Rychlost přechodu ze studijního do pracovního poměru bývá obvykle ovlivněna zejména kvalitou vzdělávání, právními překážkami nebo také kulturními faktory
. Obecně se dá říci, že je společensky efektivní dobu tohoto procesu držet na co nejnižších hodnotách, aby na trhu práce docházelo k co nejvyšší konkurenci a přílivu nových pracovníků. Právě zaměstnání nebo stáže během studia jsou pak jedním z faktorů, které tento proces mohou značně urychlit.
Žádným překvapením pak jistě není, že nejlépe si v tomto ohledu vedou nejbohatší země Evropské Unie, a to konkrétně Nizozemsko (70 % zaměstnaných studentů), následované Dánskem (49 %) a Německem (42 %).
Graf: Procento pracujících studentů
Zdroj: Eurostat
Bohužel i v tomto případě se jedná o záležitost, v které Česká republika značně zaostává. Ze studentů ve věkové skupině 15–29 let je totiž v Česku zaměstnaných pouze 8,3 %. Zdaleka tak nedosahujeme ani unijního průměru.
Nízká zaměstnanost studentů pak může mít za následek jejich složitější adaptaci na trhu práce a celkově nižší počáteční kvalifikaci oproti studentům z ostatních zemí. Pro případné firmy, jenž se rozhodují v jakém státě mají investovat, pak tato skutečnost může sloužit i jako jeden z indikátorů atraktivnosti místního trhu.
Případná snaha o zlepšení těchto výsledků by poté měla mířit zejména na partnerství mezi dotyčnými firmami z oboru a jednotlivými univerzitami, které je zjevně třeba v České republice ještě dále rozvíjet. Jedná se jednoznačně o win – win situaci, jak pro studenty, tak firmy. Obě tyto skupiny totiž dohromady reprezentují nabídku a poptávku po práci a jak dobře víme, jedno nemůže existovat bez druhého.
FILIP BLAHA, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
