e-news.cz - kurzy
Reklama

Rod: Kam kráčíš, český výzkume?

09.11.2021, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Rod: Kam kráčíš, český výzkume?

Pokud bychom měli v programech politických stran hledat zaručená klišé, jedním z nich by byla bezpochyby „nutnost investovat do vědy a výzkumu“. Jak před pár dny upozornil Český statistický úřad, růst výdajů na vědu a výzkum pokračoval v roce 2020, když v absolutní hodnotě dosáhl historicky rekordních 113,4 miliardy korun.  
Největší podíl (přes padesát osm procent) míří do výzkumu v podnicích, následuje zhruba třicet čtyři procent jako podpora domácích veřejných pracovišť (např. univerzity), zbytek generují zahraniční veřejná pracoviště (cca šest procent) a ostatní složky výzkumu (méně než jedno procento). Kvůli pandemickému poklesu ekonomického výkonu se výdaje vztažené k HDP dostaly těsně pod dvě procenta, což je číslo, nad kterým se západní ekonomiky pohybují pravidelně. Tlak na veřejné finance a ekonomické oživení však zřejmě způsobí návrat relativního podílu výdajů na vědu a výzkum zpět k hodnotám mezi 1,7 až 1,9 procenta HDP.

Graf: Celkové výdaje na vědu a výzkum

Zdroj: ČSÚ

Byť je tento poměrový ukazatel jistě důležitý, nepovažuji jej za klíčový. Na českém výzkumu je mnohem důležitější jiná věc, a sice (ne)schopnost přenášet výsledky výzkumu do praxe. V tom nepochybně hraje důležitou roli vysoký poměr investic do výzkumu přímo v podnicích, z nichž nejvíce podpory míří do automobilového průmyslu a ICT – hned dvacet šest podniků vynaložilo na výzkum přes 500 milionů ročně. Na druhou stranu je třeba konstatovat, že dvacet jedna z těchto podniků je pod zahraniční kontrolou. Jinými slovy: Za peníze českých daňových poplatníků se ve výzkumu produkují výsledky, které nemusejí pro českou ekonomiku znamenat skutečný impulz v podobě hojně skloňované vysoká přidané hodnoty ve výrobě, ale jsou exportovány jinam.
To by samo o sobě samozřejmě nemuselo být špatné: Když se stane Česká republika centrem výzkumu pro odvětví výroby automobilů, ICT, farmacie nebo kybernetické bezpečnosti, bude to splněný sen všech, komu záleží na ekonomickém rozvoji naší země. K tomu je ale třeba splnit důležitou podmínku, a sice efektivní nastavení spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem. Ano. Toto je další klišé, které jste určitě slyšeli. Ale je naprosto zásadní.
Pokud se podíváme na statistiky doktorátů ve vztahu k prováděnému výzkumu, vidíme, že zatímco ve veřejných výzkumných pracovištích mělo v roce 2020 doktorský titul (a vyšší) přes šedesát procent pracovníků, v soukromých podnicích je to pouze pět procent lidí, kteří se výzkumu a vývoji věnují.
Pokud doktorát vnímáme jako signál k tomu, že se chce člověk ve své kariéře věnovat výzkumu, vývoji nebo (alespoň částečně) působit v akademické sféře, je evidentní, že se mezi veřejnými pracovišti a soukromými podniky otevírají pomyslné nůžky naprosto zásadně. Výzkumná pracoviště v soukromém sektoru evidentně nepřisuzují doktorátu významnou váhu (jinak by podpora získávání doktorátů ze strany firem pro jejich zaměstnance byla nepochybně vyšší), tím pádem se ztrácí přirozená vazba mezi podniky a univerzitními pracovišti. Obě skupiny jedou po vlastních kolejích, čest několika výjimkám.
A to nám pak signalizuje pointu, na kterou nezávislé kontrolní mechanismy upozorňují celou dekádu – přidaná hodnota drtivé většiny výzkumných projektů v praxi je v lepším případě obtížně měřitelná, v horším případě nulová. Projekt je dokončen, výstupy publikovány ve vědeckých periodicích různé kvality, a jde se na další projektovou žádost.
Pokud nová vláda chce v oblasti terciárního vzdělávání přinést skutečnou změnu, neměla by se spokojit s prostými ukazateli, jako jsou výdaje na výzkum nebo jejich poměr k HDP. Je třeba se začít firem ptát: Potřebujete doktorandy z našich univerzit? A potřebujete naše výzkumná pracoviště? Proč ne? Za jakých podmínek ano? A co pro to můžeme udělat?
Jiné cesty zkrátka není…
ALEŠ ROD, ekonom a vysokoškolský pedagog. Pracuje jako ředitel výzkumu v Centru ekonomických a tržních analýz.
Foto: Pixabay
Zdroj: Aleš Rod


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Schmarcz: Ve volbách jde hlavně o nabídku budoucnosti, ale kampaň se nese ve stínu minulosti

18.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Jak budeme v Česku žít? Nejspíše pořád relativně dobře. Ne díky politikům, ale protože prostě naše země patří mezi nejvyspělejší na světě a to nezmizí jen tak. Žádný z kandidujících subjektů však nepůsobí dojmem, že ví, jak dojít k vyšší prosperitě a především, že má sílu a vůli to naplnit. Základem je negace, nenávist a odsouzení minulosti - ať už za ni může kdokoli. Pak je zde hromada frází a populistických slibů. Budovatele lepší budoucnosti byste hledali marně.

Největší vodní elektrárna v Africe. Naděje nebo důvod sporů?

17.09.2025, Autor: Vojtěch Benda

Etiopie je jedním z nejchudších států na světě. Její zemědělství je silně závislé na podnebí a podstatná část země není elektrifikovaná. Slavnostní otevření jedné z 20 největších vodních elektráren na světě přináší  obyvatelům naději, že se jejich životy výrazně zlepší. Navzdory tomu přehrada na Modrém Nilu vyvolává obavy Egypta a Súdánu. Obě země se obávají nedostatku sladké vody.

e-news.cz - kurzy
Apogeo
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Obrana koupí zbraně České zbrojovky za čtyři miliardy korun

15.09.2025, Autor: Marek Hájek

Ministerstvo obrany uzavřelo s Českou zbrojovkou smlouvu za 4,26 miliardy korun na dodávky zbraní pro armádu až do roku 2031. Je to další krok v modernizaci našich ozbrojených složek, nebo jen drahý podpis bez záruk? 

Schmarcz: Armáda jako drahý koníček? Ani nápad, zbrojení je dobré pro byznys

13.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Opozice brblá, že armáda je drahá. A že raději máme šetřit peníze pro „našelidi“. Zejména její proruská část, ANO alespoň uznává růst výdajů na obranu coby nutnost v čase, kdy Moskva čím dál více chřestí zbraněmi. Ale i kdyby tvrzení o „zbytečnosti“ větších investic do vojska nebylo vrcholně nezodpovědné, je navíc hloupé.

Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Reklama

Jaderná renesance: Sázka na čistou energii, nebo riskantní hazard?

10.09.2025, Autor: Josef Neštický

Jaderná energie zažívá letos nevídaný comeback. Rostoucí poptávka po čistých zdrojích a globální investice přesahující 60 miliard dolarů slibují novou éru, ale investoři zůstávají opatrní – vysoké náklady, regulační nejistoty a stín minulých katastrof zůstávají. 

Švehla: Jásání kolem růstu příjmů je zrádné

10.09.2025, Autor: Martin Švehla

Tak jsme se na začátku září dozvěděli, že rostou reálné příjmy, a že je tedy česká ekonomika ve formě. Na zpravodajských webech se ve stejný den objevil titulek “Průměrná mzda reálně vyrostla o 5,3 procenta, je 49 402 korun”, což je velmi zavádějící interpretace jinak správných čísel. Podívejme se na realitu.

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Reklama

Švehla: Volkswagen – příliš velká firma se s klienty moc nebaví

05.09.2025, Autor: Martin Švehla

Moderní auta poskytují nejen jízdní vlastnosti, ale také určité schopnosti, které bychom mohli shrnout jako informační komfort: navigace nejen ukazuje cestu, ale nabízí také objízdné trasy v případě dopravních omezení, sleduje povolenou rychlost, jízdní pruhy a v případě selhání řidiče koriguje jízdu. Všechno dohromady pak řídí software, který se do auta nahrává a také se aktualizuje.

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Reklama