Švehla: Likvidace Sberbank jako zpráva o stavu českého bankovnictví

V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu znejistěli klienti Sberbank CZ a víceméně spustili na banku klasický run, který se projevil rapidním odlivem vkladů. Jako podle učebnice se do problému zapojila ČNB, která hned v únoru zahájila kroky k odebrání licence. 

Teoreticky se banka dala zachránit, kdyby do ní vlastník přisunul další peníze, ale dá se pochopit, že to neudělal. Uvažovaná miliarda EUR mohla banku stabilizovat, ale také nemusela. Na českém trhu by peněžní ústav s ruskými kořeny těžko udržel klientelu, nehledě na sankce, které následovaly a které by tuto banku tak jako tak na trhu zcela izolovaly. Začátkem května tedy už Sberbank licenci neměla a pražský soud ji poslal – nyní již jen jako insolventní akciovou společnost – do konkurzu.   

První poučení z této události je nasnadě: Sberbank nebyla špatnou bankou. Měla přes sto tisíc klientů od fyzických osob přes firmy až po instituce veřejné správy a jak se nyní ukazuje, poskytovala dobré služby a spravovala hodnotné portfolio úvěrů. Jediné, co ztratila, byla důvěra a k tomu nebyl jiný důvod než ruská agrese proti Ukrajině.  Nehrály zde roli žádné finanční ukazatele, žádná nápravná opatření ČNB, pouze ruská agrese, která se zdravím banky jako takové neměla nic společného. Sberbank byla dceřinnou společností rakouské banky, která ovšem měla majetkové kořeny v Rusku, což dával najevo už její název. To stačilo, aby banka během několika dnů zkrachovala. Z toho je vidět, že důvěra klientů a dobré jméno, jsou v bankovnictví nutnou a nedílnou součástí kapitálu, bez které v tomto oboru nelze podnikat. Ztráta důvěry vede v bankovnictví velmi rychle ke krachu, rozhodně rychleji než v kterémkoliv jiném oboru podnikání. 

Dále jsme viděli v praxi fungování Garančního systému finančních trhů, především Fondu pojištění vkladů, který okamžitě převzal pojištěné klienty Sberbank a zahájil přes jiné banky výplaty jejich vkladů do výše pojištění. Druhé poučení tedy říká, že tento systém funguje dobře, a to i ve zcela nečekaných situacích náhlého pádu, a plní své hlavní poslání: krach jedné banky neovlivňuje důvěru v celý bankovní systém, drtivá většina klientů prakticky nepocítí z celé události větší újmu. Funguje tedy nejen systém, ale zřejmě je dobře nastavený i limit pojištění, který zaručuje výplatu vkladů do výše 100 tisíc EUR, tedy zhruba 2,5 mil. korun. Někteří klienti měli na účtech u Sberbank vyšší částky a s těmi problém mít mohou. Druhá lekce tedy pokračuje ještě poučením, že zvyšovat vklad v bance nad hranici zákonného pojištění je určitým rizikem, protože i zdravá a dobře fungující banka může mít problémy a pak je sdílí i klient. Ona už i výplata pojištěného vkladu způsobuje újmu: vklad je v té chvíli již neúročený, musíte si pro něj zajít do jiné banky a musíte si peníze uložit jinam – to nemusí být úplně zadarmo. Uložit všechny úspory na jedno místo není každopádně dobrá metoda. Naopak – kdo diverzifikuje své finanční zdroje, ukládá do více bank, případně i do více měn a více nástrojů, má s tím sice víc práce, ale také větší jistotu, že jeho ztráty nebudou fatální. Zejména v případě měst a obcí, které měly své úspory pouze u jedné banky, by případ Sberbank měl být důrazným varováním.

Třetí poučení nám dává Česká spořitelna, který nyní kupuje úvěrové portfolio Sberbank.  Z dostupných čísel vyplývá, že majetek Sberbank v hodnotě přes 60 miliard kryl její závazky, přičemž nyní je na stole kolekce úvěrů které Sberbank poskytla, v nominální hodnotě přes 47 miliard. Česká spořitelna za ně nabízí zhruba 41 miliardu. To skutečně svědčí o dobrém řízení Sberbank, která zřejmě poskytovala dobře zajištěné úvěry spolehlivým klientům. Pro věřitele banky, zejména tedy dnes pro obce a města, kterým ve Sberbank uvízly zmíněné miliardy, je to velmi dobrá zpráva – během příštího roku by všichni zbývající klienti mohli dostat kolem 90 % svých vkladů. Poučení si odnesou ovšem i dlužníci Sberbanky, pokud si mysleli, že banka v potížích ztrácí schopnost vymáhat své pohledávky. Česká spořitelna tyto pohledávky převezme, tedy získá veškerou dokumentaci a bude samozřejmě trvat na úhradách. Krach banky v zásadě nic nemění na situaci jejích dlužníků. Mnozí si mysleli pravý opak. Přestali splácet a očekávali, že na potížích banky vydělají. Takový výdělek by ovšem byl na úkor věřitelů banky, kteří by dostali ze svých peněz o to méně.

Čtvrté poučení – to je důležitá zpráva pro celý finanční trh: bankovní dozor na našem trhu funguje velmi dobře, a to ve všech polohách. Pokud jde o prevenci, nastavuje bankám taková pravidla a takové parametry, které je evidentně drží v dobré kondici. Není důvod pochybovat o tom, že to, co se nyní velmi jasně potvrzuje o zdraví Sberbank, platí pro všechny držitele bankovních licencí na našem trhu. Tato „péče“ spočívá v posuzování schopností lidí ve vrcholovém managementu bank, pokračuje akceptováním obchodního modelu a obchodního plánu banky a pak samozřejmě pokračuje kontrolou dodržování všech obezřetnostních pravidel, která jsou dnes již odporně složitá, ale zřejmě funkční. 

Pátou lekci pak spatřuji v tom, že Sberbank opouští český bankovní trh způsobem, který připomíná úspěšný chirurgický zákrok: nepotřebná tkáň se z organizmu odstraňuje, zdravá se zacelí, zahojí a život jde dál. Faktem je, že tak hladký exit může zakládat určitý morální hazard – že si člověk prostě řekne, že peníze v bance jsou uloženy tak bezpečně, že se o ně nemusí starat. Zeptejte se však klientů Sberbank, kteří měli na svých účtech víc než 2,5 milionu, a zeptejte se obcí a měst, kterým tam uvízlo přes 7 miliard. I když k velkým škodám ani v těchto případech zřejmě nedojde, už jenom doba, po kterou nemůžete ke svým penězům, něco stojí. Takže pátá lekce je asi nejdůležitější: pokud jde o peníze, je třeba být stále ve střehu!

Foto: Pixabay

Zdroj: Martin Švehla