JITKA TATÍČKOVÁ, podnikatelka, zabývá se kompletním účetnictvím, personalistikou, daněmi, veškerou ekonomickou agendou
No tak sláva! Hurá! Výborný nápad od té Evropské unie. Volají někteří rádoby ekologicky smýšlející občané na nové nařízení, které nám zakazuje používání jednorázového plastového nádobí, brček a uchošťourů. Rozumnému člověku nad tím zůstává rozum stát. Tohle že řeší EU?
Sama se považuji za ekologicky smýšlejícího člověka. Třídím odpad, nekupuji nápoje v PET lahvích. Sladké nápoje nepiji vůbec a abych se domů tahala s vodou, kterou mohu napustit z kohoutku, tomu mi připadá jako hodně hloupý nápad. Voda v petkách je asi 60x dražší než voda kohoutková a navíc kdoví, co je v ní za humus, když třeba několik týdnů leží na prodejnách. Ale budiž, každý ať dělá to, co sám uzná za vhodné. Já nad lidmi, kteří si do auta nakládají celé balení vody v petkách, nevěřícně kroutím hlavou. Dokázala bych snad pochopit, kdyby takovou vodu tahali kamsi na chalupy, kde pitná voda chybí, ale většinou to není tento případ.
Můj obvyklý nákup se skládá nejvíce se zeleniny, masa, mléčných výrobků, drogerie. Když navštívíte jakýkoliv obchodní řetězec, nejdete toto: rajčata zabalená v plastových kulatých kelímcích s plastovým víčkem nebo v plastových krabičkách zabalených v igelitu. Okurky nenajdete jinak než potažené igelitem připomínajícím kondom. Může mi někdo vysvětlit, proč se takto prodávají okurky? Jaký ten obal má jiný smysl než prudit spotřebitele? Stejně ho musíte okamžitě sundat, protože jinak se okurka v lednici s tím kondomem rychle zkazí. Špenát, rukolu, polníček nekoupíte opět jinak než pouze v plastových krabičkách. Maso v chladících pultech je zase v plastových krabičkách (dal by se přece použít silnější papír). Jogurty se sice občas objeví ve skleničkách, ale ty jsou pochopitelně mnohem dražší, takže spotřebitel stejně raději sáhne po jogurtech v kelímku. Totéž platí o smetaně. Ta se objevuje jak v krabičkách, tak v kelímcích. Vždy ale u spotřebitele rozhoduje cena. Takže když si domů přinesu svůj obvyklý nákup, přinesu si také neuvěřitelné množství bordelu, který jde okamžitě do tříděného odpadu. Proč?
Ještě si pamatuju dobu, kdy v zelenině byly na všechno papírové sáčky. Pamatuji si dobu, kdy limonády, piva byly jen a pouze ve skle. Generace našich rodičů obvykle na nákup chodila pěšky do místní sámošky a všechno to sklo tahala rukama. Pivo se o víkendu vypilo v neděli se z chalupy vezla plná taška prázdných lahví. Proč to šlo tenkrát a nejde to teď? Proč když všichni nakupujeme obvykle jednou týdně velký nákup a vozíme si ho autem, musíme kupovat pet lahve a spoustu plastových krabiček?
Pořád máte ekologičtí aktivisté pocit, že zákaz brček a plastového nádobí to vyřeší?
Nevyřeší a já vám řeknu, v čem je problém. Následující situace je ze života: před půl rokem měla moje maminka těžký úraz a se zlomenou pánví ležela tři měsíce v nemocnici. Musela být ve vodorovné poloze a nemohla se posadit. Jediný způsob, jak se sama mohla napít, bylo pomocí brčka. A to mi někteří lidé chtějí říct, že umí pít bez brčka, že brčka nejsou potřeba. Tito lidé se asi ještě nedostali do situace, kdy takovou maličkost ocenili. Doma brčka máme, a i když se nepoužíváme běžně, tak už se stalo, že po extrakci zubu byly nenahraditelným pomocníkem.
Plastové jednorázové nádobí má vhodné využití na koupalištích a u bazénů. Umíte si představit, co dokáže sklo na pláži?
Pokud se tedy chtěla EU chovat ekologicky, pak měla zakázat prodej nápojů v pet lahvích a výrazně omezit ostatní užití plastů. Mohu k tomu jen dodat, že tolik plastového odpadu volně v přírodě, jako jsem viděla při putování po Asii, jen tak někde neuvidíte. Na příklad na ostrově Phu Quoc v jižním Vietnamu. Asiaté jsou v produkci neekologického odpadu opravdu přeborníci. Jak jsem zjistila od místních přímo tam, Asiaté byli vždy zvyklí žít v souladu s přírodou – co si z ní vezmeš, to tam zase vyhodíš. Sníš banán, slupku zahodíš. Ona si s tím příroda poradí. Takto to měli po staletí, jenže už jim nikdo neřekl, že s plechovkami od piva, petkami od nápojů a igelitovými pytlíky, které používají snad úplně na všechno, to prostě takto nejde. Kdybyste jen viděli, tolik takového marastu plave v zátoce Ha-Long, která je UNESCEM označována za světové kulturní bohatství. V Asii chybí osvěta jak ve školách, tak mezi dospělými. A tady se otevírá pole působnosti pro takové organizace, jako je třeba Šimon v tísni. Místo politické agitace na školách by byli ziskovkáři užiteční při ekologické osvětě v Asii. Nebo by tam mohli ty petky rovnou vysbírávat.
Jenže s Asií EU nic nemůže udělat, že? Tak si raději smlsne nás. Vymyslí hloupé a nicneřešící opatření, aby tím odvedla pozornost od důležitějších problémů a zapůsobila na některé ekologicky smýšlející jedince mající proti ní výhrady, který ale nedochází výše uvedené souvislosti.
EU tak se tak chová jako policejní sbor, který má chytat vraha a nebezpečného násilníka. Ten sice stále policii uniká, za to ale vybrala slušný obnos na pokutách za špatné parkování.
Ať jde s takovými opatřeními a nařízením EU do …. (dosaďte si sami).
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
