Německá ekonomika v roce 2025 stagnuje. Podle vládních poradců za to může kombinace vnitřních problémů a hlavně protekcionistická politika USA pod vedením Donalda Trumpa. Jaké jsou příčiny a co to znamená pro Českou republiku, která je na Německu životně závislá?
Když se podíváme na německou ekonomiku, obraz není zrovna růžový. Vládní poradci a ekonomické instituty shodně varují před nulovým růstem HDP. Ano, čtete správně – žádný pokrok, jen stagnace. A jedním z hlavních viníků je podle nich Donald Trump, jehož návrat k moci v USA přinesl novou vlnu obchodních bariér. Jak jsme se sem dostali a co to znamená pro nás v Česku?
Stagnace jako nová realita
Pojďme si to dát do kontextu. Německo, tahoun evropské ekonomiky, už několik let bojuje s problémy. V letech 2023 a 2024 zaznamenalo mírný pokles HDP a první čtvrtletí roku 2025 přineslo jen slabý růst o 0,2 %. Nyní německá vláda revidovala své prognózy a očekává pro celý rok 2025 růst HDP o 0 %. Jak ukazují data, například Institut Ifo snížil svůj odhad na pouhých 0,2 %, a Kielský institut IfW odhaduje 0,1 %.
Proč takový pesimismus? Německo je exportní velmoc, a když se na mezinárodních trzích něco zadrhne, cítí to okamžitě. A právě teď se zadrhává hodně – především díky politice USA. Donald Trump, který se v roce 2025 vrátil do Bílého domu, znovu vytáhl svou protekcionistickou agendu. Cla na dovoz ze zemí s obchodním deficitem vůči USA, včetně Německa, dosahují až 10 %. Výsledek? Německý export, který tvoří páteř ekonomiky, by mohl letos klesnout o 2,2 %. To není jen statistika, to je tvrdá rána pro firmy i pracovní místa.
Trump není jediný problém
Nebylo by ale fér svalit všechno na Trumpa. Německo má své vlastní démony. Vysoké ceny energií, které se táhnou už od energetické krize v roce 2022, dusí průmysl. K tomu přidejte nedostatek pracovní síly, pomalou digitalizaci a byrokracii, která by mohla sloužit jako učebnicový příklad, jak věci komplikovat. Jak říkají někteří kritici, Německo si samo pod sebou podřezává větev. Trumpův protekcionismus je jen třešnička na dortu – nebo spíš hořká pilulka, kterou teď musí spolknout.
Přinejmenším musíme uznat, že německá vláda se snaží reagovat. Ministr hospodářství Robert Habeck opakovaně varuje před dopady amerických cel a volá po reformách. Jenže reformy nejsou sprint, ale maraton. A čas, zdá se, Německu dochází.
Co to znamená pro Česko?
A teď se dostáváme k otázce, která pálí nás všechny: Jak to dopadne na Českou republiku? Německo není jen náš soused, je to náš největší obchodní partner. Téměř třetina našeho exportu míří za západní hranice, ať už jde o auta, stroje nebo součástky. Když Německo kašle, Česko má horečku. Pokles německé poptávky po našich výrobcích může znamenat omezení produkce, propouštění a nižší investice. A to je něco, co si v době rostoucích životních nákladů nemůžeme dovolit.
Oproti loňsku, kdy jsme ještě doufali v mírné oživení evropské ekonomiky, je situace mnohem nejistější. Německé firmy omezují investice, což se dotýká i českých dodavatelů.
Je tu světlo na konci tunelu?
Tak co dál? Lze odhadovat, že pokud by se obchodní napětí mezi EU a USA zmírnilo, německá ekonomika by mohla v roce 2026 začít pomalu růst – některé prognózy mluví o růstu mezi 0,8 až 1,5 %. Ale to je velké „kdyby“. Trumpova politika jen tak nezmizí a Německo potřebuje víc než jen čekat na změnu v Bílém domě. Potřebuje reformy – rychlé, odvážné a hlavně účinné.
A co my? Česko musí hledat cesty, jak diverzifikovat své exportní trhy a snížit závislost na jednom partnerovi. Není to jednoduché, ale je to nutné. Protože pokud Německo zůstane v pasti stagnace, my tam s ním uvízneme taky.
Německá ekonomika v roce 2025 stojí na křižovatce. Nulový růst, který předpovídají vládní poradci, není jen číslo na papíře – je to varování. Donald Trump a jeho cla jsou sice velkým problémem, ale Německo si musí zamést i před vlastním prahem. Pro Česko je to budíček. Pokud chceme minimalizovat dopady, musíme jednat teď. Stagnace za hranicemi se nás dotýká víc, než si možná uvědomujeme. Jak dlouho ještě budeme čekat, než začneme hledat nové cesty?
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba