Poslanci mají v těchto dnech schválit novelu zákona o ČNB, která by umožnila nařizovat komerčním peněžním domům, za jakých podmínek
půjčí lidem na bydlení. Doposud mohla jen vydávat doporučení.
Zároveň ale novela může přinést zajímavé zvýhodnění pro mladé lidi do 36 let. Banky by tak mohly těmto zájemcům o hypotéku nově změkčit kritéria pro poskytnutí úvěru. Žadatelům by například stačilo výrazně méně vlastních zdrojů.
Novela zákona o ČNB z pera ministerstva financí je ve Sněmovně už podruhé a tentokrát má podle všeho velkou šanci projít. Pokud by byla schválena, přinesla by hned několik zajímavých změn na hypotečním trhu. Jednou z nedůležitějších je zavedení takzvané hypotéky pro mladé. Že by konečně revoluce a řešení současné krize dostupnosti bydlení? Nebo je to spíš jen kosmetická úprava podmínek, která pomůže jen úzkému okruhu žadatelů? Podle našich propočtů to mladým pomoci může, a to zejména díky nižším požadavkům na vlastní zdroje. Šance na získání hypotéky se tak může u této skupiny obyvatel zvýšit. Jak vyplývá z loňského průzkumu agentury IPSOS, více než 60 procent Pražanů uvažujících o hypotéce na vlastního bydlení má naspořenu částku nepřesahující 500 tisíc korun.
Největší problém dostupnosti vlastního bydlení se ukrývá v množství vlastních prostředků, které jsou na začátku potřeba. Nyní banky mohou poskytovat hypotéky maximálně na 90 procent hodnoty nemovitosti a těchto hypoték nesmí být více než 15 procent z celkového objemu.
Novela zákona o ČNB, kterou projednává Sněmovna, by ale bankám umožnila poskytovat mladým lidem do 36 let devadesátiprocentní hypotéky bez omezení jejich počtu. Takovým žadatelům pak stačí jen polovina vlastního kapitálu, který by byl nutný u hypotéky osmdesátiprocentní. A to není rozhodně zanedbatelná suma. Například u průměrného nového bytu 2+kk s cenou 5,63 milionu korun činí rozdíl v kolonce vlastní prostředky přes půl milionu korun. A to je pro mladé lidi velmi podstatný rozdíl.
Dále je v novele navrženo i zvýšení tzv. dluhové služby (DSTI) o pět procentních bodů a změna se má týkat i parametru, který hlídá výši celkového dluhu (DTI). Ten by se v těchto případech mohl navýšit o jednoroční násobek čistého příjmu, tedy desetinásobek. Nyní je vyžadován maximálně devítinásobek. Z konkrétních příkladů, které jsou počítány u průměrných cen nových pražských bytů, je patrné, že zásadní rozdíl je zejména v kolonce nutných vlastních finančních zdrojů. Požadavky na čistý měsíční příjem jsou v obou případech prakticky stejné. U devadesátiprocentní hypotéky s měkčími parametry pro mladé do 36 let je ale vyšší měsíční splátka hypotečního úvěru.
MICHAELA TOMÁŠKOVÁ, výkonná ředitelka Central Group, a.s.