Výpočet důchodu OSVČ: Jak na to a co potřebujete vědět

Pokud je hlavním zdrojem obživy živnostenské podnikání (OSVČ jako hlavní činnost), vzniká nárok na starobní důchod prakticky za stejných podmínek jako u zaměstnanců v pracovním poměru. 

Podmínky vzniku nároku na starobní důchod OSVČ:

• Dosažení důchodového věku, což se letos týká mužů, narozených v roce 1960 (důchodového věku dosáhnou letos, 2 měsíce po svých 64. narozeninách). Ženy, podle počtu vychovaných dětí, dosáhly důchodového věku o 6 – 18 měsíců dříve.
• Získání potřebné doby pojištění, což je pro ročníky 2018 a mladší v současné době 35 let. 

Doba pojištění je většinou doba, po kterou jsme byli výdělečně činní (ať už jako zaměstnanci nebo OSVČ) a hradili jsme tudíž důchodové pojištění. 

Stejně jako zaměstnanci, i OSVČ zahrnují do doby pojištění i tzv. náhradní doby (většinou doba až 6 let studia po dosažení věku 18 let, doba péče o dítě do 4 let nebo o osobu blízkou atd.). Zároveň se uplatňuje princip tzv., vyloučené doby, to znamená doby, po kterou trvala sociální událost bez výdělku (např. doba pracovní neschopnosti). Tato doba se odečítá od celkové doby, ze které se počítá průměrný výdělek – ten se tedy „nerozměňuje“ o tyto počty dnů s nulovým výdělkem.

Výše nároku na starobní důchod 

Zásadním kritériem pro částku vyměřeného starobního důchodu je výše placeného pojistného. Pro OSVČ je povinnost stanovena ve výši 29,2 % z vyměřovacího základu, jímž je rozdíl mezi výnosy a náklady. 

Minimální měsíční vyměřovací základ

Protože OSVČ může vykazovat i velmi nízký zisk (rozdíl, mezi výnosy a náklady), je stanoven minimální vyměřovací základ. V roce 2024 je to konkrétně

• 13.191 Kč měsíčně, pokud je OSVČ jako hlavní činnost, nebo
• 1.413 Kč měsíčně, pokud se jedná o vedlejší činnost. 

OSVČ platí povinně měsíční zálohu, jejíž minimální výše tedy je 3.852 Kč z hlavní a 1.413 Kč z vedlejší činnosti. 

Pokud se OSVČ rozhodnou platit pouze nezbytně nutné minimální důchodové pojištění obvykle mají nárok na nižší starobní důchod než zaměstnanci, kterým je pojistné vypočítáno ze mzdy. 

Praktický příklad:

Mnohé OSVČ využívají výdajový paušál, tedy neevidují své náklady, ale od výnosů (tržeb) si odečítají paušální procento. Řemeslníci takto odečítají ze svých tržeb 80 %, další živnostníci 60 %, případně 40 % nebo 30 %. Při tržbách kolem 60 tisíc měsíčně tedy řemeslník dosahuje zdanitelného zisku kolem 12 tisíc měsíčně a platí pouze minimální pojistné. To se však projeví na výši jeho starobního důchodu, který se bude pohybovat kolem 10 tisíc měsíčně. Průměrný starobní důchod je dnes dvojnásobný. 

Dobrovolné důchodové pojištění

OSVČ mají možnost platit na důchodové pojištění dobrovolně vyšší částky, než jaké jim vycházejí z daňového přiznání, čímž si zajistí i vyšší důchody. Opačná situace nastává pokud OSVČ pojistné neplatí vůbec. Pak se jim tato doba do pojištění nezapočítává a na důchod jim v důchodovém věku nemusí ani vzniknout nárok. 

Užitečné kalkulačky pro OSVČ

Po zadání základních údajů zjistíte orientační výši důchodu, na který Vám v důchodovém věku vznikne nárok.

V další kalkulačce můžete zadat výši důchodu, jaký byste si přáli a kalkulačka vypočítá, jaké dobrovolné pojistné byste měli do dosažení důchodového věku platit.   

Neplacení důchodového pojištění

Některé OSVČ spoléhají, že jsou na stáří dobře zabezpečené svým majetkem a důchodové pojištění programově neplatí. Nárok (který jim tedy nevznikne) ani neuplatňují. Jistě nikdo nikomu nic špatného nepřeje, ale o majetek za určitých okolností lze přijít. Stojí tedy za zmínku, že nárok na starobní důchod vzniká všem občanům už při dosažení 15 let pojištění (bez náhradních dob) a ve věku o 5 let vyšším, než je věk důchodový. Zákon pamatuje také na občany v invalidním důchodu, kterým nárok vzniká bez ohledu na dobu pojištění, stejně jako lidem, kteří dosáhli důchodového věku před rokem 2014. 

Foto: Pixabay

Autor: Martin Švehla