Mezi lety 2010-2020 se množství vytěženého uhlí v České republice snížilo celkově o 50,8 procenta. Konečná spotřeba uhelných paliv poté poklesla o 25,4 procenta. K tomuto poklesu dochází zejména na úkor obnovitelných zdrojů, které naopak zaznamenaly velký nárůst.
Informace vycházejí z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) zveřejněných v časové řadě s názvem “Energetická bilance ČR”. Zpráva ČSÚ dále poukazuje na pokles celkové energetické spotřeby primárních zdrojů v České republice. Ta dosáhla v roce 2020 celkové výše 1 683,5 PJ a oproti roku 2010 se tak snížila o 11,6 %. Tento pokles je způsoben zejména zvýšením energetické účinnosti – na vyrobení stejného množství výstupů nám totiž reálně stačí menší množství vstupů.
Uhlí je nahrazováno zejména obnovitelnými zdroji
Rapidně klesá zejména těžba černého uhlí a to zhruba o 81 % (z 11,4 mil. tun v roce 2010 na 2,1 mil. tun v roce 2020). Hnědé uhlí pak zaznamenalo pokles “pouze” o 32,8 % (z 43,8 mil. tun na 29,2 mil. tun).
Nárůst naopak zaznamenala energie produkovaná obnovitelnými zdroji, konkrétně o 57 %. Konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů pak vzrostla o 47 %.
Můžeme očekávat spíše snížení nebo zvýšení spotřeby uhlí?
Vzhledem k dlouhodobým klimatickým cílům (na které je v posledních letech kladen čím dál větší důraz) a také tenčící se zásobě profitabilně těžitelného uhlí není jistě pokles v jeho těžbě žádným překvapením. Tyto trendy budou v následujících letech posilovat a tak by se na první pohled mohlo zdát, že těžba a tedy i spotřeba uhlí bude v budoucnu čím dál více klesat. Opačný efekt však může mít současná politicko–energetická krize, která zdražuje ceny substitutů jako je zemní plyn. Ve světle těchto událostí pak můžeme pozorovat například dočasný návrat k produkci energie z uhlí v Německu. Na druhou stranu však válka na Ukrajině zažehla ještě masivnější poptávku po energetické soběstačnosti a z ní plynoucí podporu obnovitelných zdrojů. Rychlost přechodu od uhlí k ekologičtějším variantám tedy závisí stejně jako spousta dalších klíčových skutečností na výsledku Rusko – ukrajinské války a dynamice vývoje protiruských ekonomických sankcí.
FILIP BLAHA, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
