Parkoviště, tankodrom, ruská ruleta – i takhle čeští řidiči komentují stav našich dálnic.
O silnicích první třídy raději ani nemluvit: to jsou cesty namnoze ještě se záplatami po kombajnech. Každá vláda slibovala, že s tím něco udělá, snad až ta poslední se trochu víc rozhoupala. Jenže… Stranou mediálního a veřejného zájmu, řeší se totiž nedemise a Kajínek, proběhla teď informace, že stát uvažuje i o zdražení dálničních známek. A to už od roku 2019.
Řečí čísel, stát za poslední dva roky rozjel nebo hodlá rozjet výstavby a rekonstrukce dálnic za více než osmdesát miliard korun. Respektive s modernizací D1 to je letos zahájených sedmdesát kilometrů nových dálnic, příští rok sto čtyřicet. Stát dá 52 miliard a ze zdrojů unie to bude 30 miliard. Dlužno dodat, že stát se lepší při výši investice do jednoho kilometru dálnice. Zatímco ještě před pěti lety mu Nejvyšší kontrolní úřad vyčítal, že prostavěný kilometr vyjde na 416 milionů, nyní to je 380 milionů. Ale nechvalme předem, známe, jak to tady chodí s vícepracemi.
Roční výnos z dálničních známek pro osobní automobily se pohybuje nad čtyřmi miliardami, výnos z mýta u nákladní dopravy dosahuje necelých devíti miliard. K tomu ale dodejme, že každý řidič platící známku připlácí na výstavbu dálnic ještě z daní, což u kupříkladu nizozemské spedice neplatí. A tady je namístě výčitka vůči státu. Prý „ve hře je i zdražení sazeb mýtného pro kamiony a nákladní vozy“. Je to ve hře! Dálniční známky se zdraží, to je jasná věc, ale tohle je ve hře. Na což ihned zareagoval prezident sdružení autodopravců ČESMAD Bohemia Vojtěch Hromíř: „Víme, že se pracuje na studii. Z principu je potřeba se podívat, zda při stavu českých dálnic je opravdu zvýšení mýtných sazeb oprávněné,“ řekl.
To je ale logika manipulátorova. Za špatný stav českých dálnic může totiž jejich přetěžování kamionovou a nákladní dopravou, kdy se nadto velmi často hovoří o překračování povolené váhy na jedno auto. K tomu pak dodejme, že u nás přijde kilometr u nákladního vozu se třemi nápravami na 2,85 koruny, když 6,60 stojí v sousedním Rakousku. Jistě, na řidičích se na opravy dálnic známkami nebo mýtem nevydělá, ale jde o princip. Stát totiž, to jsme my všichni jeho občané. A co je naším zájmem? Dostat se po slušné dálnici z Prahy do Brna nebo z Brna do Ostravy, v relativně plynulém provozu a odpovídajícím čase, pokud možno bez karambolu. Takže na levnou, povětšinou tranzitní, kamionovou dopravu doplácíme ve všech směrech. Pokud by se tedy zdražila tranzitní doprava alespoň na úroveň, jaká je v okolních státech, jistě by to nepřineslo efekt na výběru mýta, ale dálnice by byly průjezdnější, a hlavně také – nemusely by se opravovat tak často. Neboli vybrat na mýtu ani ne devět miliard, a jen do modernizací napumpovat trojnásobek, no, takhle se tedy firma neřídí.