Evropa se už desítky let snaží proměnit odpad na energii, ale co když je tento velký experiment spíše břemenem než řešením? Spalovny, jako ta v baskické Zubietě, čelí rostoucí kritice kvůli emisím a zdravotním rizikům.
Představte si, že váš odpad, který každý den házíte do popelnice, se mění na elektřinu nebo teplo pro vaše domovy. Zní to jako skvělý nápad, že? Evropa na tento koncept vsadila už před desítkami let, když začala budovat stovky zařízení na energetické využití odpadu, takzvaných ZEVO. Jenže dnes se zdá, že tento experiment narazil na své limity. Spalovny, které měly být mostem k udržitelnější budoucnosti, se pro mnohé staly symbolem ekologických a zdravotních rizik.
Od skládek k spalovnám
Ještě v 90. letech byla většina evropského odpadu – včetně toho našeho – ukládána na skládky. Podle dat Eurostatu z roku 1995 končilo na skládkách 61 % komunálního odpadu v EU. Tyto hromady odpadu však produkovaly metan, silný skleníkový plyn, a stávaly se ekologickou noční můrou. Spalování se tehdy jevilo jako elegantní řešení – nejenže snižovalo objem odpadu, ale navíc z něj vyrábělo energii. Do roku 2017 už v EU fungovalo 518 spaloven s kapacitou přes 93 milionů tun odpadu ročně, jak uvádí Eurostat. U nás v Česku jsme v roce 2023 energeticky využili přes 1,4 milionu tun odpadu. Jenže čas ukázal, že ani spalovny nejsou bez chyby.
Případ Zubieta: Symbol sporu
Pojďme se podívat na konkrétní příklad, který ilustruje celoevropský problém. Spalovna v baskické Zubietě, uvedená do provozu v roce 2019, měla být klíčovým prvkem odpadového hospodářství provincie Gipuzkoa. Podle zpráv serveru Politico.eu však místní obyvatelé a aktivisté z hnutí Gipuzkoa Zero Zabor bijí na poplach. Obávají se znečištění ovzduší, hluku, dopravní zátěže a především nadbytečné kapacity zařízení, které může brzdit recyklaci. Ačkoli aktuální data z let 2024–2025 nehlásí konkrétní incidenty, tento případ ukazuje, jak hluboce rozdělená je společnost, pokud jde o spalování odpadu. Není to jen technický problém – je to otázka důvěry.
Pro a proti
Proč tedy někteří spalovny obhajují, zatímco jiní proti nim protestují? Na jedné straně stojí argument, že spalovny snižují emise metanu ze skládek a efektivně zpracovávají odpad, který nelze recyklovat. V zemích jako Polsko navíc nahrazují fosilní paliva v teplárenství, což je krok k energetické diverzifikaci. Na druhé straně však kritici – včetně organizací jako Arnika nebo Hnutí DUHA u nás – upozorňují na emise CO2, dioxinů, těžkých kovů a mikroplastů. Podle jejich studií spalování ničí cenné materiály, které by mohly být recyklovány, a brzdí tak přechod k oběhovému hospodářství. A co víc, riziko havárií nebo překročení emisních limitů zůstává reálné.
Aktuální vývoj
Dnes je jasné, že Evropa mění kurz. Evropská unie zpřísňuje emisní limity – od prosince 2023 platí nové normy pro čištění spalin, jak uvádí oficiální dokumenty EU. Navíc se od roku 2028 chystá zařazení spaloven do systému obchodování s emisemi EU ETS, což by podle odhadů CE Delft mohlo snížit emise CO2 o desítky milionů tun ročně do roku 2040. Jenže to znamená vyšší náklady – provozovatelé budou muset kupovat emisní povolenky. U nás v Česku mezitím finišuje příprava Plánu odpadového hospodářství 2025–2035, který klade důraz na recyklaci a omezuje skládkování na méně než 10 %. A co veřejnost? Protesty rostou – ať už jde o právní žaloby proti plánované spalovně ZEVO Vrato v Českých Budějovicích, nebo o blokády spaloven v Paříži v roce 2023.
Kdo zaplatí účet?
Pro nás v Česku má tento evropský experiment velmi konkrétní dopady. Zvýšení nákladů na provoz spaloven se může promítnout do poplatků za odpad, které platí obce, firmy i domácnosti. Plánované investice do recyklační infrastruktury, které podle vládních dokumentů dosahují až 159 miliard korun, jsou sice krokem vpřed, ale přinášejí nejistotu. A co zdraví? I když moderní technologie emise snižují, obavy z mikročástic a toxických látek zůstávají. Jak zajistíme, aby náklady na přechod k udržitelnějšímu systému nepadly na bedra těch nejzranitelnějších?
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Marek Hájek
Zdroj info: Eurostat: Statistiky nakládání s odpady v EU za rok 2023, Politico.eu: Článek o spalovně v Zubietě, CE Delft: Studie dopadů EU ETS na spalovny, Arnika.org: Analýza emisí a zdravotních rizik spaloven
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
