Ministerstvo financí aktuálně očekává v roce 2020 propad ekonomického výkonu o 5,6 procenta, a to za předpokladu, že se během druhého čtvrtletí letošního roku podaří situaci s šířením koronaviru zvládnout a znovu nastartovat českou ekonomiku.
V takovém případě by koronavirový šok měl být „pouze jednorázový a dočasný“. I přesto nastane nejen v České republice hluboká recese a průběh zotavení lze očekávat při nejlepším ve tvaru písmene U. Opětovný růst ekonomiky by tedy mohl nastat nejdříve ke konci roku 2020, spíše v průběhu roku 2021.
Již nyní je patrný dopad zvoleného postupu ohledně koronaviru na transakční aktivitu v oblasti komerčních nemovitostí, kterou v podstatě zmrazil. To se může projevit v tlaku na ceny realit, a v důsledku tak zastavit doposud trvající pokles yieldů v tomto sektoru. Negativní dopady lze očekávat i v oblasti investic, developerských projektů a stavebních prací. Majitelé nemovitostí se budou potýkat s nižšími příjmy z nájmu. Jejich výpadek se prohloubí i v souvislosti s vládním návrhem zákona na jejich odklad, který v polovině dubna 2020 schválila sněmovna.
Co se týče jednotlivých sektorů realitního trhu, výše zmíněné dopady nejvíce pociťují hotely, restaurace a retailové nemovitosti.
Hotelnictví trpí v důsledku zákazu ubytovacích služeb a uzavřených hranic. Po uvolnění nouzového stavu by se mohla zlepšit situace rekreačních, např. horských resortů, které budou vyhledávány českými turisty. Naopak hotely orientované na zahraniční turisty na tom budou hůře podstatně déle, neboť otevření hranic je v dohledné době zatím velmi nejisté.
Podobně jsou na tom retailové nemovitosti, kde je většina obchodů taktéž zavřená. Pokud obchody v minulosti nefungovaly v kombinaci s e-commerce, ocitnou se v existenční krizi, což jen umocní výpadky příjmů z nájmu obchodních center. Retailový sektor by také mohl utrpět poklesem zájmu ze strany investorů v souvislosti se zvýšeným významem e-commerce, pro který znamená aktuální vývoj výrazné posílení realizovaného objemu.
O něco lépe se v boji s koronavirem daří kancelářím. I když většina administrativních prostor zeje prázdnotou, zaměstnanci firem pracují v režimu home office, provoz tak běží dál a firmy jsou zatím ve většině případů schopné platit nájemné. V současnosti tak nejvíce tratí coworkingová centra nemající dlouhodobé kontrakty. Avšak zjištění, že systém home office funguje, může v budoucnu přimět některé firmy k redukci pronajatých prostor či právě k využívání sdílených kanceláří. Dá se tak očekávat snížená aktivita ve sjednávání nových nájmů a realizaci developerských projektů. Důraz bude kladen na investice do moderních technologií v souvislosti s konceptem ESG („environmental, social, governance“ kritéria) a odolnosti kanceláří proti podobným krizím.
Nejlépe jsou na tom skladovací prostory a logistické parky, které v době krize hrají nezbytnou roli v zásobování obyvatelstva, a i díky posílení e-commerce roste jejich význam. Ten lze očekávat i do budoucna a stejně jako v případě kanceláří bude kladen důraz na investice do technologií umožňující automatizaci procesů. Útlum zaznamenaly výrobní podniky a firmy na ně navázané, a to zejména v případě vztahů se zahraničními dodavateli a odběrateli, což by se mohlo promítnout v podpoře domácí výroby.
TOMÁŠ PODŠKUBKA, senior manažer společnosti TPA, Valuation & Advisory
Foto 1: Pixabay
Foto 2: archiv autora
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
