Uplatnění výdajového paušálu představuje pro mnoho podnikatelů jednodušší administrativu a časovou úsporu.
Tyto paušály jsou však počínaje rokem 2018 omezeny. Někteří živnostníci tak budou muset vést daňovou evidenci, protože pro ně bude výhodnější uplatnit skutečné výdaje. Jaké možnosti daňové optimalizace je v takovém případě možné ještě před koncem roku využít?
Za kalendářní rok 2018 je maximální výše výdajů při uplatnění výdajového paušálu oproti roku 2017 poloviční. Maximálně je tak možné uplatnit výdaje z ročních příjmů ve výši 1 milion korun. I když tedy podnikatel dosáhne na roční příjmy 1,4 milionu korun, u nejrozšířenějšího šedesátiprocentního výdajového paušálu bude možné si uplatnit výdaje jen v částce 600 tisíc. Většina úspěšných podnikatelů a živnostníků tedy proto pochopitelně raději vede daňovou evidenci a pracuje s reálnými výdaji.
Zásoby na příští rok
„Podnikatelé mnohdy řeší příjmy a výdaje až s daňovým přiznáním v prvním čtvrtletí následujícího roku. Je ale dobré mít přehled ještě před koncem roku, aby bylo možné dodatečnými výdaji ještě na poslední chvíli optimalizovat daňový základ,“ říká Miroslav Říha, ředitel vývoje fakturačního systému iDoklad. Jednou z oblíbených možností je předzásobení, tedy nakoupení režijního materiálu a zásob ještě koncem roku. Všechny výdaje však musí být účelně vynaložené a zdůvodnitelné. „V případě daňové evidence má na rozdíl od účetnictví podnikatel tu výhodu, že pro daňové účely může využít veškeré výdaje od 1. ledna do 31. prosince 2018. V případě účetnictví se však náklady účtují do období, se kterým časově a věcně souvisí,“ upřesňuje Miroslav Říha.
Doplacení pojištění či spoření před koncem roku
Daňový základ OSVČ je možné snížit též nezdanitelnými položkami, které jsou uvedené v § 15 zákona o dani z příjmu. Od základu daně za rok 2018 lze mimo jiné odečíst zaplacené příspěvky na smlouvu o životním pojištění a smlouvu o penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření. V obou případech až o 24 000 korun. Vklady na penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření do 1 000 korun měsíčně jsou podporovány státním příspěvkem, zatímco pro daňové účely se počítají vklady přesahující tuto částku.
Základ daně je možné si snížit též o dary v minimální hodnotě 1 000 korun, které ale mohou tvořit nejvýše 15 procent základu daně. Na smlouvu o životním pojištění je možné koncem roku poslat mimořádné pojistné a na penzijní smlouvy mimořádné vklady. Pokud je vše řádné smluvně ošetřeno, tak i vklady koncem roku se hodnotí do zákonem stanovené částky daňového odpočtu. V závislosti na finanční situaci tak může živnostník doplatit tyto příspěvky až na konci roku.
Spolupracující osoba nemusí platit sociální pojištění
Další možností, jak optimalizovat daňovou povinnost, může být využití takzvané spolupracující osoby. Podnikatel nebo živnostník může na spolupracující osobu převést část ročních příjmů a výdajů. Spolupracující osobu je v praxi nejčastěji manželka či manžel. „Spolupracující osoba nemusí vlastnit živnostenské oprávnění, ale přesto se při zahájení spolupráce musí registrovat na příslušných institucích stejně jako OSVČ,“ upozorňuje Miroslav Říha. „Daňová optimalizace s využitím spolupracující osoby dává smysl hlavně tehdy, pokud je samostatná výdělečná činnost pro spolupracující osobu vedlejší činností. Do hrubého zisku 71 950 korun za celý kalendářní rok 2018 se z vedlejší samostatné výdělečné činnosti totiž neplatí sociální pojištění,“ dodává Miroslav Říha.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
