Návštěvníky památek starověkého Egypta upoutá impozantnost chrámů, hrobek, ale také propracovaného ekonomického systému. Při vstupu do chrámu Karnak je k vidění studna, která se dochovala až do dnešní doby. A právě ona studna hrála klíčovou roli při stanovení výši daní. Jak je to možné?
Starověký Egypt byl jednou z nejvyspělejších civilizací své doby a jeho ekonomika hrála klíčovou roli v udržování a rozvoji velkolepé říše. Jedním z nejdůležitějších aspektů egyptské ekonomiky byl systém zdanění, který zajišťoval financování státních projektů, armády a správy země.
Úrodná půda v okolí Nilu a zejména pak každoroční záplavy úrodného bahna byly životně důležité pro místní zemědělství. Záplavy naplnily místní zásobárny vody, naplnili studny a výše vody ve studních pak byla klíčovým ukazatelem pro výši daní. Čím více vody, tím vyšší daně, neboť to znamenalo úrodnější sklizeň. Naopak nižší hladina vody ve studni znamenala hubenější úrodu a tím pádem nižší daně.
Množství vody v Nilu bylo úzce spojeno s výší daní. Tento systém umožňoval spravedlivé zdanění, které bralo v úvahu přirozené podmínky a úrodnost země. Závislost na Nilu vytvořila silnou vazbu mezi ekonomikou a přírodou, a zároveň podporovala udržitelnost zemědělství v egyptské společnosti.
V egyptském systému zdanění byly daně vybírány od různých vrstev obyvatelstva, včetně sedláků, řemeslníků, obchodníků a aristokracie. Existovalo několik druhů daní, které byly vybírány ve formě přírodních produktů, pracovních služeb nebo peněz.
Úroda:
Zemědělství hrálo klíčovou roli v egyptské ekonomice, a proto bylo mnoho daní spojeno s produkty pěstovanými na polích. Sedláci byli povinni odvádět část své úrody státu, která byla považována za daň. Mezi nejčastější plodiny, které byly zdaněny, patřily pšenice, ječmen, len, fazole a ovoce.
Pracovní služby:
Lidé byli také povinni poskytovat pracovní služby pro stát. To zahrnovalo účast na stavebních projektech, udržování zavlažovacích kanálů a veřejných cest nebo práci na farách. Tato povinnost poskytování pracovních služeb byla známa jako „corvée“ a byla jednou z hlavních forem zdanění.
Peníze:
Kromě daní ve formě přírodních produktů a pracovních služeb existovala také daň ve formě peněz. Tato forma zdanění se obvykle vztahovala na obchodníky, podnikatele a bohaté obyvatele, kteří byli povinni platit daň z jejich obchodních aktivit nebo majetku.
Ekonomika ve starověkém Egyptě byla komplexní a založená na systému zdanění. Placení daní se lišilo v závislosti na přírodních produktech, pracovních službách a penězích. Důležitým faktorem při stanovení výše daní bylo množství vody v Nilu. Tato symbióza mezi ekonomikou a řekou Nil byla jedním z klíčových prvků starověkého egyptského civilizačního systému.
Jana Přibylová, analytička Liberálního institutu
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
: Jak množství vody ve studních určovalo výši daní ve starověkém Egyptu&media=https://e-news.cz/wp-content/uploads/2023/06/snimek-obrazovky-2023-06-29-v143819-150x150.png){kind=link}