Na letošní dovolené se lidé po náročném roce plném lockdownů a homeofficů velmi těší. S vypětím všech sil dotahují pracovní věci do stavu, kdy mohou opustit pracoviště a odjet na dovolenou.
Pokud do toho ještě přijdou brigádníci, pak je opomenutí zaškolení do pravidel BOZP na světě. I když jsou brigádníci toto léto žádaným artiklem, zejména v pandemií postiženém gastro oboru, dále pak ve výrobě a v logistice, mohou přinést zmatek do těžce vybojované rovnováhy dodržování bezpečnostních, hygienických a protiepidemických opatření. Léto proto může být na pracovišti rizikové i z tohoto důvodu.
„Lidé pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, jsou často z pohledu bezpečnosti práce zanedbávanou skupinou. Přesto by to tak být nemělo, protože rizika pro firmu jsou velká. Bezpečnost práce brigádníků tedy není nic, coby firma měla podceňovat,“ říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.
Některé firmy mají tuto oblast vyřešenou dokonale, některé bohužel méně. Ale ještě více zmatků přináší do situace návrat do kanceláří z dlouhodobých home office. To, co si již osvojili zaměstnanci, nemusí být snadné předat dočasným pracovníkům.
„Problémem přitom nemusí být jen skutečnost, že brigádníci nemají v dodržování konkrétních opatření patřičnou praxi. Aktuálně nejsou výjimkou ani situace, kdy se po několikaměsíční absenci do běžného provozu vracejí zaměstnanci, kteří za tuto dobu pozbyli část potřebných dovedností a správných návyků.
A tito lidé pak mají v době dovolených předávat bezpečnostně hygienické know-how svěřenému brigádníkovi, což v kombinaci s obecně nižší ukázněností zaměstnanců vykonávajících práci na základě dohod o práci konané mimo pracovní poměr může představovat dodatečné riziko,“ říká Jiří Kuryviál, specialista BOZP společnosti SSI Group.
A mezi rizika nepatří jen ta hygienická nebo úrazy, ale v mnoha případech je zde reálné nebezpečí úrazů s následkem smrti. Důsledky pro zaměstnance i náklady zaměstnavatele mohou být značné. Pro zaměstnavatele jsou to zejména náhrady mezd a další kompenzace, snížení produktivity práce nebo náklady spojené s náhradou pracovníka. Pro postiženého zaměstnance především ztráty na výdělku
a výdaje na léky, bolest, a v těch horších případech pak dočasná či trvalá invalidita, snížení kvality života
či dokonce smrt.
Počet úrazů, které skončily smrtí, v roce 2020 oproti 2019 narostl. Státní úřad inspekce práce a Český báňský úřad dohromady zaznamenaly v loňském roce 108 pracovních úrazů s následkem smrti. Číslo vzrostlo oproti roku 2019, kdy se stalo smrtelných úrazů 95, téměř o pětinu.
Mezi nejčastějšími nebezpečnými situacemi, které vedly na pracovišti k smrtelnému úrazu, byly dopravní nehody, pády z výšky či na rovině, zasažení předmětem nebo náraz do něj či přimáčknutí nebo vtažení do stroje. V počtu smrtelných pracovních úrazů vede stavebnictví, zpracovatelský průmysl, doprava
a skladování. Nejčastěji, ve 34 případech, byly smrtelné pracovní úrazy způsobené pozemními vozidly
a dopravními prostředky na účelových komunikacích a v neveřejných prostorách, kdy šlo z velké části
o dopravní nehody.
„Příčinou pracovního úrazu přitom může být i špatný úklid. Na některých pracovištích bohužel platí stále předsudek, že co je mokré, je zároveň čisté. Pokud nezaškolený uklízeč nebo brigádník pouze navlhčí podlahy mokrým mopem a roztírá špínu po celém objektu, je jisté, že takový úklid nejenže nesplňuje cíl
z pohledu čistoty, ale může být nebezpečný právě také z pohledu uklouznutí,“ upozorňuje Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.
Foto + Zdroj: ASPEN PR
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
