Aktuálně:

Podle průzkumu společnosti Accenture se frekvence kybernetických útoků v první polovině roku 2021 více než zdvojnásobila

03.09.2021, Autor: Laura Šuleková

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
Podle průzkumu společnosti Accenture se frekvence kybernetických útoků v první polovině roku 2021 více než zdvojnásobila

Jak ukazuje nejnovější průzkum oddělení Cyber Investigations, Forensics & Response (CIFR) společnosti Accenture, ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se v první polovině roku 2021 množství kybernetických útoků celosvětově zvýšilo o 125 procent.
Informace je odvozená na základě přímé spolupráce se zákazníky v rámci jejich reakce a zotavení se z incidentů v kyberprostoru.
Trojciferný nárůst (o 125 procent) byl způsoben především nedostatečným zabezpečením vzdáleného přístupu k webovým serverům (web shell) a následným spuštěním škodlivého kódu s cílem získání přístupu a kontroly. Příklady zahrnují použití cíleného ransomware a následného vydírání či narušení a zneužití dodavatelského řetězce.
„Z hlediska oborů byl nejčastěji zasažen sektor spotřebního zboží a služeb představující dvacet jedna procent kybernetických útoků, dále následují průmyslový/výrobní sektor (šestnáct procent útoků), bankovní sektor (deset procent útoků) a sektor cestovního ruchu a gastroprůmysl (devět procent),“ přibližuje výsledky průzkumu Michal Merta, odborník na informační bezpečnost a ředitel pražského Cyber Fusion Centra Accenture.

Zdroj: Accenture

Více než sedmdesát procent incidentů zaznamenaných CIFR týmem směřovalo na tři státy, a to na USA (třicet šest procent), Velkou Británii (dvacet čtyři procent) a Austrálii (jedenáct procent).
„Mnoho organizací dnes zabezpečuje pouze hlavní podnikové systémy a nechrání svůj dodavatelský řetězec, dceřiné a přidružené společnosti. Proto je klíčové mít ucelený plán na pokrytí celého IT ekosystému,“ říká Michal Merta, a dodává: „Společnosti působící v odvětvích jako spotřební zboží a služby, průmysl, maloobchod, cestovní ruch a pohostinství, jež během pandemie zaznamenávaly spíše nižší počet kybernetických útoků, by měly revidovat svou současnou úroveň zabezpečení, neboť zvýšená aktivita spotřebitelů v těchto odvětvích představuje nové příležitosti pro útočníky.“
Průzkum také podrobně popisuje nejčastější kategorie malware, jednotlivé varianty ransomware a odvětví, na která se útoky v první polovině roku 2021 zaměřovaly nejčastěji. Zde jsou klíčová zjištění:

  • Nejčastější používaný malware byl typu ransomware (třicet osm procent), hned poté následovaly pokusy o získání neoprávněného přístupu (třicet tři procent).
  • Revil/Sodinokibi byl nejčastěji pozorovaný druh ransomware – představoval dvacet pět procent incidentů.
  • Ransomware útoky nejčastěji cílily na oblasti pojišťovnictví (dvacet tři procent útoků), spotřebního zboží a služeb (sedmnáct procent) a na telekomunikace (šestnáct procent).
  • Společnosti s ročními tržbami 1–10 miliard USD představovaly více než polovinu (padesát čtyři procent) obětí ransomware a vydírání, následovaly společnosti s ročními tržbami mezi 10 miliardami a 20 miliardami USD (dvacet procent).

„U větších společností je dopad kybernetického útoku významnější a také se v jejich případě častěji mluví o úniku citlivých dat. Proto jsou takové útoky veřejnosti více známy a mnohdy se o nich můžeme dozvědět z médií. To ale neznamená, že menší společnosti nejsou pro útočníky lákavým cílem, právě naopak. Jen se o tom tolik nepíše,“ uzavírá Michal Merta.
Foto + Zdroj: ASPEN PR


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.