Schválení daně z příjmu budí rozepře už v samotném návrhu. Andrej Babiš navrhuje sazby patnáct a dvacet tři procent, kdežto Jan Hamáček v alternativním návrhu počítá s devatenáct a dvacet tři procent.
Varianta, kterou navrhuje Jan Hamáček bude bezesporu neutrálnější z hlediska výnosu státního rozpočtu. Oproti variantě Andreje Babiše více dopadne na nízko a středně příjmové vrstvy obyvatel. Hamáčkův návrh daňové zatížení oproti stávající úpravě sníží zhruba o dvě procenta, varianta Andreje Babiše pak až o necelých šest procent. To se týká zaměstnanců s měsíčními příjmy do 137 tisíc korun.
Návrh Andreje Babiše působí mnohem více populisticky, protože jednoznačně uleví nízko a středně příjmovým zaměstnancům a pokud by to takto mělo být schváleno ve Sněmovně, měl by být předložen návrh, jak by vláda chtěla kompenzovat výpadek ve státním rozpočtu.
Studie Vysoké školy ekonomické v Praze, která se zabývala porovnáním variant Jana Hamáčka a Andreje Babiše vyhodnotila Hamáčkovu variantu jako vhodnější, navíc je z ní patrné, že by lépe rozpohybovala českou ekonomiku.
Superhrubá mzda by se měla zrušit
Žádný jiný stát na světě nemá obdobu české superhrubé mzdy, navíc i v době jejího zavedení se mělo jednat pouze o krátkodobou změnu. I proto by bylo vhodné, aby byla zrušena, a to nejlépe tím způsobem, který by nemusel nutně znamenat zásadní snížení příjmů státního rozpočtu.
V současnosti v České republice platí lineární sazba daně pro fyzické osoby ve výši patnáct procent, nicméně včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění jsou mzdy zdaněny efektivně na úrovni necelých padesát procent. Vzhledem ke slevám na dani a solidární přirážce nicméně jistou progresi daňový systém zahrnuje i dnes. V případě, že superhrubá mzda by byla úplně zrušena a nastavena progrese, mohou být dopady na státní rozpočet neutrální, což je v době, kdy čelíme historicky rekordnímu schodku státního rozpočtu zásadní.
MICHAL JELÍNEK, daňový expert a partner ve společnosti V4 Group.
Foto: pixabay.com
Zdroj: Be Free PR