Po mnoha letech skončila v Německu vláda Angely Merkelové, která se za svého dlouhého působení v politice stala jakýmsi symbolem „správné“ vlády v očích mnoha lidí. Jak se od její vlády bude odlišovat vláda Olafa Scholze?
Jedním z faktorů dlouhověkosti Merkelové byl její styl (ne)řešení problémů. Merkelová měla tendenci o problémech debatovat se všemi zúčastněnými a nedělat žádné dramatické kroky nebo unáhlené závěry. Tím většinou dotlačila zúčastněné k tomu, že pomalu mířili ke kýženému závěru, a ona jednání sledovala a moderovala. K porušení této zásady došlo jen dvakrát. V prvním případě to byl závazek uzavřít v krátké době všechny jaderné elektrárny po havárii ve Fukušimě. Druhým případem pak bylo odvážné (či velmi hloupé, záleží na úhlu pohledu) „Wir schaffen das“, tedy výrok z roku 2015 o schopnosti Německa absolvovat velké množství imigrantů …
Nová německá vláda se nejspíše bude chtít chovat jinak. Zvláště němečtí zelení budou chtít rychle dosáhnout nějakého úspěchu, klidně symbolického, neboť jejich sebevědomí v posledním roce značně utrpělo. Dá se tak očekávat, že zatímco éra Merkelové se dala označit za éru mírného pokroku, nová vláda bude konat více symbolických kroků.
Krásně to lze porovnat u přístupu k Evropské unii. Za Merkelové docházelo k centralizaci a přesunu pravomocí poměrně pomalu a nenápadně. Olaf Scholz se otevřeně vyjadřuje, že cílem je evropský Superstát. Stejný postup lze očekávat například u ekologické politiky, kde mu silným partnerem budou právě zelení.
Je otázkou, jaké dopady bude tato změna rétoriky mít. Pomalý (ale prakticky nezastavitelný) postup Merkelové omezoval možnosti vymezit se proti její politice. Ve chvíli, kdy německý kancléř jasně deklaruje své cíle, může dojít k mobilizaci euroskeptiků. Těch je i v Německu dost, ale klid na domácí frontě a stabilní ekonomická situace jim nedávala důvod změnit tichou zájmovou skupinu v hlučnou skupinu nátlakovou.
V ekonomické oblasti je také nutné připomenout, že za poslední vlády sociálních demokratů a zelených došlo k reformám sociálního a pracovního systému Hartz, které výrazně zvýšily konkurenceschopnost Německa. Doufejme, že k něčemu podobnému dojde i u této vlády. Je to klišé, ale platí: Z ekonomické prosperity Německa významně profituje i Česká republika.
MICHAL HEJL je analytikem Centra ekonomických a tržních analýz (CETA).
Foto: Pixabay
Autor: Michal Hejl
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
