České firmy přicházejí o miliony korun, protože ještě nezačaly aplikovat nový stravenkový paušál

Co je stravenkový paušál?
Zaměstnavatelé mají nově možnost poskytovat zaměstnancům až 75,60 korun za jednu odpracovanou směnu jako příspěvek na stravování. Reálně ale není takový příspěvek účelově vázán, jako je tomu u klasických stravenek. Zaměstnanci tak peníze mohou použít úplně na cokoliv, třeba na dovolenou.
Poskytování stravenkového paušálu je jednoduché, lze jej zaslat spolu s čistou mzdou. Zaměstnanec tak může získat cca 1 500 korun měsíčně nad rámec své mzdy. Takový příjem je osvobozen od daně a pojistného. Pro zaměstnance se tak jedná o čistý příjem, zaměstnavatelé nemusí doplácet pojistné. Jedná se tedy o ideální benefit.
Proč stravenkový paušál a nikoliv stravenky?
Stravenky mají jedinou výhodu a to je možnost poskytovat vyšší příspěvek – například 200 korun za den. Jenže daňově uznatelný je pouze příspěvek do výše 75,60 korun a tak většina firem přispívá maximálně tolik, kolik činí zmíněný stravenkový paušál, zpravidla ještě méně.
Většině zaměstnanců se tedy stravenky jednoznačně nevyplatí. Navíc je pro mnohé obtížné je využít. Zejména v době nouzového stavu, kdy je velká část zaměstnanců doma. A na malých městech a vesnicích jsou možnosti využití značně omezené.
Na straně zaměstnavatele je se stravenkami spojena poměrně značná administrativa, je nutné platit provize zprostředkovatelům a zaměstnancům hrozí, že stravenky ztratí či jim propadnou. Tuto nevýhodu sice může částečně eliminovat elektronická stravenka, tu ale zase značná část poskytovatelů stravovacích služeb neakceptuje. Zejména malé firmy navíc stojí stravenková agenda stovky až tisíce korun na mzdách těch co ji zajišťují, aniž si to uvědomují.
Výhodné, stále však ne zcela obvyklé. A přitom je změna velmi jednoduchá.
Značné množství firem stále poskytuje stravenky a na nový paušál nepřešlo. Částečně z nevědomosti, protože daňových změn bylo příliš mnoho a část firem tuto možnost nezaregistrovala, případně neví jak na to. Částečně jde ovšem o setrvačnost a neochotu měnit systém a majitelé o této možnosti často ani neví. Některým z nich tak vznikají zbytečné náklady a zaměstnanci dostávají méně než by mohli, případně méně komfortně. A to je škoda.
Přitom je poskytování paušálu velmi jednoduché a pro zaměstnance i firmu pohodlné. Stačí se interně dohodnout a stanovit vnitřní předpis, že zaměstnanci místo stravenky obdrží příspěvek současně se mzdou. Zaměstnanci budou rádi souhlasit a zaměstnavatelé mohou využít paušál místo zvýšení mezd, případně jim nahradit odměny, pokud odsud příspěvek na stravování neposkytovali.
A právě proto, že se příspěvek nezdaňuje, jedná se jednoznačně o nejlepší zaměstnanecký benefit.
Rizika paušální náhrady? Nejsou. 
Tedy jsou jen obdobné podmínky jako u stravenek. I u nich je potřeba evidovat směny, nelze je poskytovat během dovolené, nemoci ani jako náhradu mzdy.
Také se často řeší, zda je možné poskytovat stravenky či stravenkový paušál během homeoffice.  V obou případech je potřeba aby zaměstnanec odpracoval směnu. To znamená určit zaměstnanci čas, kdy pracuje. A to není až tak velký problém. Praxe už tento problém dávno vyřešila, otevírat jej kvůli paušálu je jen pověstným malováním čerta na zeď.
Proč se tedy objevují komentáře varující před stravenkovým paušálem?
Podle mě se jedná o lobby stravenkových firem. Chápu, že nechtějí přijít o své tržby, navíc takto rychle, ale objektivně není u většiny firem důvod pro zachování stravenek.
Jedná se ale o obrovský byznys, a tak investují značné prostředky do jeho zachování. Pochopitelné, leč odborně to nesedí. Ano, určitě se najdou zaměstnavatelé, kterým se stravenky daňově vyplatí. Ale je jich málo a pokud by započetly náklady na správu systému, stravenky by velká část zrušila také.
Je potřeba si uvědomit, že stravenky jsou uměle vytvořený systém, který prospívá především jeho provozovatelům.  Možná díky tomu část lidí přestane na obědy chodit, ale jsem přesvědčen, že efekt bude výrazně menší, než jak uvádí některé ledabyle zpracované průzkumy.
JAN BONAVENTURA, daňový poradce ze společnosti BREDFORD Consulting
Foto: pixabay.com
Zdroj: Jan Bonaventura