Abramovičovy miliardy v pasti: Británie bojuje s právním bludištěm při pomoci Ukrajině

Když v květnu 2022 Británie zmrazila prostředky z prodeje Chelsea FC, zdálo se, že jde o jasný krok v boji proti ruským oligarchům napojeným na Kreml. Dnes však tato kauza připomíná šachy, kde každý tah může vést k patu. Jak je možné, že miliardy určené na pomoc Ukrajině zůstávají uvízlé na bankovním účtu? A co to znamená pro širší kontext sankcí a mezinárodní politiky? Pojďme se na to podívat blíže.

Sankční realita

Příběh Romana Abramoviče v Británii začal na konci 90. let, kdy se stal symbolem nové éry ruských miliardářů investujících na Západě. Koupě Chelsea FC v roce 2003 ho katapultovala do centra pozornosti. Tehdy nikdo nepochyboval o legitimitě jeho majetku. Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 ale vše změnila. Abramovič se ocitl na sankčních seznamech Británie i EU, jeho aktiva byla zmrazena a prodej Chelsea proběhl pod dohledem státu s podmínkou, že z něj nebude mít žádný osobní prospěch. Jen tak nezmizí fakt, že tyto peníze – v absolutních číslech asi 2,5 miliardy liber, tedy 72 až 75 miliard korun – leží od té doby na účtu, kam nikdo nemůže sáhnout.

Zmrazení aktiv je přitom běžný nástroj, jak omezit pohyb kapitálu osob spojených s nepřátelskými režimy. Na rozdíl od konfiskace, která znamená trvalé odebrání majetku, zmrazení pouze blokuje přístup, zatímco vlastnictví zůstává nedotčeno. A právě tady začíná problém. Britský právní systém, známý svou pevnou ochranou soukromého vlastnictví, nedovoluje konfiskaci bez jasných důkazů trestné činnosti a odsouzení. Jak tedy předat peníze Ukrajině, když Abramovič stále zůstává jejich právním majitelem?

Spor o cíl: Komu peníze patří?

Aktuální situace je jako gordický uzel. Britská vláda, v čele s ministryní financí Rachel Reevesovou a ministrem zahraničí Davidem Lammym, trvá na tom, že prostředky musí sloužit výhradně humanitární pomoci ukrajinským obětem ruské agrese. Je to logické – sankce byly uvaleny kvůli invazi, a tak by peníze měly směřovat tam, kde je škoda největší. Přinejmenším takto to vidí Londýn, který se obává, že jakýkoliv kompromis by mohl oslabit celý smysl sankční politiky.

Na druhé straně stojí Roman Abramovič, který má na věc jiný názor. Podle něj by měly prostředky pomoci „všem obětem války“, což zahrnuje i Rusy. Navrhuje zřízení nadace, která by peníze spravovala globálně, což však Británie odmítá jako potenciální cestu k zneužití fondů. A tak se spor táhne. Britská vláda už pohrozila soudními kroky kvůli průtahům, zatímco Abramovič neúspěšně napadal sankce u soudů. Jak ukazují data, ani opakované pokusy o právní zvrat mu nepomohly, a navíc se vyšetřují informace, že krátce před invazí převedl část aktiv na své děti, což může být interpretováno jako snaha sankce obcházet.

Právní bludiště a mezinárodní kontext

Britský Úřad pro implementaci finančních sankcí (OFSI) má v této hře klíčovou roli. Právě on rozhoduje o udělení licencí, které by umožnily uvolnění peněz. Jenže britský právní rámec je nekompromisní – bez důkazů o trestné činnosti nelze majetek trvale odebrat. I nástroje jako Unexplained Wealth Orders, které mají zkoumat původ majetku, narazily na limity. Situaci navíc sleduje Sněmovna lordů, která kritizuje průtahy a tlačí na rychlé řešení.

Když se podíváme za hranice Británie, vidíme, že Evropská unie už udělala krok dál. EU odhaduje výnosy ze zmrazených ruských aktiv na 2,5 až 3 miliardy eur ročně a schválila legislativu, která umožňuje jejich využití na podporu Ukrajiny, včetně nákupu zbraní či rekonstrukce. USA a země G7 přispívají půjčkami krytými těmito prostředky. Británie tak čelí tlaku, aby nezůstala pozadu, a přitom balancuje na tenké hraně mezi morální odpovědností a právními pravidly.

Co to znamená pro nás?

Ačkoliv se kauza odehrává tisíce kilometrů od Česka, její dopady se dotýkají i nás. Pokud by se podařilo prostředky uvolnit, mohly by české firmy těžit z projektů na rekonstrukci Ukrajiny, které by tyto fondy financovaly. Na druhou stranu, ruská protiopatření by mohla negativně zasáhnout české subjekty, které stále udržují obchodní vazby na východ. A co víc, v ČR se odhaduje hodnota zmrazených ruských aktiv na zhruba 10 miliard korun. I u nás tedy probíhají debaty, jak s nimi naložit – a britský příklad ukazuje, že to nebude jednoduché.

Přinejmenším sociálně a politicky kauza posiluje solidaritu s Ukrajinou. Češi, kteří od roku 2022 přijali desetitisíce uprchlíků, sledují, jak Západ hledá cesty, jak válku financovat nepřímo přes sankce. Otázka však zní: Dokážeme jako mezinárodní společenství najít rovnováhu mezi právem a morálkou?

Lze odhadovat, že právní spory mezi Abramovičem a britskou vládou budou pokračovat, možná až k soudnímu finále. Na základě trendů v EU se dá předpokládat, že Británie bude hledat legislativní změny, které by usnadnily konfiskaci, i za cenu politických rizik.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický