Máme ještě v živé paměti, jak se bývalý prezident Zeman, chorobně toužící po moci, úporně, ale naštěstí marně pokoušel přerýsovat v české parlamentní demokracii svou roli na americký prezidentský systém. Je paradoxem, že byl zvolen do dvou funkčních období a mohl se tak do paměti národa zapsat, což by asi rád udělal, reálně však zanechal za sebou úctyhodný seznam svých dosti nepovedených skutků.
V tomto ohledu je paradoxem, že jeho hlavní elektorát byl při obou volbách převážně složen z lidí, kterými on sám pohrdal, viz jeho slavný výrok z roku 1992, že třetina obyvatel této země je slabá duchem a zhruba polovina má podprůměrný intelekt.
Tito lidé nepříliš složitých myslí, mnohdy navíc zřejmě trpící anti elitářským syndromem, obecně spíše spoléhají na politickou záchranu volbou zdánlivě silných politiků, i často demokraticky zvolených, kteří mají výrazné sklony k autoritářskému vládnutí. Aktuálně se k nim řadí naši blízcí sousedé, jisté obavy z možného posílení autoritářské doktríny se konec konců můžeme nadít i u nás po podzimních volbách.
Svým ne všemi očekávaným průběhem amerických voleb, ale zejména pak jejich bezprostředními důsledky aktuálně překvapila rodná zem liberálních nobelistů a osobností kritizujících protekcionismus a byrokratické překážky pro tržní spontaneitu. Povolební moto Donalda Trumpa Amerika first v zemi sice s prezidentským systémem, ale na druhé straně dosud jedné z nejliberálnějších zemí světa, je zejména pro ekonomy těžko stravitelným soustem. Negativní projevy posílení výkonné moci prezidenta nyní můžeme sledovat v přímém přenosu, tedy vidět, jak prezident okázale podepisuje to, čemu se v USA říká „exekutivní příkazy“, tedy nařízení s mocí zákona. Takových je třeba i několik desítek za den, jejich důsledky v některých ohledech ale rozkolísávají děje na celé planetě.
Historická zkušenost vcelku jednoznačně prokazuje, že nahrazení demokratického modelu jeho autoritativní verzí ve všech již vyzkoušených variantách nakonec vede k destrukci politiky jako svobodné soutěže a liberální, demokratické plurality. V takové společnosti jsme před 35 léty žili a opakovat to asi nechceme. Rozmysleme si proto dobře, komu dáme na podzim svůj hlas. Některé volební výsledky poslední doby jsou až varovné.
Jaroslav Daňhel
Foto: Pixabay
Autor: Jaroslav Daňhel