Aktuálně:

Čína: Největší přehrada na světě. Komu vadí a koho ohrožuje?

26.07.2025, Autor: Vojtěch Benda

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Čína: Největší přehrada na světě. Komu vadí a koho ohrožuje?

Doposud největší vodní elektrárnou na světě je čínský komplex zvaný Tři soutěsky. Nyní Čína plánuje tento rekord překonat výstavbou ještě větší přehrady na řece Jarlung Cangpo. Tento obrovský projekt se potýká nejen s odporem Tibeťanů, ale také Indie a Bangladéše.

Vodní nádrž Motuo má být součástí čínské politiky nazývané xidiandongsong, což znamená, že Čína vyrábí elektřinu především na západě země a následně jí přesouvá na východ. Pochvaluje si, že takto produkuje čistou energii díky velkému sklonu a rychlosti místních řek, a chystá se v této oblasti budovat další elektrárny. Také tento projekt prezentuje jako prospěšný pro místní obyvatelstvo, kterému podle vlády „posílí pocit zisku a štěstí mezi lidmi všech etnických skupin“. 

Ve skutečnosti proti podobné výstavbě elektráren místní, tedy tibetské obyvatelstvo, protestuje. A to především proto, že jsou nuceni se vystěhovat. Nádrže jsou kritizovány z důvodů zatopení domovů a Tibetských chrámů. Přestože Čína tvrdí, že tato přesídlení probíhají se souhlasem většiny tamního obyvatelstva, její tvrzení nejsou příliš spolehlivá.

Navíc tato konkrétní přehrada může mít další neblahý vliv na okolí. Dává totiž Číně možnost regulovat vodní tok řeky, která je životně důležitá pro části Indie a Bangladéše. Existují důvodné obavy, že po dokončení přehrady by mohly značně vyschnou oblasti, které řeky Siang a Brahmaputra (jak se nazývají ramena řeky na dolním toku) zásobují. To by pro tamní populaci mohlo mít velmi neblahé následky. Navíc existence nádrže by dala Číně do rukou další nebezpečnou možnost a to její otevření, tedy jakousi „vodní bombu“. Pokud by byla přehrada najednou uvolněna, mohla by zničit nemalé území na dolním toku řeky. 

Čína již reagovala na tyto obavy s tím, že zvážila dopady na oblasti níže po proudu řeky a má na její přehrazení legitimní právo. Indie se v reakci na hrozbu, která by se Číně mohla dostat do rukou rozhodla postavit na svém území další vodní elektrárnu, jejíž hlavním úkolem bude regulace toku a zabránění náhlým únikům z čínské přehrady. Tak by nová přehrada mohla zabránit záplavám na nižším toku.

Vzhledem k tomu, že výstavba již započala, Čína již neustoupí. Indie a Bangledéš se tedy musí připravit a rozhodnout se, jak s její existencí naložit. Zdá se, že indická elektrárna by mohla alespoň částečně ulevit případným záplavám, ale nemůže zabránit vyschnutí řeky. To by pro obyvatelstvo a jeho obživu mohlo mít tragické následky. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Vojtěch Benda 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Budanov místo Jermaka: Zelenskyj vsadil na špiona

04.01.2026, Autor: Marek Hájek

Zelenskyj udělal tah, který málokdo čekal. V pátek jmenoval šéfa vojenské rozvědky Kyryla Budanova novým vedoucím prezidentské kanceláře. Andrij Jermak, dosavadní šéf a druhý nejmocnější muž Ukrajiny, musel odejít kvůli korupčnímu skandálu. A místo dalšího politika usedl do křesla špion.

Itálie opět odkládá cukrovou daň. Evropa se přetahuje mezi zdravím a lobbisty

03.01.2026, Autor: Josef Neštický

Italská vláda znovu prokázala mistrovství v umění odkládat nepříjemné. Daň na slazené nápoje, která měla vstoupit v platnost už v roce 2020, se nyní posouvá na leden 2027. Přinejmenším na papíře. Debata o zdanění cukru přitom sílí po celé Evropě – a je vidět, jak těžké je prosadit cokoliv, co jde proti zájmům potravinářských gigantů.

Když zdraví potká byznys: Jak Brusel rozdal dárky farmaceutům i potravinářům

03.01.2026, Autor: Josef Neštický

Evropa stárne, chronické nemoci přibývají a zdravotní systémy skřípou. Brusel proto na konci roku 2025 vytáhl z klobouku balík zdravotnických politik, které mají situaci zlepšit. Jenže když se podíváme pod pokličku, zjistíme, že největší dárky pod stromečkem našel průmysl – farmaceutické firmy, potravinářské giganty a výrobci nápojů. Zatímco veřejné zdravotní pojišťovny a spotřebitelské organizace odešly s prázdnou.

Mírový plán pro Ukrajinu: Zelenskyj sází na diplomacii, zatímco armáda stále bojuje

02.01.2026, Autor: red

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil hned dva evropské summity v nadcházejících dnech. V sobotu se na Ukrajině sejdou poradci pro národní bezpečnost ze spojeneckých zemí, 6. ledna pak Emmanuel Macron svolá další schůzku evropských lídrů do Francie. Diplomatická ofenzíva sice nabírá obrátky, ale tanky zatím nikdo nezastavil.

Evropa chystá vojáky na Ukrajinu. Plán je hotový, chybí jen mír

02.01.2026, Autor: Josef Neštický

Francie a Británie mají připravený scénář na vyslání až 15 000 vojáků, kteří by po skončení války dohlíželi na příměří. Evropa se chystá převzít roli garanta bezpečnosti – otázkou zůstává, zda bude mít co garantovat.

Lotyšsko dokončilo plot na ruské hranici. Je to bezpečnost, nebo symbol strachu?

02.01.2026, Autor: Marek Hájek

Lotyšsko uzavřelo poslední úsek 280 kilometrů dlouhého plotu na hranici s Ruskem. Ostnatý drát, hlídkové cesty, kamery a senzory – to vše má chránit východní hranici Evropské unie a NATO. Ministr vnitra Rihards Kozlovski mluví o „významném příspěvku k bezpečnosti lotyšského obyvatelstva". Ale stačí plot na to, aby se lidé cítili v bezpečí?

Lavrov a rétorika síly: Když se strategická iniciativa stává diplomatickým nástrojem

01.01.2026, Autor: red

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov si v pondělním rozhovoru pro státní agenturu RIA Novosti nenechal ujít příležitost připomenout Západu, že Moskva drží na Ukrajině strategickou iniciativu. „Naše principiální stanovisko zůstává neměnné. Strategická iniciativa spočívá výhradně na ruské armádě a Západ to chápe," prohlásil šéf ruské diplomacie.

Polsko staví továrnu na rakety s Jihokorejci. Evropa dostává nového hráče

01.01.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel diskutuje o posílení evropské obrany, Varšava mezitím podepsala smlouvu za 3,3 miliardy eur. Polsko si buduje továrnu na přesně naváděné rakety – a nebude to jen montovna. Jde o další krok v programu HOMAR-K, který má z Polska udělat jednu z největších raketových mocností v Evropě. Zatímco jiní hledají konsenzus, Poláci už objednávají stroje.

Když se hackuje obloha. Evropa konečně bere satelity vážně

01.01.2026, Autor: Marek Hájek

Satelity už dávno nejsou jen technickou hříčkou pro meteorology a milovníky GPS navigace. Staly se terčem – a Evropa si to konečně začíná uvědomovat. V mrazivé arktické pustině u grónského Kangerlussuaqu roste pozemní stanice litevské firmy Astrolight, která má pomocí laserových paprsků stahovat data ze satelitů rychle a bezpečně. Projekt podporuje Evropská kosmická agentura a je jen jedním z mnoha signálů, že se Evropa konečně probouzí do reality, kde je vesmír bojištěm.