Se svým kolegou mají zvláštní schopnost budovat z ničeho něco. Konkrétně přetvářet zpustlé a opuštěné prostory na místa plná života. Právě takové jsou Kavárna co hledá jméno a Radlická kulturní sportovna – bar a prostor pro kulturní akce – na pražském Smíchově nebo Vnitroblock v Holešovicích. Ale není to zdaleka jen tato aktivita.
Rozhovor s LUKÁŠEM ŽĎÁRSKÝM, spolumajitelem společnosti Dudes & Barbies s.r.o., Radlická kulturní sportovna, Vnitroblock, Kavárna co hledá jméno.
Nebavila vás práce v korporátu, a proto jste se kamarádem rozhodli přestavovat ruiny na trendy místa Prahy. Čí to byl nápad?
Tenkrát jsem si na cestě z domu do práce všiml rozpadající se budovy v areálu Českých drah. Zavolal jsem Kubovi a šli jsme se tam spolu podívat. Prostor nás nadchl a okamžitě nás začalo napadat, jak ho využijeme. Pak se rozběhl kolotoč jednání, kdy jsme na konci drželi nájemní smlouvu a možnost s prostorem začít operovat.
Jaké byly vaše představy tehdy o podnikání a jaká byla pro vás realita?
Velká výhoda byla, že jsme měli zkušenosti z vlastních projektů, které sice byly v online prostředí, ale základní principy už jsme měli osahané. Zároveň jsme projekt dělali spíš s cílem si vyzkoušet zase něco úplně jiného. Tenkrát by nás ani nenapadlo, že tu jednak za sedm let bude Radlická pořád stát a k tomu budeme mít ještě další dva prostory.
Z polorozpadlého drážního skladu na Smíchovském nádraží vznikl nový sportovně-kulturní areál. Co vše tam můžeme najít?
Každý rok něco nového. Začínali jsme pouze s halou jako místem pro nejrůznější kulturní a sportovní akce. Postupně se k tomu nabalovaly další aktivity. Letos na jaře jsme otevřeli novou zahrádku, navezli tuny písku, vytvořili venkovní bar a pravidelně jsme tam dělali letní kina nebo tančírny pod širým nebem. Celkově si zakládáme na tom, že je to prostor, který si každý může přetvořit podle svého.
Co bylo na rekonstrukci nejtěžší a nejnáročnější? Jak na to reagovalo okolí?
Zpětně už se všechno zdá v pohodě. Odvézt čtyřicet tun odpadků, opravit vlastníma rukama ruinu, přesvědčit k odchodu bezdomovce a narkomany. Možná právě získat si sousedy, aby na nás nekoukali jako na squatery, kteří tu budou dělat problémy, vzalo nejvíce energie a času.
Co byste doporučili lidem, kteří by se vámi nechali inspirovat a vrhnout se do podobného projektu?
Nenechte se od svého okolí odradit a běžte si za svým.
Jak moc vás zasáhla současná koronavirová krize? Jaké změny to pro vás znamenalo?
Podnikáme v gastronomii a produkci eventů, takže jakmile se zavírají provozy, tak nám tržby spadnou o devadesát procent. Nejsme restaurace, která by dokázala nahradit výpadek rozvozem. V létě sice kavárny běžely nad očekávání, ale bez možnosti organizovat velké eventy nám stejně chybí cca třicet až čtyřicet procent běžných tržeb. Museli jsme část produkce propustit, zbytek vymýšlí jak kreativně získat nové klienty.
Mnoho věcí se dnes přesunulo do on-line prostoru. Jaké nové technologie využíváte vy?
I my jsme se do něj přesunuli. Naše taneční studio Sector muselo postupně omezit kapacitu, a tak jsme se rozhodli ve spolupráci s klukama z A-Newsreport vybavit malý sál ve Vnitroblocku profesionální streamovací technikou. Díky ní každý den nabízíme on-line taneční lekce a zároveň sál pronajímáme firmám pro tvorbu jejich on-line obsahu.
Váš objekt se stal součástí nového projektu Smíchov center. Jak dlouhá cesta k tomu byla?
Je to sedm let dlouhá cesta. Několikrát už jsme ani nedoufali, že se ještě povede přežít další léto a nakonec máme před sebou výhled, o kterém jsme ani nesnili. Těším se co nového tahle jistota pro celý projekt přinese.
Zamýšlíte v rámci nového Smíchov centra více rozšířit vaše projekty?
Uvažujeme o dalším prostoru pro kavárnu a chtěli bychom v rámci našich produkčních aktivit být jedním z tvůrců dramaturgie celého areálu.
Lukáš Žďárský při poklepání základního kamene Smíchov City, říjen 2020
Změní se podle vás přístup lidí k životu, až tato koronavirová pandemie pomine?
Věřím, že si budeme všichni více vážit svobody i životní úrovně, kterou tady v ČR máme, ale neočekávám, že by se nějak dramaticky změnil způsob, jakým budeme žít běžné dny nebo trávit dovolené. On-line nám nikdy nenahradí zážitek z fyzického kontaktu s přáteli, ani z atmosféry nebo způsobu, jakým se o vás postarají v restauraci nebo v baru.
Své podnikání jste začínal se svým kamarádem. Co pro vás znamená přátelství? Změnilo se za dobu vašeho podnikání?
Přátelství je pro mě vzácný stav a těch opravdových přátel má člověk jen pár. Vztah nás tří, kteří jsme u projektu od začátku, se v průběhu času vyvíjel. Tím, že máme každý na starosti jinou oblast firmy, už spolu netrávíme tolik času jako když jsme začínali, a focus byl jen jedním směrem. Vnímám, že každý si postupem času najde svou rovnováhu mezi prací a osobní životem.
Jaké jsou vaše další plány?
Aktuálně je v plánu dotlačit firmu ke znovuotevření všech tří provozů a celkově ji stabilizovat. Pokud to bude dávat smysl, máme v plánu v příštím roce otevřít vlastní pekárnu a nadále hledat prostory s potenciálem.
Ďekuji za rozhovor.
Foto 1: Z archívu Lukáše Žďárského
Foto 2: Renáta Lucková