Aktuálně:

Hejl: Koaliční smlouva PirStan a Spolu pohledem ekonoma

15.11.2021, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Hejl: Koaliční smlouva PirStan a Spolu pohledem ekonoma

Vedle prvního zasedání nové Sněmovny došlo v tomto týdnu také k podpisu koaliční smlouvy mezi oběma volebními koalicemi. Přečetl jsem ji, abyste vy nemuseli. Jaké jsou její nejdůležitější body?


Značnou část koaliční smlouvy tvoří obecné teze, které jsou poplatné širokému rozpětí jednotlivých stran, formujících koalice, a jejich programů. Součástí textu jsou však i konkrétní závazky, například slib, že od roku 2023 půjde na financování silnic II. a III. třídy minimálně šest miliard korun ročně. Jednoznačné je také ustanovení o zastavení prací na kanálu Dunaj-Odra-Labe.
Ve fiskální oblasti smlouva slibuje například to, že investice budou tvořit alespoň deset procent státního rozpočtu. To je zhruba stejně jako letos, ale výrazně více než v předchozích letech Babišovy vlády. Bohužel, v dlouhodobé časové řadě se nejedná o nijak velké číslo. Program zahrnuje řadu obecných tezí, které vytvářejí dojem konkrétních opatření a najdeme je snad ve všech programech všech politických stran („zakročíme proti daňovým únikům“). Z nich ale není jasné, jak to provést, ani co to přinese.
Procedurálně je zajímavé ustanovení o tom, co se považuje za koaličně dohodnutý návrh. Smlouva jej definuje jako návrh, který podpoří většina přítomných členů vlády z každé koalice. Toto ustanovení tedy znamená faktické právo veta pro ODS a STAN, pokud jejich ministři zůstanou jednotní. Tento bod do smlouvy pravděpodobně vsunula ODS na ochranu před případným přehlasováním ostatními stranami v evropských otázkách.
V zahraničně politických otázkách pak program nastiňuje jasnou pro západní orientaci jak v rámci EU, tak NATO. S tím souvisí i slib dosáhnout 2 % HDP u výdajů na obranu v roce 2025. Stejně jako všechny ostatní vlády i tato slibuje lepší čerpání peněz z EU.
Celkově program vypadá relativně dobře. Chybí mi v něm však slibovaná (a nutná!) konsolidace veřejných rozpočtů. V obecné rovině totiž koaliční smlouva rozhodně přináší více výdajů než příjmů, což je něco, co si v současné situaci Česká republika nemůže dovolit. Lze tedy jen doufat, že programové prohlášení vlády bude v tomto ohledu konkrétnější a že budou následovat jasné kroky na ozdravení veřejných financí.
Foto: Pixabay
Zdroj: Michal Hejl


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.