Aktuálně:

Vliv proběhlých devizových intervencí na export se přeceňuje

20.11.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Vliv proběhlých devizových intervencí na export se přeceňuje

Devizové intervence české centrální banky neměly na konkurenceschopnost českých exportérů výrazný vliv.

Po jejich ukončení dokonce tuzemský vývoz roste rychlejším tempem než v době kurzového závazku. Nejvýznamnější vliv měly intervence na export především v prvních dvanácti měsících po jejich zavedení. S postupujícím časem přestal intervenční režim výrazněji působit. Vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky a Vysoké školy finanční a správní.
Vliv kurzového závazku České národní banky na zahraniční obchod v čase výrazně klesal. Uměle udržovaný kurz koruny k euru prostřednictvím devizových intervencí ovlivnil tuzemský vývoz hlavně v prvním intervenčním roce 2014, kdy nárůst exportu dosáhl 14,3 procenta, zatímco v roce předcházejícím dosahoval 3,3 procenta. V následujících letech však mělo tempo růstu tuzemského vývozu klesající tendenci. V roce 2016, tedy v posledním roce intervencí, již rostl pouze o 2,3 procenta.
„Za celou dobu intervencí sice vzrostl náš celkový vývoz o 25,2 procenta, což je ale prakticky stejně jako za stejné období před intervencemi (2011 až 2013), kdy vzrostl export o 25,3 procenta,“ komentoval údaje předseda asociace Karel Havlíček.
Přeceňování vlivu intervencí na konkurenceschopnost exportérů podle něj potvrzuje rovněž vývoj exportů v prvních šesti měsících po ukončení kurzového dopingu, tedy od dubna do září letošního roku. V tomto období dochází dokonce k vyššímu růstu našich vývozů než za stejné období v době intervencí. Podobné výsledky vykazují i dovozy, na které měl zásah České národní banky vliv zcela minimální.
Navzdory tomu, že na tuzemský vývoz působila během posledních let řada faktorů, je podle asociace zřejmé, že exportní firmy si dokázaly udržet výkonnost i v době oslabující koruny a že vliv intervencí na celkový export ztrácí svůj význam s délkou intervenčního režimu. Na druhou stranu se podle všeho nenaplnily ani černé scénáře, predikující, že v době kurzové dotace dojde k rapidnímu oslabení našeho importu. Dovoz se po oslabení koruny naopak významně zvýšil.
Analýza podle šéfa asociace potvrzuje, že výborná kondice našich exportérů nesouvisí se zásahem centrální banky, ale odpovídá kvalitě produktů, schopnosti producentů přizpůsobit se mezinárodní poptávce a dlouhodobě vysoké úrovni technického zázemí. Podle Havlíčka dokážeme inovovat a umisťovat naše výrobky na světových trzích, přičemž kurzový doping měl na naši konkurenceschopnost nižší vliv, než jak se prezentovalo.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.