S požadavkem opavské společnosti FAU se nyní musí vypořádat Finanční správa. Firma FAU po ní požaduje dvaadevadesát milionů korun.
Jde o peníze, které jí státní orgán zabavil v exekučním řízení v rámci tzv. zajišťovacích příkazů. Tuto exekuci totiž soud zrušil a označil postup státní správy za neoprávněný a nezákonný. Firma FAU ještě před rozhodnutím soudu ovšem vinou právě postupu finančáků skončila v insolvenci a později v konkurzu. Tento případ je skloňován s podezřením, že Finanční správa na pokyn exministra financí Andreje Babiše zničila jeho obchodní konkurenci. Proto vám opětovně přinášíme komentář, který jsme k zajišťovacím příkazům publikovali už v květnu tohoto roku!
Finanční správa šikanuje podnikatele. A netvrdí to už jen opozice, ale i sám premiér. Zajišťovací příkazy se tak staly dalším jablkem sváru mezi koaličními stranami. Kvůli tomu odmítl Bohuslav Sobotka přijmout do vlády na post ministryně financí Alenu Schillerovou, které jako náměstkyni vyčítá právě tento aktuální problém. Připomeňme si, že na severní Moravě ještě pořád fungují tzv. insolvenční mafie, které dokážou zlikvidovat nebo nepřátelsky převzít zdravou firmu, a už tu máme další vážné obvinění státního aparátu. Opoziční TOP 09 dokonce tvrdí, že za enormním nárůstem z posledních tří let je snaha likvidovat konkurenci ministra Babiše.
Zajišťovací příkazy jsou v podstatě taková exekuce firmy. Podle judikátu Nejvyššího soudu je principem získat do státní úschovy finanční prostředky na budoucí daňovou povinnost. Tento instrument byl novelizován minulou vládou kvůli tomu, aby mohla Finanční správa lépe bojovat s tzv. karuselovými podvody. Tedy kdy si v řetězci firmy prodávají jedno zboží, až někde v tom nepřehledném řetězci zmizí jedna firma i s DPH, bílý kůň. Zajišťovací příkazy proto byly možností, jak dopředu zadržet hotovost, protože u „prázdných“ firem jsou peníze na účtu to jediné, co mají.
Současný problém tkví v tom, že do takového řetězce se může dostat nechtěně i normálně podnikatelsky živá a zdravá firma. Někdo jí pošle objednávku, kterou ona běžně odbaví. Finanční správa pak jde, a kromě toho, že takové firmě zablokuje účet, obstaví i majetek – auta, budovy, výrobní stroje. Což firmu pochopitelně znehybní, nemůže platit dodavatelům, zaměstnancům, státu. A k tomu dodejme, že to se děje ve fázi, kdy má Finanční správa teprve pouze pochybnosti. Poslanec Plíšek z TOP 09 v Událostech, komentářích ČT naznačil, že nejvíce takových zajištění se děje v regionu, kde je těžiště podnikání ministra Babiše. Respektive firem, které převedl do svěřeneckého fondu. To je velmi vážné obvinění.
V týchž Událostech, komentářích budoucí ministr financí Ivan Pilný uvedl, že chybí tvrdá data. I kvůli tomu, že jde o aktuální záležitost a u tzv. živých kauz platí mlčenlivost. Což je pravda. Nicméně k Nejvyššímu správnímu soudu zatím podalo kasační stížnosti 24 firem, když NSS v sedmi případech zrušil rozhodnutí krajských soudů. To je skoro třicet procent. V očích budoucího ministra to je „malé“ číslo. Jenže tady si řekněme, že i kdyby to byla jedna jediná firma, kterou zlikvidovala státní správa, tak je to špatně hned několikrát. Na provoz státní správy vydělávají právě české firmy, zaměstnávají 1,8 milionu lidí, což je s milionem podnikatelů 70 % ze všech, kdo vytvářejí v této zemi její ekonomické bohatství. Novodobý demokratický stát jsme si postavili kvůli tomu, aby nám garantoval mimo jiné možnost se svobodně podnikatelsky realizovat, a ne aby nás likvidoval. A u zajišťovacích příkazů v podstatě funguje ono obludné klasikovo, že podnikatelé jsou minimálně „sprostí podezřelí“. A pokud se prokáže, doufejme, že ne, že v zajišťovacích příkazech byl nějaký konkurenční klíč, tak to tady můžeme rovnou zavřít.