Federální odvolací soud ve Spojených státech zasadil 29. srpna 2025 tvrdou ránu obchodní politice Donalda Trumpa, když většinu jeho nově zavedených cel označil za nezákonná. Tento verdikt může otřást nejen americkou ekonomikou, ale i globálními obchodními vztahy.
Když soud řekne „ne“ prezidentovi
Představte si, že máte plán na velký projekt, ale najednou zjistíte, že jste použili nesprávné nástroje – a musíte začít znovu. Přesně takový pocit teď možná zažívá Trumpova administrativa. Federální odvolací soud pro federální okruh rozhodl poměrem hlasů 7:4, že prezident překročil své pravomoci, když na jaře 2025 zavedl masivní cla na dovoz z více než 180 zemí podle Zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Tento zákon z roku 1977 sice umožňuje prezidentovi reagovat na národní nouzový stav, ale jak soud zdůraznil, nedává mu právo uvalovat cla a daně – to je výsada Kongresu.
Jde zejména o takzvaná „reciproční cla“, zavedená 2. dubna 2025, která začínala na základní sazbě 10 %, ale u některých zemí, jako je Čína, dosahovala až 145 %. K tomu přibyly další tarify zaměřené na boj proti pašování drog a nelegální migraci, které postihly například Kanadu či Mexiko sazbou 25 %. Podle dat ministerstva financí USA tato cla přinesla do července příjmy ve výši 159 miliard dolarů. Jenže teď je všechno v ohrožení – a účinnost rozhodnutí je odložena do 14. října, aby se Trumpova administrativa mohla odvolat k Nejvyššímu soudu.
Protekcionismus s dlouhou historií
Trump a cla – to je příběh, který se táhne už léta. Když se v roce 2017 poprvé dostal do Bílého domu, jeho obchodní politika se stala synonymem protekcionismu. Cla na ocel (25 %) a hliník (10 %) tehdy rozpoutala první vlnu obchodních válek, zejména s Čínou. Administrativa Joea Bidena sice některé kroky zmírnila, ale většinu opatření ponechala. Po Trumpově návratu v roce 2025 však přišla nová, ještě agresivnější vlna cel, která zasáhla nejen tradiční „nepřátele“ jako Čínu, ale i spojence včetně Evropské unie. Proč? Trump chtěl snížit obchodní deficit USA a použít cla jako nástroj vyjednávací síly. Jenže tentokrát narazil na právní zeď.
Porovnáme-li to s minulostí, vidíme, jak se historie opakuje – ale s větší razancí. Zatímco v roce 2018 se cla týkala především specifických komodit, v roce 2025 se rozlila na široké spektrum dovozů. A co víc, zrušení výjimky „de minimis“, která umožňovala bezcelní dovoz zásilek do 800 dolarů, dopadlo i na malé podnikatele a spotřebitele. Není divu, že odpor narůstá.
Co na to ekonomové a právníci?
Na jedné straně stojí právníci jako Neal Katyal, kteří verdikt vítají jako obnovení ústavní rovnováhy. „Prezident není král, nemůže si dělat, co chce,“ zdůrazňují. Ekonom Paul Krugman jde ještě dál a Trumpovu politiku označuje za „sebepoškozující katastrofu“, která zvyšuje inflaci a náklady pro americké spotřebitele. Podle odhadů by zrušení cel mohlo snížit efektivní celní sazby v USA z aktuálních 13–14 % na pouhých 5 %, což by mohlo být pro ekonomiku jako čerstvý vítr.
Na druhé straně však stojí Trumpova administrativa a její zastánci. Ministryně spravedlnosti Pam Bondiová varuje, že soudní rozhodnutí podkopává prezidentské pravomoci v oblasti zahraniční politiky. Zastánci protekcionismu zase argumentují, že cla chrání americké výrobce a farmáře před neférovou konkurencí. A co když budou muset vrátit vybraných 159 miliard dolarů? „To by mohla být finanční záhuba,“ varují někteří analytici a poukazují na možné otřesy na trhu dluhopisů.
V Česku nejsme jen diváci
Možná si říkáte, že tahle bitva za oceánem se nás netýká. Ale opak je pravdou. Česká ekonomika, která ve druhém čtvrtletí rostla meziročně o 2,6 % podle dat Českého statistického úřadu, je silně exportně orientovaná. A i když zatím dopady Trumpových cel na náš zahraniční obchod zůstávají omezené, nejistota na globálních trzích může rychle změnit pravidla hry. Na jaře jsme sice zaznamenali krátkodobé posílení exportu do USA díky předzásobení amerických firem, ale co bude dál?
Pokud cla zůstanou, exportně orientované sektory jako automobilový průmysl nebo strojírenství mohou čelit vyšším nákladům a ztrátě konkurenceschopnosti. Naopak jejich zrušení by mohlo otevřít dveře novým příležitostem. A nezapomínejme na Evropskou unii, která už teď připravuje odvetná opatření, pokud by protekcionismus pokračoval. Jsme součástí většího celku, a co se děje v USA, se dříve nebo později projeví i u nás.
Nejistota na obzoru
Trumpova administrativa už avizovala odvolání k Nejvyššímu soudu USA, a tak konečné rozhodnutí může přijít až za několik měsíců. Pokud Nejvyšší soud potvrdí nezákonnost cel, můžeme očekávat jejich zrušení a možná i náhrady za již vybrané částky. Naopak, pokud dá za pravdu Trumpovi, cla zůstanou – a s nimi i dlouhodobé obchodní restrikce. Jakýkoli výsledek bude mít dopad na vyjednávání obchodních dohod mezi USA a jejich partnery, včetně EU.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba
Zdroj info: Politico.eu, ČSÚ, washingtonpost.com, theguardian.com, whitehouse.gov