Novela přiměřené obrany je jen Okamurův politický marketing

Hodnocení Ekonomického magazínu: 20 procent
Autor: SPD
Stanovisko vlády: nesouhlas
Datum předložení: 11. 9. 2019
Okolo definice nutné obrany se hlavně v devadesátých letech vedly bouřlivé debaty a celá řada politiků se na ní pokoušela získat politické body. Obvykle se tak dělo v souvislosti s nějakým činem, který ve společnosti vyvolal dojem, že měl být (a nebyl) posuzován jako nutná obrana. Vzpomeňme například sochaře Opočenského, který se v roce 1991 zastal dvojice lidí, ohrožovaných dvojicí holohlavých mladíků. Opočenský jednoho z nich usmrtil nožem. V následné soudní peripetii byl nejprve uznán vinným a nakonec osvobozen vrchním soudem, který jeho čin překvalifikoval na nutnou obranu. Mimochodem, o pár let později Opočenského stejně zavřeli za prznění nezletilých děvčat.
Nyní se tématu nutné obrany chopil Tomio Okamura. Nutno říci, že převzal návrh novely trestního zákoníku, předložený v minulém volebním období hnutím Úsvit, a to v době, kdy z něj byl za tunelování zrovna čerstvě vyloučen. Návrh tehdy neprošel ani prvním čtením, neboť většině poslanců (a nejen vládních) bylo zřejmé, že se jedná o legislativní odpad, vytvořený za účelem politického marketingu. Jakoby s tím tunelováním Úsvitu nemohl Okamura přestat ani teď. Drobně upravenou novelu, jejímž cílem je rozšířit definici nutné obrany, předkládá znovu a jako důvod bez ostychu tvrdí: „Dnes abyste si rozmýšleli, jak se bránit, abyste nebyli kriminalizováni.“
Realita je však jiná. Ke splnění podmínek nutné obrany ani zdaleka není nutné, abyste se nějak dlouze rozmýšleli nebo stříleli až jako druzí. V konkrétních případech však bývá hned na počátku těžké určit, jak se věc skutečně odehrála. Zvláště pokud máte k dispozici pouze jednoho svědka, zatímco ten druhý je mrtvý. To přirozeně vede k tomu, že policie událost začne vyšetřovat s podezřením na vraždu. A protože každá situace je jiná, mohou na ni různě nahlížet i různé orgány či soudní stupně. Pokud někoho nakonec osvobodí až nejvyšší soudní instance, neznamená to, že je špatně zákon. Musíme si zkrátka uvědomit, že některé věci nemají jednoduchá řešení a každý na ně může nahlížet jinak.
Okamurův návrh na rozšíření definice nutné obrany vychází z tzv. Castle Doctrin, kterou známe z amerických filmů, kde to vypadá, že když doma potkáte nezvaného hosta, můžete ho bez řečí odprásknout. Návrh SPD sice tak přímočarý není, dopady by ale mohly být podobné. Nově navrhovaný paragraf trestního zákona zní: „O nutnou obranu se naopak jedná, je-li obrana vedena vůči osobě, která neoprávněně vnikla do cizího obydlí za použití násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí nebo překoná-li překážku, jejímž účelem je zabránit vniknutí, pokud takové jednání může vyvolat u obránce oprávněnou obavu z ohrožení života či zdraví jeho nebo jiné přítomné osoby.“ Toto právo dá podle předkladatelů občanům vyšší míru jistoty, poruší-li někdo jejich domovní svobodu.
Ještě než návrh podrobně prozkoumáme, podívejme se, jaké podmínky nutné obrany stanovuje platný trestní zákoník. Aby se jednalo o nutnou obranu a byla tím vyloučena protiprávnost, je v zásadě nutno splnit tři znaky. Jedná se o útok přímo hrozící nebo trvající, útok je reálný a protiprávní a obrana proti němu není zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Z toho vyplývá, že pokud někdo vnikne do vašeho domu a bude vás tam ohrožovat, způsobem, že to z vašeho pohledu ohrožuje život nebo zdraví vás či vašich blízkých, můžete se bránit i tak, že ho zastřelíte. Dle libosti můžete použít i nůž či paličku na maso. Jinými slovy: měnit nic nepotřebujete, bránit se všemi prostředky můžete už nyní.
Zatímco dnes jde primárně o posouzení subjektivního stavu obránce, posuzuje se tedy, zda obava o život a zdraví byla vyvolána z pohledu obránce, Okamurou navrhované znění by paradoxně mohlo znamenat, že bude nutné zkoumat, zda jednání určitého typu bylo objektivně způsobilé vyvolat obavu o život a zdraví. Pro obránce to paradoxně nemusí být stejně výhodné, jako doložení pocitu, že měl strach o život. I tímto způsobem by se dal návrh vyložit. Ve skutečnosti samozřejmě Okamura usiluje o to, aby odpadla povinnost obrany přiměřené způsobu útoku. Svým voličům vzkazuje, že být po jeho, mohou beztrestně oddělat každého, kdo se jen pokusí v jejich domě ilegálně ohřát, nebo vylomil zámek, aby se podíval, zda se se někomu uvnitř neudělalo špatně.
– swp, red –