e-news.cz - kurzy
Reklama

CETA: Peltzmanův efekt aneb nezamýšlené dopady státních intervencí

26.07.2023, Autor: Z blogosféry

3 votes, average: 4,00 out of 53 votes, average: 4,00 out of 53 votes, average: 4,00 out of 53 votes, average: 4,00 out of 53 votes, average: 4,00 out of 5
CETA: Peltzmanův efekt aneb nezamýšlené dopady státních intervencí

Proč se tak často nenaplňují očekávání ohledně dopadů vládních regulací? Proč se nesčetněkrát rozcházejí skutečné důsledky státních intervencí se záměry politiků, kteří je prosazují? Ekonomie zná na tyto podnětné otázky elegantní odpovědi. Jednu z nich si právě v tomto článku ukážeme a vysvětlíme.

„Lidské jednání je účelové chování. Či jinak řečeno: Jednání je působící vůle uvedená v činnost (…)“ – Tak začíná brilantní ekonom Ludwig von Mises svoji monumentální knihu Lidské jednání. Jednání člověka přitom předchází porovnání nákladů a přínosů zamýšleného činu (ať je již vědomé či odehrávající se na úrovni podvědomí), který by v danou chvíli s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem maximalizoval jedincův užitek. Ony náklady a přínosy se v čase mění, na což reagují i lidé svými rozhodnutími. Lidé zkrátka přirozeně reagují na všemožné pobídky – to je jeden z deseti základních principů ekonomie ve světoznámé učebnici G. Mankiwa Zásady ekonomie.

Tyto zmíněné stěžejní ekonomické poznatky musí brát v potaz i tvůrci veřejné politiky, chtějí-li, aby jejich opatření dosáhla kýžených výsledků. Jestliže politici nedbají toho, jakým způsobem se jimi provedená rozhodnutí (v doslovném významu) dotknou lidí a jak pozmění jejich chování, nemohou se příliš divit tomu, že existuje znatelný rozdíl mezi původními záměry oněch státních zásahů a jejich výsledky.

Jako příklad takovýchto nezamýšlených důsledků ekonomové často používají veřejnou politiku týkající se bezpečnosti automobilů. Pokračujme proto v této tradici a zamysleme se nad tím, co se stane s bezpečnostní silničního provozu, když bude jeden zákon výrobcům automobilů ukládat povinnost do svých vozidel umisťovat bezpečnostní pásy a jiný zase jednotlivým řidičům nakazovat mít při jízdě tyto pásy vždy zapnuté? „Banální otázka“ – říkáte si. „Vždyť, když je pasažér řádně připoután ke svému sedadlu, prokazatelně se zvyšuje jeho bezpečnost a s ní i bezpečnost ostatních účastníků silničního provozu“ – můžete pokračovat. Jenže není to, bohužel, tak jednoduché. Ekonom Sam Peltzman ve svém pověstném článku ukázal, že onen pocit většího bezpečí nás činí méně zodpovědnými, a tím je jeho prvotní příznivý dopad draze vykoupen. Avšak co přesně jsou ony negativní důsledky tohoto opatření? Racionální člověk za volantem zvažuje, nakolik bude jeho jízda opatrná, na základě toho, jaký mezní užitek mu pomalejší jízda přináší ve srovnání s mezními náklady, které představuje (např. delší čas strávený zdlouhavější jízdou, jenž nemůže být využit k aktivitám jiným). Zákony o povinnosti připoutání se bezpečnostním pásem mění pobídky tak, že činí pomalou jízdu méně lákavou, jelikož dodatečné zrychlení, které – za jinak stejných podmínek – zvyšuje riziko dopravní nehody, již není v očích řidiče tolik nebezpečné, neboť žije v přesvědčení, že bezpečnostní pás jej chrání před smrtelným úrazem. Konečný důsledek je jasný – řidiči budou řídit zpravidla rychleji a méně opatrně, čímž nejspíše vzroste celkový počet silničních nehod.

Co tedy v souhrnu přinese tohle opatření? Řečeno co nejstručněji – vyšší pravděpodobnost havárií. Můžete však namítat, že srážky vozů alespoň nebudou fatální v tom smyslu, že cestující povětšinou přežijí. Máte pravdu, ale v takovou chvíli je úhrnný výsledek nejasný – na jednu stranu dochází k vícero silničním nehodám, na stranu druhou je zase pravděpodobnost úmrtí vlivem bezpečnostních pásů nižší. Ale pozor, je zde ještě jeden důležitý, dosud nepopsaný, aspekt! Zbrklá jízda řidičů neohrožuje jen je samotné. Má rovněž nepopíratelný neblahý dopad na chodce, kteří nejsou a v zásadě ani nemohou být proti střetu s vozidlem chráněni podobně, jako jsou řidiči bezpečnostním pásem. Sam Peltzman dokládal, že ve Spojených státech, na nichž prováděl svůj výzkum nezamýšlených následků zmíněné veřejné politiky, došlo jednak k růstu množství dopravních nehod (ale doplňme, že se také snížila pravděpodobnost smrtelné havárie, takže změna v úmrtnosti řidičů byla vcelku nepatrná), a jednak k nárůstu počtu chodců, kteří po srážce s automobilem zahynuli. Celkově tak onen zákon způsobil více úmrtí účastníků silničního provozu. Docela nečekané, že?

Námi použitý příklad dosvědčuje jediné – vládní regulace a všelijaké jiné zásahy do tržního hospodářství nesmíme hodnotit podle záměrů, jimiž jsou odůvodněny. Ty mohou být sebevíc bohulibé, přesto však mohou opravdové negativní následky převážit všechno prvotně plánované dobro. Ekonom Ryan Bourne ve své knize Ekonomie v jednom viru píše: „Z Peltzmanovy práce bychom si měli odnést poučení, že při vytváření regulatorních opatření musíme mít vždy na paměti to, že tato pravidla aplikujeme na lidské bytosti.“ Pandemie viru SARS-CoV-2, o jejichž ekonomických souvislostech tato publikace pojednává, a s ní spojená nejrůznější vládní nařízení skýtaly exemplární ukázky Peltzmanova efektu.

Štěpán Drábek, analytik CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Podzimní kašel u dětí: Banální rýma, nebo čas na specialistu?

13.10.2025, Autor: red

S podzimem přichází do českých domácností nejen chladnější počasí, ale i kašel, který často provází děti po návratu do školek a škol. Většinou jde o běžnou virózu, ale co když za ním stojí něco vážnějšího? Pojďme se podívat, jak rozpoznat, kdy je čas přestat experimentovat s domácí léčbou a vyhledat plicního specialistu.

Proč Češi milují Visegrád, ale nevědí, co vlastně dělá

12.10.2025, Autor: Marek Hájek

Visegrádská skupina, nebo V4, je pro mnohé Čechy symbolem středoevropské hrdosti a spolupráce. Přitom většina z nás ji podporuje spíš intuitivně, než s hlubším pochopením jejího fungování. Tento článek se proto zaměřuje na to, proč Češi Visegrád milují, co tato skupina skutečně dělá a zda je v dnešní politické realitě ještě relevantní – nebo už jen představuje nostalgickou vzpomínku na „staré dobré časy“.

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Sazka reklama
Buřinka - stavební spoření
Reklama

Češi a peníze: tabu, které nás dusí

10.10.2025, Autor: Marek Hájek

V české společnosti zůstává téma výše platu jedním z největších společenských tabu – vyvolá trapné ticho a rychlý ústup od konverzace. Proč se stydíme mluvit o penězích, ať už jde o příjmy nebo dluhy? Podíváme se, proč je mluvit o penězích v Česku stále tak těžké – a jak minulost ovlivňuje naši schopnost s nimi zacházet.

Biometrické brány Evropy: Co nové kontroly znamenají pro cizince?

10.10.2025, Autor: Marek Hájek

Od 12. října 2025 vstupuje v platnost systém EES, který mění pravidla hry na hranicích Evropské unie pro občany zemí mimo EU. Tento automatizovaný systém nahrazuje stará razítka v pasech biometrickými údaji a slibuje bezpečnější i rychlejší kontroly – ale zároveň vyvolává otázky o soukromí a možné diskriminaci. Pro miliony cestujících z třetích zemí to znamená novou realitu, v níž se tvář a otisky prstů stávají klíčem k vstupu do schengenského prostoru.

Boj o spalovací motory štěpí Německo i Evropskou unii

09.10.2025, Autor: red

Německá vláda se rozdělila kvůli dopisu automobilového průmyslu, který žádá zrušení zákazu spalovacích motorů v EU od roku 2035. Kancléř Friedrich Merz z CDU vnímá toto opatření jako hrozbu pro pracovní místa a konkurenceschopnost, zatímco sociální demokraté v čele s ministrem Carstenem Schneiderem ho hájí jako klíč k zelené budoucnosti. Pro nás v Česku, kde automobilky tvoří zhruba desetinu HDP, to není vzdálený spor – jde o přímé riziko pro export i zaměstnanost. 

e-news.cz - kurzy
Apogeo
Buřinka - stavební spoření
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Měli bychom zakázat dětem sociální sítě, jak plánuje Dánsko?

09.10.2025, Autor: Marek Hájek

Dánsko se chystá omezit přístup dětí mladších 15 let k sociálním sítím, což vyvolává debatu o rovnováze mezi ochranou a svobodou. Tento krok, oznámený premiérkou Mette Frederiksenovou, reaguje na rostoucí obavy z vlivu platforem jako TikTok či Instagram na duševní zdraví mladých. Máme se v Česku nechat inspirovat, nebo hledat jinou cestu?

Polsko: Z popela komunismu k tygrovi východní Evropy

09.10.2025, Autor: Josef Neštický

Polsko, kdysi spoutané komunistickým režimem, se dnes stává ekonomickým tygrem východní Evropy díky rychlé transformaci a chytrému využití evropských fondů. S růstem HDP mezi 3,2 a 3,8 procenta v roce 2025 představuje model úspěchu pro celý region, i když čelí výzvám jako demografická krize a politická polarizace. Jak se tato země naučila růst v globálním hospodářství?

Závist jako národní motor, který nás brzdí

09.10.2025, Autor: Marek Hájek

V Česku se vztah k bohatým mísí s obdivem k úspěchu, ale pod povrchem se skrývá hluboká nedůvěra. Proč jsme tak ambivalentní? Tento paradox odhaluje nejen naše historické jizvy, ale i současné tlaky nerovností, které nás drží v pasti frustrace a touhy zároveň.

Buřinka - stavební spoření
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Reklama

Přezutí pneumatik: Kolik vás to letos vyjde?

09.10.2025, Autor: Marek Hájek

Přezout auto na zimní obutí? V Brně zaplatíte zhruba 890 až 1 200 Kč, v Praze 1 200 až 2 490 Kč. Proč takové rozdíly? S blížící se zimou jsme zmapovali ceny přezutí pneumatik po celé České republice – od velkoměstských dealerů až po menší venkovské dílny. Ukážeme, jak se ceny liší, co je ovlivňuje a zda se vyplatí připlatit za značkový servis.

Cenová válka v Číně: Automobilky na pokraji krachu?

08.10.2025, Autor: Marek Hájek

V Číně se automobilový průmysl proměnil v arénu, kde se bojuje o každého zákazníka snižováním cen. Tato cenová válka, která letos eskaluje, ohrožuje zisky velkých hráčů jako BYD a vede k riziku bankrotů menších firem. Pro nás v Evropě to znamená levnější elektromobily, ale i tlak na místní trh – pojďme se podívat, co se děje.

Buřinka - stavební spoření
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Reklama