Na dálkové odečty nejsou drobní majitelé bytů a SVJ připraveni

Vyplývá to ze studie Asociace nájemního bydlení. “Situace není příznivá ani mezi jednotlivými SVJ. Polovina z nich o povinnosti vůbec neví, druhá polovina situaci neřeší, protože neví, jak bude vypadat prováděcí předpis,” říká Jakub Vysocký, viceprezident Asociace nájemního bydlení (ANB), která dlouhodobě upozorňuje právě na chybějící prováděcí předpis a nedotažená úskalí celého zákona.

Průzkum mezi individuálními pronajímateli, SVJ a velkými institucionálními poskytovateli nájemního bydlení realizovala Asociace nájemního bydlení v průběhu října 2023. Vyplývá z něho, že připraveni jsou na dálkové odečty tepla a teplé vody pouze velcí institucionální pronajímatelé. I tak si ale stěžují na nedostatek informací. „O mnoho horší je situace mezi jednotlivými SVJ. Ve vzorku 2700 zkoumaných SVJ aktivně řeší přípravy na dálkové odečty ani ne polovina,” říká člen ANB David Bureš ze společnosti Bureš & Partneři. Mezi drobnými individuálními pronajímateli investičních bytů o nově vzniklé povinnosti ví rovněž polovina dotázaných, čtvrtina o ní neví vůbec a čtvrtina o ní sice něco slyšela, ale více se jí nezabývala. „Pravda je, že příprava ve své podstatě nemá ani jak probíhat. I kdyby se chtěli pronajímatelé a SVJ na změnu připravit, v zásadě nemají na co. Chybí totiž prováděcí předpis. Nevíme, jaká data, v jakém formátu a kdy budu mít k dispozici. Problematika není vůbec řešena komplexně. Situace je podobná, jako bychom od zítřejšího dne přeměnili dopravní značky, které budou čitelné jen v infračerveném spektru. Část řidičů by to věděla, tak by si pořídila speciální brýle, části řidičů by se to neřeklo a byli by pokutováni za špatnou rychlost,” kritizuje stav příprav viceprezident ANB Jakub Vysocký. Asociace nájemního bydlení definovala tři základní nedostatky, bez jejichž doplnění bude velmi problematické se na splnění zákonné povinnosti připravit. 

1. Zákon nedefinuje, kdo je poskytovatel informací a kdo příjemce. Poskytovatel může být teplárna a příjemce SVJ, ale zároveň může být poskytovatelem SVJ a příjemce majitel bytu. Dalšími členy řetězce jsou nájemníci, případně podnájemníci. Podle zákona jsou všichni příjemci, kromě toho prvního, a všichni jsou poskytovatelé, kromě toho posledního.
2. Chybí zákonná lhůta pro poskytnutí údajů o spotřebě pro jednotlivé části řetězce. Je dána jedna lhůta, a to jeden měsíc od ukončení měsíce, v němž byla spotřeba provedena. V praxi tak budou vznikat případy, že například SVJ termín stihne a předá údaj majiteli bytu, majitel bytu informaci nestihne předat nájemci a ten dále podnájemci. 
3. Zákon nedefinuje unifikaci datového výstupu, aby mohlo docházet k digitalizaci a automatizování dat. Jinými slovy neříká, jak má vypadat informace, kterou má konečný odběratel služby obdržet. Navrhujeme jednotný datový formát napříč celou ČR, který by umožnil všem majitelům bytů, kteří byty pronajímají, jednoduché zpřístupnění informací nájemcům a podnájemcům.

V současné chvíli chybí především prováděcí vyhláška, která by poskytla alespoň nějaký návod pro velké i malé pronajímatele. „Opakovaně se scházíme se zástupci MMR a pokoušíme se najít řešení, které by situaci pomohlo vyřešit. Nyní jsme se dostali do fáze, že ANB navrhne spolu s ostatními subjekty, kterých se daná problematika dotýká, návrh řešení jednotlivých bodů. Bude dále na MMR, jak se k jejich implementaci postaví,” vysvětluje Jakub Vysocký. Pronajímatelé volají po prováděcí vyhlášce i kvůli obavám, aby se díky neschopnosti reportovat spotřebu tepla a teplé vody na měsíční bázi neocitli v nevýhodné pozici vůči svým nájemcům. „Existují i obavy, že nájemník bude na základě chybějících předpisů schopen majitele bytu či SVJ de facto vydírat. Například budete jako majitel bytu chtít úhradu nějaké škody, nájemce však poukáže na to, že mu nejsou dodávány potřebné údaje, a tak se majitel bytu raději stáhne. Naše společnost spravuje několik set bytů, tak víme, že je nutné mít všechny tyto předpisy stoprocentní a jasné,” vysvětluje David Bureš a poukazuje na to, že zkrátka chybí manuál proveditelnosti pro běžného uživatele.

Studie také ukázala, že pronajímatelé bytů příliš nevěří účelnosti celého zákona. Ve skupině individuálních pronajímatelů bytů se 61,5 procenta dotázaných domnívá, že nová povinnost zatíží majitele bytů zbytečně a k ničemu nepovede. Jen 38,5 procenta dotázaných pak uvádí, že to zatíží majitele bytů účelně a bude to mít svůj přínos. „Já patřím k té menší skupině. Domnívám se, že okamžitá zpětná vazba může lidem významně pomoci. Nejen lidem, ale obecně společnosti. Dokáže ušetřit náklady, které se proplýtvají. V momentě, kdy dostanete vyúčtování za rok a půl zpětně, už nic nevyřešíte, jen budete naštvaní. Zatímco takto to budete vědět hned,” argumentuje ve prospěch zákona David Bureš, ale hned dodává, že by zákon měla doprovázet rozsáhlejší informační kampaň. Velcí institucionální pronajímatelé tak tuto změnu v poskytování informací o spotřebě tepla a teplé vody dle výsledků šetření ANB podporují. Mimo jiné i z hlediska transparentnosti a dlouhodobé podpory veškerých kroků k naplnění cílů Pařížské dohody. Oproti tomu SVJ mají za to, že změna zatíží finančně pronajímatele i nájemce, nevěří ani větší transparentnosti a jsou skeptičtí i k tomu, že by byla připravena technologie dálkových odečtů a projekce dat.

Od 1. 1. 2024 vejde v platnost účinnost novela zákona 67/2013 Sb., o dálkových odečtech. Řídit se jí budou muset byty osazené dálkově odečitatelnými měřidly. Dálkově odečitatelným měřidlem se pro účely tohoto zákona rozumí takové měřidlo podle zákona o meteorologii, které samo nebo prostřednictvím jiného již nainstalovaného zařízení umožňuje provedení odečtu na vzdálenost větší než 250 metrů. S výjimkou takového měřidla podle zákona o meteorologii, které bylo instalováno před 1. lednem 2022 a není nastaveno na dálkový odečet minimálně v měsíčním intervalu. Ti, kteří do této kategorie nespadají, musí své byty osadit dálkově odečitatelnými měřidly osadit nejpozději do 1. 1. 2027. V praxi by se měly dálkové odečty provádět buď pochůzkovým rádiovým systémem, walk-by systémem nebo přes internet prostřednictvím datových sběračů v domě. Dálkovými odečty se navíc eliminuje složité domlouvání termínu odečtů, řešení přístupů do bytů či zamezení případných omylů při přepisování ručních odečtů. 

Asociace nájemního bydlení odhaduje, že se povinnost od 1. 1. 2024 týká zhruba 20 % bytů v Česku. Zbylých 80% bytů musí povinnost splňovat od 1. 1. 2027.

Foto: Pixabay

Zdroj: Navimedia