Česká republika se neustále zlepšuje v oblasti digitální ekonomiky, což dokládá i hodnocení Evropské komise, které bylo dnes zveřejněno. Česko si velmi dobře vede v digitální gramotnosti – již 60 % populace má základní digitální dovednosti, což je hodnota nad evropským průměrem. Bohužel však trpí nedostatkem odborníků v oblasti ICT, což digitální rozvoj brzdí. Výsledky ukazují i na zlepšení veřejných služeb, jimž se od dubna věnuje nově vzniklá Digitální a informační agentura (DIA). Ta má za úkol koordinovat digitalizaci a standardizaci veřejných služeb.
Evropská komise dnes zveřejnila výsledky tzv. Digitální dekády, která navazuje na každoroční hodnocení stavu digitální ekonomiky DESI index. Z výsledků vyplývá, že Česká republika věnuje významné úsilí digitalizaci veřejných služeb, což dokazuje i fakt, že předčila průměr EU v přístupu k veřejným službám online (86 % versus 74 %). Nicméně skóre v oblasti transparentnosti průběhu služeb, přizpůsobení pro mobilní zařízení a uživatelské podpory má prozatím nižší, než je průměr EU. Pozitivní je ale fakt, že v roce 2023 má již více než 60 % obyvatel České republiky alespoň jeden z prostředků pro elektronickou identifikaci ke zpřístupnění online služeb státu, což je nárůst o milion uživatelů oproti roku 2022.
„Výsledky hodnocení Digitální dekády 2030 nás mile překvapily, jelikož mnohé hodnoty ukazují na významný digitální růst Česka. Zároveň se v něm promítají problémy, se kterými se denně potýkáme. Nejzásadnější je nedostatek IT odborníků ve státní správě. Proto vnímáme jako jeden z našich hlavních úkolů přilákat tyto specialisty k nám do týmu a do jiných úřadů,“ komentuje výsledky Martin Mesršmíd, ředitel DIA.
V rámci DESI hodnocení digitálních veřejných služeb si Česko nejlépe vede v online dostupnosti vybraných služeb pro občany a podnikatele a v celkovém počtu uživatelů internetu, kteří využívají služeb eGovernmentu. Naopak nejhůře je na tom Česká republika v zavedení elektronických formulářů (25. místo z 27) a v uživatelské přívětivosti, kde se umístila ze všech států Evropské unie jako poslední. To by se mělo v následujících letech postupně zlepšovat. DIA se aktivně věnuje implementaci zákona o právu na digitální služby, jehož jedním z cílů je právě veškeré formuláře elektronizovat a zjednodušovat tak služby občanům.
„Výsledky hodnocení DESI často vypadají jako strašák digitalizace, my je naopak musíme začít vnímat jako pravdivý ukazatel toho, jak si ve skutečnosti stojíme a indikátor, na co se při zlepšování služeb zaměřit. Pomáhá nám to rovněž se utvrzovat v tom, že to opravdu jde. To nás všechny musí motivovat v naší práci, a v tom posouvat se dopředu. Vedle samotného umístění je pro nás velmi důležitá i časová řada, která ukazuje, jak se zlepšujeme a jaké je tempo této změny v porovnání s ostatními. Ač to jde v některých případech pomaleji než v jiných státech EU, posun je zde vidět,“ dodává Mesršmíd.
Hodnocení se věnuje i dalším aspektům digitalizace mimo záběr DIA. V oblasti digitální infrastruktury je pokrok omezen, především v oblasti pevného připojení. V digitalizaci podniků Česká republika zaostává za cílem Digitální dekády, zejména v oblasti využívání cloudu, big data a umělé inteligence. Je zde však mnoho veřejných iniciativ podporujících české start-upy.
„Příští rok si pravděpodobně v hodnocení DESI moc nepolepšíme, sběr dat probíhá vždy za rok předchozí. V tomto roce se DIA začíná postupně věnovat všem novým úkolům a první výsledky tak budou vidět v příštím roce a do hodnocení se promítnou až v roce 2025,“ dodává Mesršmíd s tím, že v DIA vznikají týmy i pracovní skupiny, které mají mimo jiné za úkol zlepšit podporu uživatelů digitálních služeb. Nově vzniklý úřad chystá např. úpravu designu Portálu občana a spolu s ním i novou, uživatelsky přívětivou, mobilní aplikaci. Dalším chystaným projektem pro veřejnost je i mobilní aplikace eDoklady k prokazování totožnosti či Registr zastoupení, který usnadní občanům vyřizování online záležitostí, u kterých je potřeba plná moc.
Foto: Pixabay
Zdroj: DIA