„Digitální bankovnictví přirozeně používají především mladší klienti. Děti milují mobilní aplikaci. Naším cílem ale je, aby digitální bankovnictví používali všichni klienti i ti starší, protože jim to samozřejmě může usnadnit život.“
Rozhovor s VLADIMÍREM HOŘEJŠÍM, předsedou představenstva a generálním ředitelem Banky Creditas a.s.
On sám je ve vedení banky od roku 2013. Během své profesní dráhy zastával řadu vedoucích pozic, například v Konsolidační bance Praha, České konsolidační agentuře či byl i náměstkem ministryně informatiky pro oblast e-government.
Byli jste první družstevní záložnou, která dostala bankovní licenci a která se změnila přímo na banku. Co bylo na tomto procesu nejtěžší?
Nejtěžší bylo nastavit veškeré procesy. Podařilo se nám splnit velmi náročné podmínky České národní banky, které do detailu prověřily naši transparentnost, stabilitu i kvalitní rozvojovou strategii. Získání licence bylo završením několika let příprav a tvrdé práce, ale zároveň potvrzením dobré finanční kondice tehdejší Záložny CREDITAS.
Ve své vrcholné manažerské funkci v bance působíte tři roky. Jak tyto roky zpětně hodnotíte?
Banka utěšeně roste ve všech svých parametrech. Po třech letech se počet klientů zpětinásobil a přehoupl se přes sto tisíc, bilanční suma překročila hranici sedmdesát pět miliard. Vloni jsme otevřeli šestnáct nových poboček. A neustále rozšiřujeme také portfolio produktů a služeb. Vloni jsme začali nabízet hypotéky, dětské účty, rozšířili jsme firemní bankovnictví, získali licenci na prodej investičních produktů. Letos jsme rozjeli prémiové bankovnictví. Banka CREDITAS se postupně stává plnohodnotnou univerzální, bankou, která se neorientuje jen na výhodné spořicí produkty, ale dokáže obsloužit potřeby většiny klientů. Myslím, že se nám podařilo spoustu skvělých věcí. Vypíchnul bych třeba vydání jediné karty z opravdového zlata v Evropě.
Byl jste také náměstkem ministryně informatiky pro oblast e-government. Jak vidíte proces digitalizace v současné době u nás?
Hodnotím to stejně jak jsem to hodnotil v roce 2005. Celý problém e-governmentu je v tom, že se zaměřuje především na digitalizaci procesů a služeb s občany, firmami atd. Aby ale digitalizace byla úspěšná, musí se nejprve zdigitalizovat vnitřní procesy, které občan nevidí, procesy uvnitř státní správy a samosprávy. Úřady neumějí komunikovat sami mezi sebou, proto nemůže fungovat komunikace s občany. Kdybych to zjednodušil, tak úřady by neměl obíhat občan, ale obíhat by je měl dokument, který občan potřebuje. A tak to stále ještě není, to se bohužel za posledních patnáct let nezměnilo.
Dalo by se říci, že jste v oblasti digitálního bankovnictví lídrem na trhu. Nedávno jste představili další novinky v této oblasti. Můžete nám je více přiblížit?
Byli jsme průkopníky na poli otevřeného bankovnictví a multibankingu. V srpnu spouštíme nové, moderní a uživatelsky velmi přívětivé internetové a mobilní bankovnictví CREDITAS Banking. Klientům přinese celou řadu nových funkcí a vychytávek, umožní jim spravovat své finance skutečně snadno a efektivně, výrazně zvyšuje uživatelský komfort. A to nejen v Bance CREDITAS, připojit si do něj můžou své účty z více než dvaceti českých a slovenských bank. Samozřejmostí jsou rozpočty a přehledy, automatická kategorizace transakcí, intuitivní vyhledávání a platby, možnost nastavit si snadno přehledy produktů a homepage s pomocí funkce drag and drop a mnoho dalšího.
Porostou podle vašeho názoru nějak významně i počty poboček nebo vidíte budoucnost spíše v internetovém bankovnictví?
Z pohledu celého bankovního trhu dojde k výraznému snížení počtu poboček. U nás v Bance CREDITAS ale počet poboček ještě mírně vzroste. Internetové bankovnictví klienti využívají stále častěji, přispěla k tomu i nucená karanténa v době koronaviru. Když se ale chtějí poradit o financích, kam investovat, kam je uložit, stále většinově dávají přednost osobnímu jednání na pobočce.
Na jakou cílovou skupinu se zaměřujete v oblasti digitálního bankovnictví?
Digitální bankovnictví přirozeně používají především mladší klienti. Už z pilotního provozu CREDITAS Banking máme spoustu nadšených ohlasů na řadu funkcí a vychytávek, které nové bankovnictví umí. Děti milují mobilní aplikaci. Naším cílem ale je, aby digitální bankovnictví používali všichni klienti i ti starší, protože jim to samozřejmě může usnadnit život.
Podle mnohých představitelů vlád a ekonomů se musíme ze současné koronavirové krize proinvestovat. Kam je dnes podle vás dobré investovat?
Z pohledu české vlády je velmi rozumné investovat do infrastruktury, řadím tam především liniové stavby – silnice, železnice, ale třeba i vše spojené s internetem a zmíněnou digitalizací. Z pohledu běžného občana bych investoval do vlastního bydlení, a to i vzhledem k příznivým úrokovým sazbám hypoték a stagnaci, či mírnému poklesu cen bytů. A samozřejmě do vzdělání – investice do vzdělání je vždycky dobrá. Z finančních investic bych vybíral takové, které jsou bezpečné, ale mají šanci porazit inflaci.
Jak může vaše banka pomoci podnikatelům?
Velká část bank omezuje úvěrování, zastavuje financování některých podnikatelských subjektů. My jsme to neudělali. Snažíme se fungovat jako před krizí, samozřejmě pečlivěji zvažujeme obor podnikání, který úvěrujeme. Chceme podnikatele podporovat, naše firemní a korporátní financování je založené na tom, že ke klientům přistupujeme individuálně. Hledáme pro ně řešení šité na míru a není to fráze. Soustředíme se na menší a střední české firmy, které třeba pro velké banky nejsou tak zajímavé nebo jim nezapadají do tabulek.
Jak se podepsala koronavirová krize na situaci v bankovním systému a u vás v bance? Co očekáváte od podzimu?
Banky celé čtvrtletí vytvářejí dodatečné opravné položky a rezervy na svá portfolia. Vlivem prudkého poklesu reposazby ČNB přišly banky o část svých příjmů z volných prostředků. My historicky patříme k těm, kteří klientům zhodnocují peníze a snažíme se to dělat pořád, i když na úkor svého zisku. Stále nabízíme bankovní produkty s úroky, které jsou vyšší než reposazba ČNB. Na podzim skončí moratorium, lidé i firmy budou muset začít splácet své úvěry a hypotéky. Dá se očekávat, že část to neustojí. Buď se ukáže, že banky vytvořily dostatek rezerv, aby pokryly ztráty nebo bude dopad bankrotů vyšší, a to se samozřejmě dotkne i peněžních ústavů.
Nemáte obavu, že současná koronavirová krize by mohla odstartovat také krizi finanční? Může s bankovním světem otřást i vyšší počet nezaměstnaných?
Finanční krize už reálně probíhá, ale otázkou zůstává, jestli jsme již dna dosáhli nebo nás další propad ještě čeká. V tomto jsem osobně spíš optimista. Míra nezaměstnanosti byla tak nízká, že už byla pro ekonomiku nezdravá. Její zvýšení podle mě nezpůsobí žádnou bankovní krizi. Navíc každá krize má i svá pozitiva. Zmizí byznys, který jen tak přežíval a objeví se nové myšlenky, směry, ukáží se nové příležitosti.
Je i v bankovnictví možné zavést sdílenou ekonomiku?
Myslím si, že vzhledem k regulaci ne. Model typu „lidé půjčují lidem“ v bankovnictví možný není.
V čem vidíte největší výzvu pro budoucnost bankovnictví?
Největší výzva je, aby bankovnictví zůstalo soukromým podnikáním.
Jaké vlastnosti by podle vás měl mít dobrý bankéř?
V tomto případě bych parafrázoval amerického ekonoma Benjamina Grahama, kteří řekl, že v mnoha oblastech lidského konání vede entuziasmus k úspěchu, v bankovnictví však vede téměř zcela jistě ke katastrofě.
Bankéř by měl být hlavně trpělivý, nikdy by neměl nic uspěchat, neměl by se příliš rychle nadchnout. Rozvážnost je velmi důležitou vlastností.
Děkuji za rozhovor.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
