Aktuálně:

Cestovní ruch po dvouletém útlumu ožil. Aktuální hrozbou je ekonomická recese a vysoká míra inflace

02.09.2022, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Cestovní ruch po dvouletém útlumu ožil. Aktuální hrozbou je ekonomická recese a vysoká míra inflace

Odvětví cestovního ruchu zažívá po dvou letních sezónách poznamenaných pandemií covid-19 výrazně vyšší zájem. Již ve druhém čtvrtletí letošního roku zaznamenala česká ubytovací zařízení příjezd celkem pět milionů hostů, tedy o 229 procent více než ve stejném období v minulém roce.[1] Podle Světové organizace cestovního ruchu by se měla celosvětová mezinárodní osobní doprava letos meziročně zvýšit o 30–78 %.[2] Odborníci z poradenské skupiny Moore Global poukazují na fakt, že v oblasti cestovního ruchu dochází z pohledu fúzí a akvizic ke konsolidaci. Lepším výsledkům v celém odvětví brání zejména nedostatek pracovních sil, se kterým se potýká většina poskytovatelů služeb. To urychluje digitalizaci služeb. V blízké době však hrozí další útlum kvůli vysoké míře inflace a blížící se ekonomické recesi.

Kvůli pandemii přišlo v roce 2020 o práci v oblasti cestovního ruchu celosvětově 62 milionů zaměstnanců. V roce 2021 pak počet zaměstnanců opět vzrostl, ale pouze o 18,2 milionů.[3] „Po dvou covidových rocích jsme zažili první léto, které nebylo poznamenáno protipandemickými opatřeními. To má přirozeně za následek znovunastartování turismu, byť Češi letos volili především zahraniční destinace. Celé odvětví se prakticky celé léto potýkalo s následky pandemie, a to především právě kvůli nedostatku pracovních sil. To bylo zřejmé především v letecké dopravě, nedostatek personálu zapříčiňuje dříve nevídanou míru zpožděných i zrušených letů,“ popisuje situaci partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Václav Škapa.

Ještě v roce 2019 pracovalo v českém cestovním ruchu téměř 240 tisíc lidí, a na celkové zaměstnanosti se tak podílel bezmála 4,5 %[4]. V roce 2020 byl zaznamenán meziroční pokles zaměstnanosti o více než 17 tisíc osob. „Pandemie změnila český trh práce k nepoznání a o cestovním ruchu to platí obzvláště. Velké množství těch, kdo přišli o práci, si našlo zaměstnání v jiném oboru a k práci v cestovním ruchu, ale také návazných oborech, jako je gastronomie, se již nehodlá vrátit kvůli velké nejistotě, která v tomto sektoru stále panuje,“ komentuje Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Nástup samoobslužných hotelů

Podle odborníků z poradenské skupiny Moore Global bude jedním z dílčích řešení nedostatku zaměstnanců v cestovním ruchu zřizování automatizovaných hotelů. „Technologie bude hrát v budoucnosti hotelů mnohem významnější roli. Je pravděpodobné, že uvidíme roboty v restauracích, více samoobslužných řešení a aplikace takřka na všechno. Hotely budou využívat technologie jako kompenzaci za 60 milionů zaměstnanců, o které cestovní ruch přišel,“ vysvětluje Márton Takács ze skupiny Moore Global. „Budoucností ubytovacích zařízení je digitalizace. Snažíme se automatizovat jednoduché pracovní úkony, které našim zaměstnancům zabírají čas. Ti se potom mohou více věnovat našim hostům a být jim stále k dispozici. Letos jsme například otevřeli nový hotel v centru Prahy, který disponuje samoobslužnou recepcí. Na dalších hotelech se zase hosté setkají s roboty, kteří rozvážejí pití a jídlo nebo uklízí pokoje, “ doplňuje ředitel obchodní strategie hotelové sítě OREA Hotels & Resorts Jiří Fontana. Samoobslužné hotely, jako je zmiňovaný OREA Place Charles Bridge, se s výjimkou úklidu, který nelze plně robotizovat, obejdou zcela bez personálu. „Pokoj v samoobslužném hotelu si hosté objednávají přes web a celý ubytovací proces od check-inu až po check-out pak probíhá online. I když vše probíhá online??, s hostem jsme stále v kontaktu a jsme schopni mu pobyt zpříjemnit plnohodnotným servisem. Digitalizace tedy nijak nesníží kvalitu či množství poskytovaných služeb. Díky absenci personálu se navíc snižují provozní náklady, a tím pádem i samotná cena pokoje,“ dodává Jiří Fontana.

Postpandemická konsolidace

V době pandemických restrikcí byl pro poskytovatele služeb v cestovním ruchu klíčový přístup ke kompenzacím ztrát poskytovaným z veřejných rozpočtů. Velká část poskytovatelů totiž nedisponovala úsporami pro překlenutí náročného dvouletého období. „Pro udržení podnikání byly důležité dostatečné finanční rezervy nebo kapitálová podpora ze strany vlastníků. Na trhu fúzí a akvizic nyní dochází ke standardní postkrizové konsolidaci, kdy nejodolnější subjekty s dostatečnou kapitálovou základnou kupují skomírající konkurenci,“ uvádí partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Václav Škapa a dodává, že se zároveň vytváří prostor pro vstup nových hráčů. „Situaci však rozhodně nelze označit za stabilizovanou, takže investoři stále pracují s poměrně vysokými rizikovými přirážkami. Tuzemský trh má navíc svá specifika, dlouhodobější dopady budou mít spíše aktuální vlivy – rostoucí ceny energií a klesající reálné příjmy domácností.“

Foto: Pixabay

Zdroj: Insighters


[1] https://www.czso.cz/csu/czso/cri/cestovni-ruch-2-ctvrtleti-2022

[2] https://www.moore-global.com/intelligence/articles/may-2022/a-bold-new-direction-for-travel

[3] https://wttc.org/Research/Economic-Impact

[4] https://www.czso.cz/csu/czso/modul_zamestnanosti_cestovniho_ruchu


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta.