Na přelomu ledna a února letošního roku zveřejnily své makroekonomické prognózy pro rok 2022 hned tři klíčové instituce – Ministerstvo financí České republiky (MFČR), Česká národní banka (ČNB) a také Česká bankovní asociace (ČBA). Pojďme se nyní podívat, zda se ve svých odhadech shodují a jaký vývoj tuzemské ekonomice předpovídají.
Hrubý domácí produkt (HDP)
MFČR predikuje pro letošní rok tempo růstu reálného HDP ve výši 3,1 %. Oproti minulé predikci z listopadu 2021 tak snížila svůj výhled o celý jeden procentní bod. ČNB je naopak opatrnější a v tomto roce předpokládá růst HDP ve výši 3 %. ČBA je v tomto ohledu nejvíce optimistická a predikuje meziroční růst HDP dokonce ve výši 3,7 %.
„Světová ekonomika vstoupila do nového roku opět s řadou rizik, která budou letošní ekonomické zotavování brzdit. A to ať jde o pokračující energetickou krizi, jen pomalu odeznívající problémy v dodavatelských řetězcích či skokový růst inflace dopadající na příjmy a spotřebu domácností. Rizikem zůstává i vývoj epidemiologické situace a nové varianty koronaviru“, uvedl Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.
Míra inflace
Spotřebitelské ceny mají dle MFČR růst v roce 2022 tempem 8,5 % (průměr za celý rok), přičemž naprosto stejný odhad uvedla také ČNB. ČBA naopak předpokládá průměrný růst cen ve výši 7,2 %. Všechny tři instituce se však shodují na velmi vysokém tempu růstu cen, které jsme zaznamenali naposledy v roce 1998.
Kurz CZK/EUR (průměr)
MFČR dále předpokládá, že se bude česká koruna průměrně obchodovat za euro v letošním roce za 24,4 Kč. Dle ČNB bude koruna ještě o něco silnější a bude se průměrně obchodovat za 24,1 Kč. ČBA predikuje průměrný kurz ve výši 24,5 Kč.
ČNB i ČBA jdou navíc se svou pravidelnou prognózou ještě dále a do jisté míry se snaží předpovědět vývoj také v roce 2023. I v něm dle těchto institucí můžeme očekávat růst HDP převyšující 3 % a další posilování české koruny. Měnový pár CZK/EUR má dokonce dle ČNB klesnout pod hodnotu 24. ČBA dále uvádí, že bychom letos vzhledem k vysokému tempu růstu cen měli očekávat pokles reálných mezd, konkrétně o 1,2 %.
„Růst cen je jednoznačně vnímán jako největší makroekonomické riziko letošního roku, a to ze strany poptávky i nabídky. Poptávku může negativně ovlivnit případná změna spotřebního chování domácností v situaci, kdy jejich nominální příjmy porostou pomaleji než inflace. Za strany nabídky je otázkou, zda dokážou podniky dostatečně rychle přenášet zvýšené náklady na vstupy na své odběratele, nebo je nákladový tlak přiměje k omezování produkce“, doplňuje pro ČBA Pavel Sobíšek, hlavní ekonom Unicredit Bank.
Zdroj: MFČR, ČNB, ČBA
Autor: Michael Fanta, analytik CETA, výzkumný pracovník UJEP