Úspěch sdíleného pracovního místa závisí na souhře pracovních partnerů

pro firmy, jež poskytuje revitalizace a interim management malým a středním podnikům.

Trend sdílení pracovních míst je na vzestupu. Zaměstnancům přináší možnost lépe sladit práci s volným časem a rodinou, zaměstnavatelům pomáhá udržet si talentované pracovníky. Jaké výhody a nevýhody pro obě strany se s ním pojí?

V době současné rekordně nízké nezaměstnanosti se české firmy usilovně snaží udržet si talentované pracovníky a nalákat nové, aby obsadily volná pracovní místa. Těch bylo v květnu 2019 zhruba 364 tisíc, zatímco uchazečů o zaměstnání jen asi 200 tisíc. Vedle zvyšování platů a náborových odměn se tak ke slovu čím dál víc dostává rozšiřující se nabídka firemních benefitů, ale také zkrácených úvazků, případně dalších alternativních forem pracovního poměru. Jedním ze sílících trendů je rovněž takzvaný job sharing, tedy sdílené pracovní místo. V praxi funguje tak, že se o jedno pracovní místo dělí dva a více zaměstnanců. Ti sdílí náplň práce a podle odpracované doby si poměrově rozdělí jednu výplatu. Dle dat projektu Fleximetr nabízelo k roku 2015 v České republice job sharing jen kolem 7 procent firem, v zahraničí však byl tento trend silnější – v Německu to bylo 20 procent společností, ve Velké Británii dokonce 50 procent.

Koncept sdílených pracovních míst již dorazil i do tuzemského zákoníku práce, počítá s ním totiž jeho novela, která vejde v platnost 1. července letošního roku. Odborníci již poukázali na to, že novinka sice nabídne zaměstnancům větší flexibilitu, firmám ale může přinést více administrativy bez ušetření nákladů. Jaké další výhody i úskalí job sharing skýtá?

Jak již bylo řečeno, sdílení pracovního místa je další možností, jak vyjít vstříc zaměstnancům, kteří touží po větší flexibilitě, většinou v zájmu vyvážení pracovního a osobního života či zvládání rodinných povinností jako péče o malé děti nebo staré rodiče. Rovnováha práce a volného času je obzvláště důležitá pro mladší generace pracovníků, především pak mileniály, kteří již tvoří více než polovinu pracující populace. S lepší work-life balance přicházejí výhody pro firmy i zaměstnance: vyšší produktivita, vyšší spokojenost v práci či méně stresu. Nabídkou sdíleného pracovního místa si tak firmy mohou udržet talentované pracovníky, kteří by jinak právě například z důvodu nezvládání rovnováhy mezi prací a osobním životem mohli chtít dát výpověď. Rovněž takto mohou přitáhnout pozornost uchazečů, jež hledají kratší pracovní úvazky, kupříkladu matek na rodičovské dovolené nebo s malými dětmi. Nespornou výhodou může být i samotný fakt, že pro jednu sadu pracovních úkolů zaměstnavatelé získají hned dva „mozky“, dvě osobnosti, které se vzájemně mohou doplňovat a vyvažovat své slabé stránky. V neposlední řadě pak job sharing firmám usnadňuje takové situace, jako je náhlá nemoc pracovníka nebo plánování dovolených. Během dané doby zkrátka může druhou polovinu práce zastat jen jeden partner na sdíleném pracovním místě, samozřejmě s adekvátní kompenzací.

Nyní ovšem k úskalím sdílených pracovních míst. V prvé řadě si je nutné uvědomit, že úspěch tohoto konceptu stojí i padá na tom, jak spolu dokážou lidé dělící se o jedno pracovní místo, vycházet a spolupracovat. Pro firmy může být poměrně těžké mezi zájemci o job sharing najít lidi, kteří jsou dokonale kompatibilní. Nejen, že si musí sednout lidsky, ale měli by ideálně mít i co nejpodobnější úroveň schopností. Ano, bylo sice řečeno, že se mohou doplňovat ve svých slabých stránkách, ale pro situace, kdy jeden musí zastat i práci druhého, je rozhodně vhodnější, aby oba ovládali všechny potřebné dovednosti. Je též potřeba vyhnout se situacím, kdy jeden z partnerů například bude neustále na úkor druhého dostávat za úkol postarat se o lehčí položky z náplně práce, protože nebude schopen či ochoten naučit se zvládat ty těžší. To snadno může přerůst v hádky a nespokojenost. Sdílené pracovní místo je zjednodušeně řečeno vždy otázkou kompromisu. Žádný z pracovních partnerů proto nemůže očekávat, že bude vždy po jeho. Další problémy mohou nastat v situacích, kdy splnění úkolu vyžaduje, aby někdo práci vedl a zodpovídal za výsledky. Tyto situace je tak nutné hned v začátcích spolupráce nebo plnění jednotlivých úkolů nejlépe smluvně nastavit. Důležitá je také vzájemná komunikace mezi pracovními partnery – oba by vždy měli mít k dispozici totožné informace, jinak může dojít ke zbytečným nedorozuměním a chybám, jejichž náprava stojí čas, úsilí i peníze.