Globální ekonomiky přehodnocují svou makroekonomickou politiku, přičemž nové ekonomické strategie vyvolávají obavy ekonomů z možného zpomalení světového ekonomického růstu a omezení konkurenceschopnosti.
V posledních několika letech se světové ekonomiky výrazně odklonily od volnotržních zásad směrem k opatřením, která jdou naopak proti principů globalizace a mají posílit především soběstačnost a národní bezpečnost. Nedávné setkání ministrů financí Francie, Německa a Itálie v rámci kterého se zavázali ke koordinované ekonomické spolupráci ve snaze vytvořit protiváhu Washingtonu a Pekingu, které čím dál více chtějí chránit své domácí trhy, tento trend významně podpořilo. Plánovaná politická opatření totiž zahrnují široké spektrum nástrojů jako jsou cílené dotace, daňové pobídky, regulace, cla a obchodní omezení.
Tato opatření jsou populární v mnoha zemích, avšak někteří političtí leadeři a ekonomové vyjadřují obavy, že by takové zásahy shora mohly zpomalit globální růst. M. Ayhan Kose ze Světové banky je jedním z výrazných skeptiků a tvrdí, že tato opatření celkový globální ekonomický vývoj zcela jistě přibrzdí a situaci spíše zhorší. Podle Mezinárodního měnového fondu mohou být podobné státní intervence přínosem, pokud jsou ovšem prováděny správně a jsou použity výhradně k řešení mimořádných tržních selhání. Diskuze o vládních intervencích do ekonomik se vyvíjí již od průmyslové revoluce, nicméně současná vlna opatření představuje další odklon od klasické ideologie otevřených volných trhů. Není divu, faktory jako pandemie COVID-19, problémy v dodavatelských řetězcích, inflace, geopolitická napětí a změna klimatu nasměrovaly státní priority a uvažování vládních představitelů směrem k protekcionistickým idejím.
Nejen Evropská unie, ale také USA a další ekonomicky silné státy přijaly zákony o miliardových dotacích pro strategicky významné domácí podniky a firmy. Například Jižní Korea připravila zákon s názvem K-Chips, který má podpořit místní výrobce čipů. Tyto podpory jsou většinou zaměřené na strategicky významné technologie a boj proti změně klimatu. Přestože Evropská unie dlouhodobě sama do značné míry k tomuto globálnímu trendu přispívá, minulý rok silně kritizovala Čínu pro její záplavu trhu levnými elektrickými vozidly subvencovanými vládou. Prezident Joe Biden rovněž vyzval ke zvýšení cel na ocel a hliník z Číny jako reakci na dotovaný čínský export do USA.
Odklon od principů volného trhu tak mezi ekonomy vyvolává obavy, že tento trend může v dlouhodobém horizontu negativně ovlivnit globální hospodářskou stabilitu. Čím více se země soustředí na národní zájmy a ochranu svých trhů, tím více může dojít k omezení mezinárodního obchodu a k oslabení vzájemných ekonomických vazeb, které byly dlouho považovány za klíčové pro celosvětový ekonomický růst.
Jakub Dostál, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
