Hýbat s cenami energií a PGM bychom nedoporučovali, tvrdí odborníci

I když odhlédneme od toho, zda je takové plošné řešení vůbec na místě a zda by pomoc osobám, které jsou rostoucími cenami energií skutečně ohroženy, jsou daňové úlevy řešením omezeným,“ říká úvodem místopředsedkyně ČAK Monika Novotná.
Jak dále uvádí, první daňové zatížení představuje spotřební daň z minerálních olejů. Ta se odvádí z motorových benzínů v sazbě 12,84 Kč/l a z motorové nafty 9,95 Kč/l. Spotřební daně jsou řešeny i na úrovni EU a podle evropských předpisů je minimální spotřební daň u benzínu 0,359 EUR/l a u nafty 0,330 EUR/l. V ČR je tak prostor jen pro snížení cca o 3 Kč/l ze spotřební daně u benzínu a jen minimální prostor pro snížení spotřební daně u nafty. Osvobození od spotřební daně s výjimkou případů výslovně stanovených evropskou směrnicí evropská úprava zakazuje. „Podobnou povahu mají tzv. ekologické daně. Jde o daň ze zemního plynu v sazbě 30,60 Kč/MWh spalného tepla (u plynu určeného k výrobě tepla), daň z pevných paliv (v sazbě 8,50 Kč/GJ spalného tepla) a daň z elektřiny v sazbě 28,30 Kč/MWh. V situaci, kdy cena za MWh elektřiny přesahuje 4.500 Kč a u plynu 3.000 Kč, jsou ekologické daně zcela zanedbatelnou položkou.“
Sazba DPH je u elektřiny i plynu, stejně jako u pohonných hmot, ve výši 21 %. Evropské předpisy neumožňují uplatnit nulovou sazbu DPH (tedy osvobození od DPH), ale je zde možnost, aby členské státy požádaly evropský výbor pro DPH o možnost aplikovat výjimku v podobě snížené sazby DPH, upozorňuje dále Novotná. Tak by mohlo dojít na základě novely zákona o DPH např. k přeřazení elektřiny a plynu do snížené sazby 5 %. Toto řešení by bylo přínosné jen pro koncové zákazníky, kteří nejsou plátci DPH nebo si nemohou nárokovat odpočet DPH, typicky pro domácnosti. Evropská unie se již v prosinci loňského roku vyjádřila v tom smyslu, že členským státům neumožní snížit DPH u elektřiny a plynu pod 5 %, nižší daňové zatížení tedy není reálné.
Emisní povolenky
Na ceně energií se podílí i růst ceny emisních povolenek, které se pohybují kolem 100 EUR/t, konstatuje dále Novotná.  Motivem pro tzv. emisní povolenky v rámci evropského systému obchodování s emisemi ETS snížení emisí skleníkových plynů. Evropský systém stanoví limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje původcům znečištění (např. výrobcům energií) zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. „Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace výrobců energií snažit se omezovat emise. Podle zveřejněných údajů se cena emisní povolenky promítá do ceny elektřiny v částce 1 Kč/kWh, což už na ceně elektřiny promítne výrazným způsobem. Pokud bychom tedy měli hovořit o nutnosti direktivním nástrojem snížit ceny energií, je snížení cen emisních povolenek jednou z rozhodujících možností. V daňové oblasti je prostor pro snížení ceny energií jen minimální.“
Nevhodné řešení
„V krátkodobém horizontu doporučujeme nereagovat. V době válečného konfliktu reagují vždy trhy bouřlivě, a to je patrně i tento případ. Obecně totiž platí, že zásahy do daňové soustavy nejsou vhodným nástrojem pro operativní řešení krátkodobých, byť významných a naléhavých, problémů,“ míní Jan Rambousek z Unie daňových poplatníků.  „Daňová soustava by měla být především stabilní, její změny promyšlené a prováděné se zřetelem k dlouhodobým cílům.“ Cena PHM se sice podle něj promítá do cen ostatního zboží a tím zvyšuje inflaci. Z dlouhodobého hlediska to může být jedno z řešení. Z krátkodobého hlediska je nevhodné řešit zvýšení jakékoliv komodity na světových trzích pomocí změn daňových sazeb.
Rambousek si ani nemyslí, že by se snížení daně na PHM pod úroveň okolních států vyplatilo vzhledem k tomu, že jsme tranzitní stát, což by vedlo k čerpací turistice, a tím k
celkově vyššímu daňovému výnosu. „Tím se dostáváme do působnosti Lafferovy křivky, jejíž parametry přesněnikdo nezná. Čerpací turistika nemůže příliš ovlivnit daně,
protože je na to příliš lokální. Větší vliv může mít nákladní doprava, kdy kamiony jsou schopny natankovat násobně větší množství. Je to ale příliš velký vabank, protože stačí, aby okolní stát snížil spotřební daň podnaši úroveň, a výsledkem bude jenom výrazný daňový propad.“
Omezené rozhodování
Česká republika je vázána právem Evropské unie, konstatuje dále s tím, že je krajně nevhodné volit postup, který je od samého počátku v rozporu s právem Evropské unie a podkopávat tak důvěru v principy právního státu. Vláda může snížit sazby daně podle směrnice 2006/112/ES k limitu, který je v této směrnici dán tj. 15 % u základní sazby a 5 % u snížené sazby. „Věříme proto, že se nebudou opakovat kroky předešlé vlády, která, ve snaze zalíbit se veřejnému mínění, opakovaně přijímala opatření, o nichž od samého počátku věděla, že jsou v rozporu s právem Evropské unie. Nevyhnutelným důsledkem takových opatření je totiž vedle snížení úcty k právu a pravidlům chaos, který taková opatření nutně vyvolávají. S tím jsou spojené dodatečné náklady, které dále snižují efektivitu přijatých opatření.“
Ukáže-li se, že se nejedná o krátkodobou reakci trhů, ale o dlouhodobý trend, na který je nutno reagovat, lze podle Rambouska uvažovat o přijetí opatření v oblasti daně z přidané hodnoty, či spotřební daně. Tato opatření nicméně musejí být přijata na půdě Evropské unie. Vládě České republiky, která je členskou zemí EU, samozřejmě nic nebrání v tom, aby takovou změnu v příslušných orgánech EU iniciovala, bude-li to považovat za účelné. Blížící se české předsednictví bude vhodnou příležitostí.
Foto: Pixabay
Zdroj: Dušan Šrámek