradně na ruské armádě a Západ to chápe," prohlásil šéf ruské diplomacie.

Polsko staví továrnu na rakety s Jihokorejci. Evropa dostává nového hráče

01.01.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel diskutuje o posílení evropské obrany, Varšava mezitím podepsala smlouvu za 3,3 miliardy eur. Polsko si buduje továrnu na přesně naváděné rakety – a nebude to jen montovna. Jde o další krok v programu HOMAR-K, který má z Polska udělat jednu z největších raketových mocností v Evropě. Zatímco jiní hledají konsenzus, Poláci už objednávají stroje.

Když se hackuje obloha. Evropa konečně bere satelity vážně

01.01.2026, Autor: Marek Hájek

Satelity už dávno nejsou jen technickou hříčkou pro meteorology a milovníky GPS navigace. Staly se terčem – a Evropa si to konečně začíná uvědomovat. V mrazivé arktické pustině u grónského Kangerlussuaqu roste pozemní stanice litevské firmy Astrolight, která má pomocí laserových paprsků stahovat data ze satelitů rychle a bezpečně. Projekt podporuje Evropská kosmická agentura a je jen jedním z mnoha signálů, že se Evropa konečně probouzí do reality, kde je vesmír bojištěm.