V různých životních situacích nemusí být pracovní poměr nejvhodnější formou spojení mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Typické je to v případech sezónních prací, časově vymezených úkolů nebo v případě studentů, důchodců či zaměstnanců, kteří si při zaměstnání mohou přivydělat, vykonat příležitostné práce nebo zajistit pracovní činnosti v menším rozsahu.
Flexibilnější pracovněprávní vztah lze vytvořit sjednáním pracovního poměru s kratším úvazkem. Základní pracovní doba dle zákoníku práce je 40 hodin týdně, pracovní smlouva však může být na dobu kratší. Vznikají tak poloviční či částečné úvazky, případně lze mít více takových pracovních poměrů (vedle hlavního i vedlejší) a tímto způsobem si přivydělávat u jednoho nebo u více zaměstnavatelů.
Celková čísla ukazují, že ze všech zaměstnanců (5,1 mil. v roce 2021) je téměř 1,5 mil. osob zaměstnaných na dohodu, kolem 300 tisíc prostřednictvím agentur a kolem 250 tisíc lidí pracuje na zkrácený pracovní úvazek. Zájem o alternativní formy pracovněprávních vztahů roste jednak s ohledem na vývoj životního stylu, ale také se změnami charakteru práce, demografickým složením populace a zájmy firem, které se snaží být flexibilní a přizpůsobovat počty svých zaměstnanců situaci na trhu – tedy podle potřeb své výkony buď zvyšovat nebo tlumit. O alternativní pracovní zařazení mají také rostoucí zájem důchodci, studenti, brigádníci ze zahraničí a zaměstnanci, hledající vhodný přivýdělek. Nejběžnějšími alternativami jsou dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ), což jsou formy, které mnohým splývají, jsou však mezi nimi odlišnosti, zejména ve zdanění, ve výpočtu mzdy a odvodů i ve stanovení pracovní doby. Od začátku roku 2024 platí navíc některé novinky a v pololetí 2024 vstupují v platnost další změny.
Kalkulačka DPČ a DPP – výpočet mzdy, odvodů a mzdových nákladů
Zdroj: Peníze.cz – DPP, DPČ – kalkulačka výpočtu mzdy, odvodů a mzdových nákladů
Ze základních údajů o sociálním postavení pracovníka a o sjednaném hrubém výdělku vypočítá kalkulačka čistý příjem buď pro DPP nebo DPČ a respektuje přitom všechny platné limity, srážky a slevy. Pracovník si tak rychle zjistí, která forma je pro něj výhodnější a jaký čistý výdělek může očekávat.
Jak ze strany pracovníků, tak i ze strany zaměstnavatelů jsou DPČ a DPP vhodným řešením pro některé konkrétní situace: na straně pracovníků to bývá zejména v případech hledání dočasného přivýdělku formou brigády. DPP jsou vhodné zejména pro důchodce a studenty, ale také zaměstnanci v řádném pracovník poměru mohou uzavírat dohody a zajišťovat si tak zajímavý přivýdělek. Počet dohod, které lze uzavřít, není omezen. Někteří zaměstnavatelé kombinují se svými „dohodáři“ obě formy tak, že nejprve uzavřou DPP, využijí určitých finančních výhod, které z toho plynou a po vyčerpání 300 hodin uzavírají na zbytek roku DPČ. Faktem také je, že změny v předpisech výhodnost dohod postupně snižují.
Hlavní rozdíly – hlavní benefity DPP a DPČ
Dohodu o provedení práce (DPP) lze uzavřít pouze na 300 hodin za rok, tedy víceméně na splnění určitého pevně vymezeného pracovního úkolu. Při odměně do 10.000 Kč měsíčně se neplatí sociální a zdravotní pojištění, odvádí se pouze srážková daň ve výši 15 %. Pokud pracovník nepodepsal „Prohlášení poplatníka daně z příjmu“ (tzv. růžový formulář), sráží a odvádí tuto daň zaměstnavatel. Pozor však, od 1. 7. 2024 se zavádí nový limit, a to 25 % průměrné mzdy. V letošním roce je to 10.500 Kč. Od tohoto měsíčního výdělku výše vzniká povinnost odvádět na sociálním a zdravotním pojistném 7,1 %. V případě, že má zaměstnanec uzavřeno více DPP, limit činí 40 % průměrné mzdy (letos tedy 17.500 Kč). Nad těmito limity se také mění srážková daň z příjmu na zálohovou.
Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) se uzavírá na opakované činnosti, které však v souhrnu za rok nepřekročí polovinu stanovené týdenní pracovní doby, tedy 20 hodin týdně. Tento „volnější“ režim je vyvážen povinností platit daně a sociální a zdravotní pojištění již od výdělku 4.000 Kč měsíčně. Daň z příjmu je u DPČ vždy zálohová a platí se měsíčně.
Při rozhodování o té které formě pracovně-právního vztahu lze využít kalkulačku DPČ a DPP. Při zadání sjednané hrubé měsíční odměny a základních parametrů sociálního postavení pracovníka zjistíte, kolik budou činit odvody a kolik bude činit čistá mzda.
Dohody o provedení práce (DPP)
se nejčastěji uzavírají při najímání brigádníků na sezónní práce nebo při zajišťování konkrétních pracovních úkolů, jako je třeba oprava určitého stroje, provedení konkrétní stavební akce, projektu atp. Pracovník může na DPP odpracovat u jednoho zaměstnavatele nejvýše 300 hodin za rok. Do tohoto limitu se ovšem nepočítají prostoje, způsobené překážkami v práci. Jsou to například:
· překážky na straně zaměstnance, jako je dočasná pracovní neschopnost, nařízená karanténa, ošetřování dítěte, mateřská či rodičovská dovolená nebo třeba svatba v rodině či pohřeb,
· překážky na straně zaměstnavatele, což mohou být například povětrnostní podmínky, které neumožňují pokračovat v práci nebo porucha strojů atp.,
· překážky z důvodu obecného zájmu, což je typicky výkon veřejné funkce, předvolání k soudu, nebo třeba darování krve.
Zaměstnavatel musí v těchto situacích poskytnout zaměstnanci volno, tuto dobu však neproplácí.
Zdravotní a sociální pojištění při DPP
Pokud jde o sociální a zdravotní pojištění, je výdělek na DPP osvobozen od těchto poplatků, nepřekročí-li částku 10 000 Kč měsíčně (od 1. 7. 2024 je limit 10.500 Kč). Zaměstnanec může uzavřít DPP i s více zaměstnavateli a tam, kde nepřekročí jeho výdělek tento limit, sociální a zdravotní pojištění neplatí – na DPP je tedy možno mít výdělek teoreticky neomezený (složený z částek do 10 tisíc Kč od různých zaměstnavatelů) a přesto se z něj pojistné nebude odvádět.
Pozor však na zdravotní pojištění – to si musí hradit každý, tedy i OBZP (osoby bez zdanitelných příjmů). Není tedy v případě minimálních výdělků vázáno na DPP či DPČ, ale platit se musí! Počítá se z minimální mzdy, což je od 1. 1. 2024 částka 18.900 Kč. Pojistné činí 13,5 %, měsíčně tedy 2.552 Kč a na této minimální výši je musí platit každý, za koho jej neplatí stát (tzv. státními pojištěnci, což jsou např. nezaopatřené děti, důchodci, studenti atp.).
Další obecnou povinností, která se vztahuje i na DPP, je placení daně z příjmu ve výši 15 % z hrubého výdělku. Zároveň jsou ovšem poplatníkům této daně poskytovány slevy – každý poplatník má nárok na slevu 30.840 Kč za rok (2024). Z hrubého měsíčního příjmu 17.000 Kč tedy daňové přiznání podáváme, ale fakticky daň neplatíme.
Podstatnou okolností je, zda pracovník podepíše u zaměstnavatele Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob (tzv. růžový formulář). Pokud ano, odečte slevy přímo zaměstnavatel. Prohlášení poplatníka lze ale podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele.
Dohody o pracovní činnosti (DPČ)
Dohody o pracovní činnosti (DPČ) jsou vhodné zejména v případech, kdy se jedná o pravidelnou výpomoc, která však svým rozsahem nevydá na trvalý pracovní poměr. U DPČ nesmí objem prací překročit 20 hodin týdně. Dodržování tohoto limitu se posuzuje za celé období, na které je dohoda uzavřena, nejdéle však za jeden rok. V některém týdnu tedy limit být překročen může, pokud se to snížením výkonu kompenzuje v dalším období. Také u DPČ se odvádí sociální a zdravotní pojištění a hradí se daň z příjmu. Do výdělku ve výši 3 999 Kč se však zdravotní ani sociální pojištění nehradí. Pokud pracovník uzavře DPČ u více zaměstnavatelů, počítá se hranice u každého zaměstnavatele zvlášť. Jsou-li DPČ uzavřeny u jednoho zaměstnavatele, odměny z DPČ se sčítají, a pokud dosáhnou 4.000,- Kč a více, nastává povinnost odvody platit.
Opět ale pozor na zdravotní pojištění. Při výdělku do 3.999 Kč včetně sice povinnost úhrady z DPČ nevzniká, ale alespoň minimální pojistné musí hradit každý!!!
Foto: Pixabay
Autor: Martin Švehla
Mohlo by vás také zajímat:
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
Martin Švehla
Po absolvování VŠE v Praze nastoupil jako ekonomický redaktor zpravodajství Československé televize (ČsT), poté byl 10 let mluvčím ČNB, v letech 2003 – 2007 se vrátil do České televize (ČT) jako obchodní ředitel a ředitel vnějších vztahů, odtud přešel jako viceprezident do Citibank CZ; od roku 2010 vyučuje též na Vysoké škole finanční a správní (VŠFS), publikuje v periodickém tisku, je autorem několika knih včetně překladů z němčiny a angličtiny.
