V předvolebním období se ve zvýšené míře ve veřejném prostoru vynořuje otázka přijetí euro. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček je jednoznačného názoru, že pro exportně orientovanou ekonomiku, jako je ta naše, je hospodářskou chybou, že jsme ještě euro nezavedli.
Ministr Vlček přitom poukazuje na pro zahraniční obchod zjednodušující přínosy eura.
V diskusi je však dosti opomíjena zásadní skutečnost: Efektivní použití společné měny v integračních uskupeních má smysl a žádoucí účinek tehdy, jsou-li jednotliví členové integračního celku homogenní. Evropská unie jako celek po ekonomické stránce stejnorodá není a platí to i pro země bankovní unie, tedy pro eurozónu. Možnost využití jednotné měnové politiky v uskupení je tím výrazně oslabeno a nejbližší výhled spíše předpokládá pokračující trend divergence, včetně dalších konkrétních negativ především politické povahy. Na námitku, že k přijetí jsme se zavázali, nutno uvést, že v mezičase prošlo euro velmi vážnou krizí.
Samotný vznik eura byl krokem výsostně politickým, tedy nikoliv spontánním, organickým výrazem homogenity ekonomik zemí v integračním uskupení. Problém silné heterogenity stále přetrvává a zůstává omezujícím limitem fungování eura jako společné měny.
Foto: Pixabay
Autor: Jaroslav Daňhel