Autor: Vláda
Datum předložení: 17. 8. 2022
Hodnocení EM: 50%
Od 1. září se mimořádně valorizují penze. Dobrá zpráva pro důchodce, špatná pro státní rozpočet. I kvůli dvěma mimořádným valorizacím vláda přistoupila k novele letošního státního rozpočtu, schváleného teprve před pěti měsíci. Původně slibovaný deficit na úrovni 280 miliard se zvyšuje na 330 miliard, a pokračuje tak masivní zadlužování státu. Výdaje rostou o celých 115 miliard, díky zvýšeným příjmům z výběru daní o 65 miliard ale bude deficit vyšší jen o 50 miliard. Podle některých ekonomů vláda na úspory rezignovala, ministr financí Stanjury se ohání vojenskou agresí Ruska a špatným hospodařením předchozích vlád, aneb za vše může Putin a Babiš.
Dopady války na ekonomiku, zejména pak zvyšování cen energií, se jistě do výdajů státu propisují, stejně jako štědrá politika předchozí vlády. Jenže válka jednou skončí a problémy českého rozpočtu tím nezmizí. Z dlouhodobého hlediska jej totiž neúměrně zatěžují mandatorní výdaje. Ještě v roce 1995 tvořily 44, 8% státního rozpočtu, o deset let později už to bylo 51,1%, v roce 2015 stouply na 58%. Quasi mandatorní výdaje, kam patří třeba mzdy pracovníků rozpočtových a příspěvkových organizací, se na státním rozpočtu podílely dalšími zhruba 20%. Celkem se tak oba typy těchto výdajů podílejí na rozpočtových výdajích okolo 80%.
Podstatné také je, že mandatorní výdaje dlouhodobě rostou rychleji než příjmy státního rozpočtu. V rozpočtu pro rok 2022 povinné výdaje, které stát musí zaplatit dle smluvních a jiných závazků, představovaly 84%. Hloubka problému se plně ukáže při srovnání výše mandatorních výdajů s reálnými příjmy rozpočtu bez dodatečných prostředků ze státních dluhopisů v době, kdy se ekonomice nedaří. V roce 2021 mandatorní a quasi mandatorní výdaje pohltily skoro 94% příjmů státu. Pokud by stát měl udržet vyrovnané saldo rozpočtu, na zabezpečení zbývajících výdajů by mu zbylo zhruba 94 miliard, což není reálné, a proto si musí půjčovat.
Jen za 1. polovinu letošního roku přitom státní dluh vzrostl o dalších 241,9 mld. Kč na 2 707,7 mld. Kč, což odpovídá 42,3 % HDP. Jak upozorňuje ministr Stanjura: „Více než výše státního dluhu je problémem tempo jeho zvyšování, které nezodpovědně odstartovala předchozí vláda.“ Trochu přitom zapomíná, že ODS tehdejší vládě asistovala při snižování daní, což bylo asi tak stejně odpovědné, jako souběžné zvyšování výdajů. Díky tomu v roce 2025 zaplatíme až 80 mld. Kč ročně, dvojnásobek toho co loni, na splátkách státního dluhu. Jasné je, že i bez mimořádných výdajů na různé kompenzace, se bez zvýšení daní nebo snížení mandatorních výdajů neobejdeme.
Zvyšování daní je vládě proti srsti, a když tak jen mimořádnou daň z nezaslouženého zisku, do snižování mandatorních výdajů se ale také příliš nehrne. Jediný krok tímto směrem bylo snížení plateb za státní pojištěnce, které státu letos sice ušetří 14 miliard, ale od roku 2024 se vláda zavázala valorizovat tyto platby stejně jako důchody. Valorizační mechanismus důchodů je přitom jednou z hlavních zátěží, stahující rozpočet do propasti. Od roku 2017 výdaje na penze stouply o více než sto miliard, loni stát vyplatil 507,6 miliardy korun, letos se počítalo s navýšením o 21 miliard, nakonec to bude vzhledem ke dvěma mimořádným valorizacím 56 miliard Kč.
Důvod skokových nárůstů je prostý. Od roku 2018 se důchod zvyšuje o inflaci a polovinu růstu reálné mzdy. Do té doby to bylo o inflaci a třetinu růstu reálné mzdy. Od roku 2019 se základní výměra důchodu zvýšila z devíti na deset procent průměrné mzdy, od roku 2020 se procentní výměra důchodu mimořádně zvyšovala o 151 korun měsíčně, od roku 2022 opět o 300 korun měsíčně. Vlivem proměny ANO na stranu důchodců jde na penze více než třetina státních výdajů namísto původní čtvrtiny a tento poměr se, i kvůli rostoucímu počtu důchodců, stále zhoršuje. Pokud se růst výdajů na penze nezbrzdí, důchodový systém se z deficitů nikdy nevyhrabe.
Nechme penze stranou a podívejme se na novelu rozpočtu zopakováním některých čísel. Hlavní výdajovou změnou je 16,75 miliardy korun na pomoc s cenami energií, 10 miliard má jít na zvládnutí uprchlické krize, to jsou ty peníze, které opozice vládě předhazuje jako důkaz toho, že se stará o Ukrajince více než o našince, pak tam máme 8, 5 miliardy na nákup plynu do státních rezerv, na 8 miliard vyjde příspěvek na dítě. A pak už skoro samé valorizace, kompenzace, podpory a dávky. Na dodatečných 5 miliard si přijde ministerstvo dopravy kvůli výpadu příjmů ze silniční a spotřební daně, místní rozvoj dostane 2,8 miliardy na vznik nových bytů či řešení živelních pohrom atd.
Příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun, výdaje 2,008 bilionu korun. Zbývá otázka, proč vláda nereformuje zkostnatělý stát a prostřednictvím digitalizace nepropouští úředníky, jak slibovala. Odpověď je prostá: Jde o předvolební blábol. Úředníci tvoří jen malou část státních zaměstnanců a digitalizace náklady často zvyšuje, neboť (alespoň po nějakou dobu) nutně sekunduje papírové nebo plastové verzi. Vláda má ve skutečnosti na výběr mezi zvýšením daní nebo snížením tempa růstu mandatorních výdajů, mezi nimiž důchody jasně dominují. Z tohoto pohledu novela nic neřeší (fakticky ani nemůže), jen udržuje rozpočet na sebevražedné trajektorii.
Foto: Pixabay
Zdroj: Redakce EM