Po letech cenových turbulencí přišlo uklidnění. Ceny stavebních materiálů se v dubnu 2025 sice výrazně nehýbou, ale rozhodně se nevrátily na úrovně, o kterých by stavebníci snili. Co znamená stagnace cen pro běžné domácnosti a firmy? A proč se zdá, že zlevňování je v nedohlednu?
Roky divokých cen. Co se změnilo?
Vzpomínáte ještě na rok 2021, kdy ceny dřeva, oceli a cihel rostly tak rychle, že se měnily prakticky ze dne na den? Od té doby jsme ušli dlouhou cestu – a to doslova. Tehdy se ceny stavebních materiálů zvedly v průměru o 30 až 50 % během jediného roku.
Od začátku roku 2024 ale nastal obrat. Jak potvrzuje Český statistický úřad (ČSÚ), ceny stavebních materiálů v prvních měsících letošního roku vykazují jen mírné změny. Například v březnu 2025 vzrostly meziročně jen o 0,5 %, což je nejpomalejší tempo za poslední tři roky.
Ale pozor – to, že ceny nerostou, ještě neznamená, že jsou nízké. Přinejmenším v absolutních číslech zůstávají vysoko. Kubík betonu za 2 800 Kč, paleta cihel kolem 8 000 Kč, stavební dřevo za dvojnásobek cen před pandemií. Tolik k „levnému“ materiálu.
Kde se ceny drží, kde mírně klesají?
Při bližším pohledu na jednotlivé materiály vidíme zajímavý obrázek. Dřevo, které bylo symbolem cenové exploze, je dnes o něco levnější – v průměru o 5 % oproti loňsku. Kdo plánoval dřevostavbu, může si oddechnout.
Beton a betonové směsi? Tady stagnace. Ceny se pohybují prakticky na stejné úrovni jako loni na jaře. Podle údajů Svazu podnikatelů ve stavebnictví zůstává cena základních směsí kolem 2 700–2 900 Kč za kubík.
Cihly? Lehký nárůst. Například cihelné bloky pro hrubou stavbu zdražily meziročně o 3 %, zejména kvůli vyšším nákladům na energie. Jak uvedl v dubnovém rozhovoru Petr Magda ze společnosti Wienerberger: „Výroba cihel je energeticky náročná, a i když ceny plynu poklesly, režijní náklady zůstávají vyšší než před krizí.“
Izolační materiály, jako minerální vata či polystyren, hlásí mírné snížení cen o 2–4 % oproti minulému roku. Důvod? Přebytek zásob a nižší poptávka po rozsáhlých zateplovacích projektech.
Takže, shrnuto: někde ceny lehce klesají, jinde stagnují. Ale revoluci v peněženkách stavebníků zatím nečekejme.
Proč ceny neklesají výrazněji?
Na první pohled by si člověk řekl – energie jsou levnější, inflace klesá, tak proč nejdou dolů i cihly a beton? Odpověď není tak jednoduchá.
Za prvé, výrobní náklady zůstávají vysoké. Přestože cena plynu a elektřiny není tak extrémní jako v roce 2022, do cen materiálů se promítají další faktory: mzdy, modernizace výroby, ekologické poplatky. Výrobci tedy i při nižších cenách energií nemohou dramaticky zlevnit.
Za druhé, stále přetrvává tlak na marže. Mnoho výrobců i prodejců v předchozích letech utrpělo ztráty kvůli volatilnímu trhu a nyní se snaží je alespoň částečně sanovat.
A za třetí, poptávka se sice ochladila, ale rozhodně nezmizela. Rodiny stále staví, firmy rekonstruují a veřejný sektor (zejména díky dotačním programům) plánuje investice do infrastruktury. To znamená, že prostor pro výrazné slevy je omezený.
Dopady na rekonstrukce: Když i „malá“ oprava bolí
Pro běžné domácnosti má současná situace jasné důsledky: rekonstrukce stojí víc, než si mnozí plánovali.
Chcete vyměnit střechu? Připravte se na 20–30% vyšší náklady oproti roku 2020. Chcete novou koupelnu? I tady vás ceny materiálů a prací vyšplhají o desítky tisíc výš.
Například obyčejná rekonstrukce koupelny (bez luxusních materiálů) dnes v průměru vychází na 250 000 Kč. Ještě před čtyřmi lety by stála zhruba 180 000 Kč.
Zákazníci se proto snaží šetřit – volí levnější alternativy materiálů, osekávají rozsah rekonstrukcí nebo odkládají projekty na později. Jenže i zde platí staré pravidlo: kdo čeká na „lepší časy“, může se dočkat ještě vyšších nákladů.
Výhled do května a dál: Spíše klid před dalším zdražením?
Jaké jsou tedy vyhlídky na květen a léto 2025?
Většina analytiků očekává pokračování mírné stagnace. Výrobci neplánují plošné zdražení – ale ani výrazné slevy. Vývoj tedy závisí hlavně na:
- cenách energií,
- tempu stavební produkce,
- a vlivu makroekonomické situace (například nových ekologických regulací).
Někteří odborníci ale varují: pokud by se oživila poptávka (například díky poklesu hypotečních sazeb), mohlo by dojít k mírnému tlaku na růst cen v druhé polovině roku.
A jak ukazují poslední data z průzkumů CEEC Research, 61 % ředitelů stavebních firem se domnívá, že ceny materiálů v příštím půlroce zůstanou stabilní, zatímco 27 % čeká mírný nárůst
Shrnutí: Lepší časy? Ne nutně levnější
Když se podíváme na současný stav trhu, lze říct jedno: konec divoké cenové spirály nastal, ale „zlaté“ levné časy se nevrátily.
Pro běžného investora, který plánuje stavět nebo rekonstruovat, to znamená jediné:
- počítat s vyššími náklady než v minulosti,
- ale také s menším rizikem prudkého zdražení během realizace.
Je tedy lepší stavět teď, nebo čekat?
Odpověď zní: pokud máte finance připravené, příliš neotálejte. Sázka na zásadní pokles cen se totiž může ukázat jako marná.
Foto: Pixabay
Autor: Josef Neštický