Aktuální informace o tom, že se index spotřebitelských cen v červnu proti červnu minulého roku dostal pod úroveň 10 % ve skutečnosti mnoho neznamená. Obávám se naopak, že šířený optimismus o tom, že ještě letos dosáhneme ještě nižší hranice inflace než predikovaných 11,2 % (dle ČNB) či dokonce 10.9 % (dle MF ČR) není na místě. Ono totiž nebude jednoduché naplnit ani tyto hranice.
Vývoj inflace v jednotlivých měsících roku 2023
(podle různých typů indexů)
I když totiž vyloučíme z úvahy vývoj inflace v prvním čtvrtletí letošního roku, kdy se míra inflace po loňském prudkém růstu dále zvyšovala a vezmeme v úvahu pouze klesající trend druhého čtvrtletí (viz. tabulka), musela by ve druhém pololetí míra inflace začít klesat téměř dvakrát tak rychleji než dosud (ze současných meziměsíčních -0,4 %, na zhruba – 0,8 %) což je s velkým, opravdu velkým otazníkem. Pokud by však k tomuto výraznému urychlení poklesu inflace nedošlo, pak bychom pro letošek museli počítat s průměrnou mírou inflace ne na úrovni 11 %, ale spíše někde mezi 12 – 13 %. (Vzhledem k tomu, že se tato procenta počítají již z vyšší cenové hladiny loňského roku, je v podstatě takto vysoká inflace co do působení naprosto srovnatelná s výší loňské inflace).
To by pro českou ekonomiku, ale především pro hospodářskou politiku této vlády byla opravdu pěkná vizitka. O to „krásnější“, že by totiž zřetelný proinflační charakter své politiky nemohla skrývat za inflační impulsy dovezenými ze zahraničí.
A ještě jednu věc je nutno zmínit – věc, kterou by si politici, analytici a vůbec všichni co kdy mluvili a mluví o inflaci měli opakovat každý večer před spaním – inflace znamená růst cen a to vždy a za jakýchkoli okolností. Ať je inflace vysoká nebo nízká, ať roste nebo klesá, ceny vždy rostou! Růst inflace znamená zrychlení cenového růstu, pokles inflace zpomalení cenového růstu. Vždy ale růstu! Pro někoho to bude asi překvapivé, ale i při poklesu inflace ceny rostou a ne – jak často slyšíme z úst nejrůznějších analytiků, moderátorů či politiků – klesají! Tomu, když klesají ceny se říká deflace a tomuto jevu jsme opravdu na hony vzdáleni (a vzdáleny).
Tedy až uslyšíte od různých osob ve sdělovacích prostředcích úlevné věty typu, že se očekává pokles inflace a že se tedy podařilo už konečně ceny zastavit, zkrotit, či snížit tak vězte, že i při nejoptimističtějším vývoji:
Za prvé – ceny v žádném případě nepoklesnou, ale maximálně porostou pomaleji.
Za druhé – ani tento pomalejší růst nemusí nutně znamenat, že se absolutní nárůsty cen v korunovém vyjádření nějak výrazně sníží. Nenakupujeme totiž za inflaci, ale za ceny. A v tom to vězí.
Prostě desetiprocentní nárůst ceny při výchozí ceně zboží 100 Kč, se rovná pětiprocentnímu nárůstu ceny stejné komodity, která mezi tím dosáhla hodnoty 200 korun. No nekupte to, když se Vám inflace snížila na polovinu!
Foto: Pixabay
Autor: Martin Fassmann
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
Martin Fassmann
Vystudoval národohospodářskou fakultu VŠE v Praze. Po absolvování studia do roku 1992 pracoval na Federálním ministerstvu hospodářství. V polovině roku 1992 odešel na odborovou ústřednu kde působí dosud ve funkci hlavního ekonoma. V průběhu let 1998 –2021 zastával funkci ekonomického poradce pro hospodářskou politiku a veřejné finance pěti předsedů vlád a celé řady dalších vládních činitelů (místopředsedů vlády pro hospodářskou politiku, ministrů práce a sociálních věcí, ministrů financí a zdravotnictví). V letech 2014- 2017 poradce předsedy Rozpočtového výboru Parlamentu ČR. V letech 2005 a 2012 – auditor, člen skupiny expertů při ČSÚ pro audit indexu spotřebitelských cen. Člen dozorčí rady Komerční banky as. (1999-2001), místopředseda výboru pro finance a audit DR Českého Telecomu a.s. (2004-2005), předseda skupiny pro finance a Výboru pro audit Správní rady VZP (2006-2015), člen dozorčí rady Pojišťovny VZP zodpovědný za audit pojišťovny, člen rozkladové komise pro oblast veřejných zakázek ÚOHS Je autorem a spoluautorem více než pěti set odborných článků a studií z oblasti makroekonomických a sociálních analýz z nichž řada byla publikována i v zahraničí (Itálie, Rakousko, SRN, Belgie, Švýcarsko, Velká Británie a USA). Má za sebou desítky rozhovorů v tištěných i elektronických médiích. Zúčastnil se též řady analytických prací organizovaných mezinárodními institucemi – Dětským fondem OSN (UNICEF), Mezinárodní organizací práce (ILO) či Evropskou komisí.
