Autor: poslanci Jurečka, Kaňkovský, Pekarová Adamová, Pivoňka Vaňková, Richterová a další
Datum předložení: 20. 12. 2023
Stanovisko vlády: souhlas
Hodnocení EM: 30%
Stačí trochu zapátrat na internetu a zjistíte, že sociální péče je další systém řítící se do propasti, a to i přesto, že výdaje zde raketově rostou. Sociální služby postrádají až 10 tisíc lůžek, a jejich potřeba dál stoupá, „důchoďáky“ bojují o přežití, Asociace poskytovatelů sociálních služeb varuje před kolapsem těchto zařízení. Ještě v roce 2020 chybělo organizacím sociálních služeb přibližně tisíc lidí, v současné době počet neobsazených míst odhadují jejich představitelé na téměř tři tisíce. Možná přehánějí, faktem ale je, že máme rychle stárnoucí populací a špatně nastavený systém, který nabízí málo muziky za hodně peněz.
Zákon o sociálních službách počítá s vícezdrojovým financováním, jenže, jak už to bývá, za většinou příjmů stojí stát. Dotacemi kryje zhruba 40 % nákladů, pro letošní rok je to celkem 26,4 miliard korun, před deseti lety to mimochodem bylo 7, 7 miliardy. Další část prostředků poskytují kraje a obce z peněz, které tak jako tak dostanou dle rozpočtového určení od státu a nakonec je tu státní příspěvek na péči. Ten se sice pět let nezvyšoval, zato však roste počet jeho příjemců. Další prostředky mohou poskytovatelé čerpat například z evropských zdrojů, to však nebývá víc než miliarda ročně.
Sociální služby jsou tak dalším ze systému státu, kde k růstu nákladů dochází vyšším tempem, než odpovídá inflaci a nárůstu příjmů státního rozpočtu. Není proto divu, že se už léta hovoří o potřebě systém reformovat. Dlouhodobě se například poukazuje na to, že příspěvek na péči není vždy používán v souladu s jeho účelem. V nějakém stupni ho pobírá přes 370 tisíc osob, kterým stát ročně vyplatí kolem 37 miliard korun. Skutečné využití příspěvku ale nikdo nesleduje. Roky se bezvýsledně mluví o vazbě příspěvku na skutečně poskytovanou péči, o možnosti adresovat ho přímo tomu, kdo péči poskytuje, nabízí se i otázka, zda má být plošný, bez vazby na příjmy nebo majetek.
Komplexní novelu zákona, která by přinesla změnu způsobu financování sociálních služeb a navedla systém na udržitelnou trajektorii, začal ministr Jurečka připravovat v roce 2022. Zřídil k tomu odbornou komisi a zákon sliboval předložit nejpozději do září 2023 s tím, že systémová změna financování začne platit od 1. července 2024. Namísto slibované reformy se nyní ministr zabývá hlavně tím, o kolik příspěvek na péči zvýšit, jak jej pravidelně valorizovat a pokud možno dále rozšířit okruh jeho příjemců. Druhé z uvedených témat nyní předložil jako samostatnou poslaneckou iniciativu, o níž se domnívá, že si zaslouží schválit rovnou v prvním čtení.
Cílem návrhu je stručně řečeno stanovit v oblasti poskytování sociálních služeb prioritu sociálním službám poskytovaným v přirozeném sociálním prostředí. Dále se navrhuje upravit síť sociálních služeb celostátního nebo nadregionálního charakteru, s jejichž existencí již současné znění zákona počítá v souvislosti s oprávněním ministerstva vypisovat dotační řízení pro tyto služby. Návrhem se rovněž rozšiřuje poskytování sociálních služeb v azylových domech na osoby závislé na návykových látkách. Navrhovaná právní úprava bude mít podle autorů pozitivní dopad na pečující osoby a jejich rodiny, neboť mimo jiné umožní také výrazně lépe slaďovat pracovní a soukromý život.
Nejzásadnějším prvkem návrhu je priorita službám poskytovaným doma. Jedná se o poměrně zásadní změnu v přístupu, neboť systém je dosud nastaven zejména na institucionalizovanou péči. Je pod přísnou kontrolou, provádí ji školený personál, a proto ji považuje automaticky za kvalitnější než tu domácí. Díky tomu platí, že Ústavy mají k příspěvku pro své klienty mnohem lehčí přístup než lidé v domácí péči. Navrhovaná změna přístupu může mít jistě pozitivní dopad na potřebné, nelze však přehlédnout, že je spojena s dalším nárůstem výdajů.
Špatná dostupnost pobytových i terénních sociálních služeb totiž automaticky funguje jako výdajová brzda. I když vláda návrh podpořila, Ministerstvo financí jej nepochválilo: Bez jasně stanovené participace krajů, obcí a bez většího zapojení samotných klientů a jejich rodin tam, kde je to důvodné, povede rozšíření okruhu klientů sociálních služeb a rozšíření okruhu samotných sociálních služeb k požadavku na navyšování účasti státního rozpočtu na financování sociálních služeb. Tento trend je do budoucna neudržitelný. Jurečkův resort tak rezignoval na změnu financování sociálních služeb.
S tím nelze než souhlasit, pravdou však také je, že v tom Jurečka zdaleka není sám. Zásadní reformy, především restrukturalizace sítě poskytovatelů potřebuje zdravotnictví, ve školství je nutné změnit systém financování, motivující školy k neustálému navyšování počtu hodin, na které jim stát automaticky posílá peníze. Tempo růstu výdajů v řadě resortů se zkrátka vymklo kontrole, ale místo toho, aby vláda přinesla slibované systémové změny, leje do nich další a další peníze. Díru v rozpočtu pak lepí zvyšováním daní. Z řady průzkumů lze soudit, že to není změna, kterou od ní voliči očekávali.
Foto: Pixabay
Autor: Redakce EM