Růst spotřebitelských cen v české ekonomice v dubnu zrychlil a meziroční inflace vyskočila na úroveň 3,1 procenta, což je nejvyšší hodnota od loňského září.
Meziroční cenový růst se zrychlil u většiny položek spotřebního koše, hlavními tahouny byly ceny pohonných hmot a ceny alkoholických nápojů a tabákových výrobků.
Dubnová inflace překonala očekávání finančních trhů i centrální banky.
Příští měsíce by měly přinést zklidnění a stabilizaci meziroční inflace v oblasti tři procent, inflace ale zůstane výrazně nad dvouprocentním cílem ČNB po celý zbytek letošního roku.
Meziroční inflace v dubnu vzrostla z 2,3 procenta na 3,1 procenta: dosáhla tak nejvyšší úroveň od loňského září. Finanční trh očekával inflaci na úrovni 2,7 procenta, minulý týden zveřejněná prognóza z dílny ČNB očekávala dubnovou meziroční inflaci na úrovni 2,9 procenta.
Zrychlení cenového růstu bylo patrné u většiny položek spotřebního koše, k nejvýraznějšímu zrychlení došlo u cen pohonných hmot a u cen alkoholických a tabákových výrobků.
Jednou z mála výjimek, jež za duben hlásí zmírnění meziročního cenového růstu, je odívání a obuv.
U položek spadajících do tzv. jádrové inflace, což je ukazatel nejvěrněji mapující domácí cenové tlaky, byl vývoj meziročních cen smíšený.
Údaj o dubnové jádrové inflaci ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška, jádrová inflace zřejmě vykáže mírný růst z březnové úrovně, jež činila 3,3 procenta.
Nedávno zveřejněná prognóza ČNB očekávala, že jádrová inflace v letošním druhém čtvrtletí zpomalí na tři procenta poté, co v prvním čtvrtletí dosáhla úroveň 3,3 procenta.
Dubnový nárůst celkové inflace byl v případě české ekonomiky vyšší, než se čekalo, ještě dramatičtější vývoj je ale patrný v dalších středoevropských ekonomikách.
V Polsku se v dubnu meziroční inflace vyšplhala na 4,3 procenta, v Maďarsku hlásí čerstvě zveřejněný údaj úroveň 5,1 procenta.
V letošním dubnu došlo napříč Evropou k výraznému zrychlení meziročního růstu cen pohonných hmot, což bylo dávno nízkou srovnávací základnou, kterou představoval vývoj těchto cen v dubnu loňského roku.
Celková inflace by se v případě české ekonomiky mohla v dalších měsících stabilizovat, zůstane však v oblasti tří procent a v samotném závěru letošního roku ještě zřejmě přechodně dále vzroste.
Růst spotřebitelských cen tak po celý letošní rok zůstane výrazně nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB. Jak aktuální vývoj inflace, tak její výhled, utvrdí bankovní radu ČNB v názoru, že je třeba začít se zvyšováním úrokových sazeb, s tímto krokem ale bankovní rada zřejmě vyčká až do letošního druhého pololetí, konkrétně na své srpnové zasedání.
Za celý rok 2021 může celoroční průměrná inflace dosáhnout úrovně 2,8 procenta až 2,9 procenta poté, co v roce 2020 činila průměrná inflace 3,2 procenta.
V roce 2022 by pak celoroční průměr měl klesnout ke 2 procentům, tedy do oblasti inflačního cíle ČNB.
Aktuální vývoj inflace a její výhled povedou v rámci bankovní rady ČNB k debatě o zvýšení úrokových sazeb.
Osobně si myslím, že v červnu zůstanou úrokové sazby ČNB beze změny, a to i díky aktuálnímu posilování koruny, jež samo o sobě vede ke zpřísnění měnových podmínek v české ekonomice.
První zvýšení úrokových sazeb ČNB by ale mohlo přijít v srpnu a další by mohlo následovat v letošním závěrečném čtvrtletí: repo sazba ČNB by tak letos mohla vzrůst z aktuální úrovně 0,25 procenta na úroveň 0,75 procenta.
Růst úrokových sazeb ČNB by byl zároveň příznivou zprávou pro korunu a vyšší úrokové sazby by tak měly vést k dalšímu posílení kurzu české měny vůči euru.
RADOMÍR JÁČ, hlavní ekonom Generali Investments
Foto: Pixabay
Zdroj: Generali Investments
Komentář Radomíra Jáče k dnes zveřejněným údajům o inflaci v ČR za letošní duben
14.05.2021, Autor: Z blogosféry