e-news.cz - kurzy
Reklama

Švehla: Což takhle staré dobré plánování?

29.05.2025, Autor: Martin Švehla

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Švehla: Což takhle staré dobré plánování?

I když je letošní atmosféra prostoupená národohospodářským optimizmem, reálně je česká ekonomika spíš v postkrizové situaci. Celková životní úroveň se jen zvolna vrací na hodnoty z roku 2019, tedy před covidem. Nominálně vzrost sice HDP z 252 mld dolarů v roce 2019 na loňských 330 miliard dolarů, ale tato čísla jsou z hlediska životní úrovně velmi relativní.

Prošli jsme totiž v letech 2021-23 obdobím vysoké inflace, kdy reálné mzdy klesly, kupní síla domácností se snížila a jen zvolna se vrací na předpandemickou úroveň. Při stále ještě nízké nezaměstnanosti výkonnost ekonomiky na obyvatele stagnuje, drahé energie komplikují situaci a spáleniště po inflačním požáru stále ještě trochu doutná. Ne, že by se s tím nic nedělo. ČNB drží úrokové sazby dost vysoko, aby inflaci krotila. Vláda snižuje deficit, který se však stále počítá ve stovkách miliard a zvyšuje zadlužení, protož jinak se deficity financovat nedají. Zvyšujeme výdaje na zbrojení, což je aktuálně nejvíc skloňovaná priorita, ale máme i řadu dalších priorit, do kterých plynou desítky miliard dotací z vlastních i evropských fondů, často však bez vzájemného propojení a strategické návaznosti.  Připomeňme jen ty nejznámější: Obranná strategie do roku 2035, Energetická strategie do roku 2030, Hospodářská politika ČR do roku 2040, Podpora strategických investic do roku 2034; máme také akcelerační zóny, máme svůj “claim” ve Společné zemědělské politice do roku 2027 a řadu dalších priorit. Vesměs užitečných, ale navzájem těžko slučitelných. Pomalu se začíná mluvit o tom, že některé priority mohou být prioritnější.

Staré podnikatelské pravidlo říká, že není dobré honit příliš mnoho zajíců, nakonec nemusí být chycen žádný. Co kdybychom všechny ty strategie spojily do jednoho “Hospodářského plánu rozvoje české ekonomiky?” Řeknete, že jsme v tržní ekonomice, a že se k plánování vracet nelze? Pak připomeňme, že plánování nevymyslel žádný totalitní politik. Je to nástroj podstatně starší a má na kontě řadu úspěchů v minulosti i současnosti. Prosperující firmy plánují. Nadnárodní korporace plánují. I živnostník si umí rozmyslet, co udělat musí a co počká, na co má a na co nemá. 

Ekonomickým základem první republiky byl klasicky tržní, silně deflační kurz ministra financí Aloise Rašína. Nepochybné ekonomické výsledky samostatného Československa provázelo ovšem sílící sociální napětí. Po světové krizi byl tento kurz vystřídán pragmatičtějším přístupem Karla Engliše, který jako pozdější ministr financí usiloval o rovnováhu mezi trhem a veřejnými zájmy. Tady se již stát v ekonomice více angažoval a možná by se to dalo považovat i za určitý plánovitý přístup. Po 2. světové válce byl přijat “Dvouletý hospodářský plán na obnovu a rekonstrukci Československa po druhé světové válce”. Pro roky 1947 – 48 stanovil, kolik se má sklidit pšenice, brambor, kolik se postaví bytů a jak stoupne celková průmyslová výroba – ta měla být o 10 % vyšší než před válkou a toto se splnilo už v polovině roku 1948. Splnila se i těžba uhlí, výroba oceli, výkony v dopravě. Sklizeň obilí a brambor byla nižší, bytů s postavila necelá polovina, ale podstatné je, že tato “Dvouletka” respektovala soukromé vlastnictví a stavěla na státních intervencích a na kooperativním přístupu soukromých vlastníků, kteří podléhali tržním principům konkurence. Připomeňme, že to vše probíhalo v podmínkách svobodného, demokratického státu, který sice provozoval některé státní monopoly (železnice, tabák, sirky, pošta, výbušniny atp.), ale neměl zdaleka charakter totalitní diktatury. Plán měl širokou veřejnou podporu, dokonce byl přivítán s nadšením. Politický střet mezi komunisty a národními socialisty byl veden spíš o pohled na jeho plnění než samu podstatu. Teprve v pozdějších letech nabralo národohospodářské plánování nesmyslných rozměrů a stalo se víc propagandou než věcným rozvrhem sil a potřeb. 

Klíčovou otázkou se zdá být, zda by soukromé firmy byly ochotné ke koordinaci nebo dokonce kooperaci podle nějakého ústředního plánu. Odpověď je nasnadě: pokud by to pro ně mělo nějaký význam, tak zcela jistě – už proto, že plán znamená předvídatelnost, a ta je v podnikání cennou devizou. Horší to možná bude na straně samotného státu. Racionální plán, směřující k jasně stanovenému cíli, by zřejmě vyžadoval určitou “čistku” mezi dnes existujícími prioritami. Některé by musely být v daném období trochu prioritnějšími než jiné, a to by spoustě politiků a státních úředníků nejspíš dost vadilo. 

Jan Antonín Baťa kdysi plánoval vybudovat stát pro 40 milionů obyvatel. Shrnul ve svém plánu myšlenky, z nichž mnohé jsou zajímavé dodnes. Konec konců i to vysmívané zvýšení mezd na úroveň Německa je pěkná plánovací myšlenka. Skutečný, moderně pojatý plán by měl nejprve zjistit, co a za jakých podmínek je skutečně reálné, a co by se muselo změnit, aby to šlo. Jedno je přitom jisté i bez plánu — proti současné praxi by se toho mělo změnit opravdu dost, neboť současné řízení státu moc dobré výsledky nevykazuje. 

Foto: Unsplash

Autor: Martin Švehla


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Fed a ECB: Jak velké banky hýbou českou ekonomikou

31.05.2025, Autor: Josef Neštický

Když Federální rezervní banka USA (Fed) nebo Evropská centrální banka (ECB) změní úrokové sazby, dopady se dříve či později projeví i v Česku. K 28. květnu 2025 jsou jejich přístupy rozdílné – zatímco Fed vyčkává s vysokými sazbami, ECB je postupně snižuje. Jak to ovlivňuje naši korunu, inflaci nebo hospodářský růst?

Euro v ČR: dočkáme se společné měny?

30.05.2025, Autor: red

Přijetí eura v České republice zůstává otevřenou otázkou i v roce 2025. Ačkoli jsme se k tomuto kroku zavázali už při vstupu do EU v roce 2004, konkrétní termín stále chybí. Jaké jsou hlavní překážky a můžeme vůbec odhadnout, kdy a jestli vůbec korunu nahradí euro?

e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Schmarcz: Soudruzi, přivezli miliardu… Hurá! Ale získal ji ministr Blažek… Jééé!

30.05.2025, Autor: Martin Schmarcz

Jak výkřiky publika ze slavného Vysockého songu působí mnohé reakce na fakt, že resort spravedlnosti získal miliardu korun z darovaných bitcoinů. Proč tolik zklamání až naštvanosti? Inu, on v jeho čele stojí Pavel Blažek. Velkou částí mediálního a aktivistického mainstreamu nenáviděný politik, přestože pod jeho vedením úřad realizuje významnou liberální agendu. Další příčinou vzniku pseudocausy je u nás rozšířený zlozvyk vynášení informací. Když si to ale celé v klidu promyslíme, měli bychom se spíše radovat, že stát zbohatl.

Důvěra v EU je na vrcholu

30.05.2025, Autor: Josef Neštický

Důvěra v Evropskou unii dosáhla podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru nejvyšší úrovně od roku 2007, když jí věří 52 % Evropanů. Za tímto rekordem stojí reakce EU na globální krize, ale i rostoucí pocit evropské identity. Jak se v tom všem orientují Češi a co to znamená pro naši budoucnost?

Evropské obranné firmy v boji o talenty: Prosperita přináší nové výzvy

30.05.2025, Autor: red

Evropské obranné společnosti zažívají nebývalý rozmach. Zvýšené výdaje na obranu a geopolitické napětí ženou jejich podnikání vzhůru, ale s růstem přichází i problém – nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Jak se firmy perou o talenty a co to znamená pro budoucnost odvětví?

e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Reklama

Obchodní válka na obzoru: Co by znamenalo 50% clo USA na EU?

30.05.2025, Autor: red

Představte si, že by se zboží z Evropy do USA zdražilo o polovinu. Právě takovou hrozbu představuje potenciální zavedení 50% cla ze strany USA na dovoz z EU, o kterém se intenzivně diskutuje. Jak by tento krok ovlivnil evropskou ekonomiku, české firmy a nakonec i nás všechny?

Británie: Konec divokého západu „Kup teď, zaplať později“

29.05.2025, Autor: Vojtěch Benda

Čím dál oblíbenější systém, kdy kupující platí za produkt postupně, je v Británii vlastně neregulovanou půjčkou. Podle tamních úřadů tak hrozí, že by se kupující mohli přílišným využíváním tohoto způsobu platby dostat do dluhové pasti. Z toho důvodu tamní vláda plánuje poskytovatele této služby více regulovat.

Švehla: Což takhle staré dobré plánování?

29.05.2025, Autor: Martin Švehla

I když je letošní atmosféra prostoupená národohospodářským optimizmem, reálně je česká ekonomika spíš v postkrizové situaci. Celková životní úroveň se jen zvolna vrací na hodnoty z roku 2019, tedy před covidem. Nominálně vzrost sice HDP z 252 mld dolarů v roce 2019 na loňských 330 miliard dolarů, ale tato čísla jsou z hlediska životní úrovně velmi relativní.

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Reklama

Schmarcz: Piráti nás chtějí nakopnout? Už toho zkopali až dost

28.05.2025, Autor: Martin Schmarcz

Jsou kampaně horší a lepší, populistické a věcné, negativní a pozitivní. A pak drzé. Ta pirátská se řadí k poslední kategorii. Oni že nám slibují výstavbu bytů, odstranění byrokracie, modernizaci státu, transparentnost, snížení daní rodinám?

Americké banky a kryptoměny: Nový stablecoin na obzoru?

27.05.2025, Autor: Josef Neštický

Několik velkých amerických bank, včetně JPMorgan Chase či Bank of America, zvažuje společný vstup do světa kryptoměn prostřednictvím vlastního stablecoinu. Informaci přinesl Wall Street Journal a naznačuje, že tradiční finanční giganti chtějí držet krok s digitální revolucí. 

Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama