Cantillonův efekt: Jak nerovnoměrné rozdělení bohatství ovlivňuje ekonomiku

Richard Cantillon, irský ekonom a finančník si všiml, že se majitelé těžebních stříbrných a zlatých dolů dostávají k bohatství jako první a toto bohatství pak utrácejí za spotřebu. Tím roste poptávka a tržní cena a dochází tak k inflaci. Richard dospěl k názoru, že rozdělení peněz ve společnosti neovlivňuje všechny lidi stejným způsobem. Když je do ekonomiky vloženo více peněz, v současné době můžeme říci je “natištěno” více peněz, ti, kteří mají přímý přístup k těmto penězům, mají příležitost je využít dříve než ostatní. Tito lidé mohou investovat peníze do aktiv, jako jsou nemovitosti nebo akcie, a získat tak zvýšené zisky. Avšak s postupem času se zvyšují i ceny těchto aktiv, což způsobuje inflaci a negativní dopad na ostatní obyvatele.

Cantillonův efekt ukazuje, že inflace ve společnosti není rovnoměrně rozložena. Když se peníze do ekonomiky nalijí, první majitelé mají příležitost využít těchto peněz k nákupu zboží a služeb za stávající ceny. Mají tedy výhodu před ostatními spotřebiteli. Postupem času se však inflace projevuje ve formě vyšších cen, což znamená, že ostatní obyvatelé musí platit více za stejné zboží a služby. To může vést k chudobě a ztrátě kupní síly u těch, kteří nemají přístup k nově vytvořeným penězům.

Inflace, stejně tak jako Cantillonův efekt, může vzniknout z několika faktorů. Například:

Monetární politika a centrální banka

Když centrální banka vytváří nové peníze a pouští je do ekonomiky, tyto peníze se obvykle dostávají nejprve do finančního sektoru nebo k vybraným subjektům, jako jsou banky a velké korporace. Tyto subjekty mají přímý přístup k nově vytvořeným penězům a mohou je investovat do aktiv, která mají potenciál rychle zvýšit svou hodnotu, jako jsou akcie nebo nemovitosti.

Přerozdělovací mechanismy

Existují různé socioekonomické faktory, které mohou vést ke koncentraci bohatství v určitých skupinách ve společnosti. Například daňové politiky, korupce, privilegovaný přístup ke zdrojům či dědictví, mohou způsobit, že určité skupiny lidí mají přístup k většímu množství peněz a finančních prostředků než ostatní.

Strukturální nerovnosti

Nedostatečný přístupu ke vzdělání a informacím také mohou přispět ke Cantillonovu efektu. Ti, kteří mají přístup k lepším vzdělávacím a ekonomickým příležitostem, mají tendenci vytvářet výhody a zisky ve srovnání s těmi, kteří nemají přístup ke stejným zdrojům. Tato nerovnost v přístupu ke zdrojům a příležitostem může vést k nerovnoměrnému rozdělení bohatství. 

Cantillonův efekt může vzniknout kombinací těchto faktorů a interakcí mezi různými socioekonomickými skupinami a institucionálními podmínkami ve společnosti.

Důsledky pro ekonomiku jsou široké, jelikož nerovnoměrné rozdělení bohatství vede k růstu sociálních a ekonomických nerovností. To může vést ke zvýšení sociálního napětí a snížení sociální soudržnosti. Kromě toho může Cantillonův efekt podkopávat důvěru ve finanční systém a zpochybňovat důvěru v politické uspořádání.

Příklady Cantilonova efektu:

Realitní trh

Když se peníze dostávají do ekonomiky, první majitelé těchto peněz mají možnost investovat do nemovitostí. To může způsobit rychlý růst cen nemovitostí, což zvýhodňuje ty, kteří mají přístup k penězům. Ostatní obyvatelé se poté mohou potýkat s obtížemi při hledání cenově dostupného bydlení.

Akciový trh

Investoři s přístupem k nově vytvořeným penězům je mohou investovat do akcií. To může způsobit růst cen akcií a umožnit těmto investorům získat vysoké zisky. Naopak ti, kteří nemají dostatek finančních prostředků, aby investovali do akcií, nemohou těchto výhod plně využít.

Inflace a nákupní síla

První majitelé nově vytvořených peněz mají příležitost využít tyto prostředky k nákupu zboží a služeb za stávající ceny. Avšak postupem času se ceny zvyšují, což způsobuje, že ostatní obyvatelé musí platit více za stejné zboží a služby. To snižuje jejich kupní sílu a může vést k chudobě.

Chápání Cantillonova efektu je klíčové pro ekonomy, politiky a rozhodovatele, kteří se snaží pochopit a řešit problémy spojené s nerovností ve společnosti. Implementace spravedlivých a rovných ekonomických politik, podpora vzdělání a přístupu ke zdrojům a zvýšení finanční gramotnosti mohou pomoci snížit dopady Cantillonova efektu a zvýšit také rovnost napříč společností.

JANA PŘIBYLOVÁ, analytička Liberálního institutu, zabývá se ekonomikou Jižní Ameriky a obchodními vztahy mezi Evropou a Jižní Amerikou

Foto: Pixabay

Zdroj: Jana Přibylová