V roce 2020 pandemie COVID-19 značně narušila podnikatelské prostředí, včetně dočasného uzavření některých podnikatelských odvětví. Jedním z důsledků bylo, že se mnozí zdráhali zakládat nové podniky, protože řada stávajících podnikatelů se snažila složitě udržet nad vodou. V reakci na to vlády zavedly dočasné podpůrné programy, aby kompenzovaly dopady krize, což může být také vysvětlením odolnosti míry úmrtnosti podniků v roce 2020.
V roce 2020 se počet nově vzniklých podniků v EU snížil oproti předchozímu roku o 1,1procentního bodu na 8,9 %. Předběžná míra vzniku nových podniků (2020: 7,6 %) zůstala přibližně na stejné úrovni jako v předchozím roce, což ukazuje na určitou odolnost podniků během pandemie COVID-19.
Dynamické prostředí baltských států
V roce 2020 se míra vzniku nových podniků v členských státech EU pohybovala od nejnižších 4,6 % v Řecku, 5,4 % v Rakousku, 6,5 % v Itálii, 6,7 % v Irsku, 6,8 % ve Švédsku a 6,9 % v Belgii po 11,3 % ve Francii a Lotyšsku, 12,1 % v Estonsku, 12,2 % v Portugalsku, 14,1 % na Maltě až po 18,1 % v Litvě.
Graf: Demografie vzniku nových podniků v EU 2020
Zdroj: Eurostat
Průměrná velikost zaměstnanosti nově vzniklých podniků v roce 2020 se pohybovala od 0,6 osoby v Nizozemsku po 2,1 osoby v Řecku. Pokud jde o EU, průměrná velikost nově vzniklých podniků činila 1,2 osoby, což je méně než 1,3 osoby v roce 2019.
Pokud jde o míru předběžného zániku podniků, nejnižší hodnotu zaznamenalo Irsko (1,6 %), následované Belgií (3,2 %), Francií (3,9 %), Rakouskem (4,1 %) a Maltou (4,5 %). Nejvyšší míra zániku podniků byla zaznamenána v Litvě s 20,8 %, následované Bulharskem (14,6 %), Portugalskem (13,0 %), Dánskem (12,2 %) a Lotyšskem (11,7 %).
Baltské státy tedy vedou prim v obou kategoriích, jak zániku, tak vzniku nových podniků. Tržní prostředí zde vykazuje tedy poměrně velkou míru dynamiky, která by měla v jisté míře fungovat v období každé krize.
FILIP BLAHA, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
